6.Zaměřme se na určitý druh ryby

1.5.1999 -

      V podstatě každý druh ryby přijímá potravu v jiném prostředí (hloubce), jiným způsobem ,nebo jiný druh potravy.Tomu odpovídají i rozdílné nároky na sestavení a vedení udice,vnadění, či výběr nástrahy.Proto se nyní zastavíme u každého druhu a povíme si o specifických nárocích na lov jednotlivých druhů ryb. 

6.1. Cejn velký  (Abramis brama) 
 

obr 18 :udice na cejny na proudnou vodu

Cejn velký přijímá potravu téměř výhradně ze dna.Starší ročníky  -ve velikosti nad 50 cm se živí výhradně drobnou zvířenou dna - patentky,nítěnky,drobní korýši.Tomu přizpůsobujeme velikost a hlavně druh nástrahy.Bezkonkurenční nástrahou pro lov velkých exemplářů cejna jsou patentky- larvy pakomára kouřového. Patentky může normální rybář zatím jen těžko získat.Loví se cezením bahna přes jemná síta,ale snad již není daleko doba, kdy je budeme moci zakoupit v rybářských obchodech.Na lov menších exemplářů, 30-50 cm velkých, je vhodnou nástrahou hnojáček nebo bílí červi.Dobrých výsledků dosáhneme i kombinací těchto nástrah.Seřízení udice může být celkem různorodé,jak je patrno z obrázků.

 
      V procesu individuálního vývoje cejna,jakož i jiných ryb,se mění způsob přijímání potravy a rovněž její složení.U mladých cejnů 5-10 cm velkých převažuje v potravě detrit,zooplankton a larvičky pakomárů. Zbytky rostlinných částí tvoří až 16 % obsahu potravy.U cejnů 10-15 cm velkých převažuje v potravě larvy pakomárů (až 55 % ),zmenšuje se podíl detritu a zooplanktonu.U cejnů do velikosti asi 40 cm tvoří značnou část potravy larvy pakomárů a měkkýši.Dospělý cejn požírá hlavně zoobentos,larvy pakomárů, nitěnky ( Tubificidae ) a měkkýše.Na jaře se živí i jikrami jiných ryb.Starší cejni spotřebují denně takové množství potravy,že tvoří 4,3 % jejich hmotnosti.Velcí jedinci přijímají největší část potravy večer a v noci. 
 
 

obr 19 : udice na cejny na stojatou vodu

obr 20 :udice přibržďovací na cejny

 
 
 

6.2.Plotice obecná (Rutilus rutilus) 
 

Obr.21 : dráždění plotic

Plotice přijímá různorodou živočišnou i rostlinnou potravu převážně z vodního sloupce v blízkosti dna.Žije jak ve stojatých,tak i v silně proudných vodách.Dožívá se až 10 let - kdy dorůstá do 35-40 cm délky a váhy přes 1 kg.Je výrazně hejnovitou rybou.V našich podmínkách lovíme nejčastěji plotice ve velikosti 10 - 30 cm.Má poměrně malá ústa a tomu přizpůsobíme velikost nástrahy - 1 až 3 červi,malá žížalka,1 - 3 patentky či kombinace těchto nástrah ( červ a patentka ).Plotici snadno vydráždíme pohybem nástrahy, čehož náležitě využíváme.Udici používáme velmi jemnou- vlasec tlustší než 0,10 mm je naprosto neopodstatněný.Zátěž by měla být dělená a splávek 0,3 - 2 gramy podle síly proudu a hloubky místa kde lovíme.

    6.3.Podoustev říční -nosák (Vimba vimba) 

      Již při prvním pohledu na podoustev nás upoutají spodní ústa.Z toho snadno usoudíme odkud pochází většina její potravy.Ze dna sbírá podoustev především hrubší zvířenu.Chrostíky,korýše,larvy většího hmyzu.Dorůstá délky přes 50 cm a váhy až 2 kg.Jako nástrahu s úspěchem použijeme  2- 4 červy nebo chrostíka.Při lovu se snažíme vést nástrahu na dně,jen její pohub brzdíme ( nadržujeme ).Udici přizpůsobíme lovu na dně - torpilka těsně nade dnem a 40-60 cm návazec.Po přibrždění často ihned dojde k záběru. Podoustev není moc plachá ryba a tak můžeme přikrmovat poměrně velkými koulemi krmení.Obzvláště  účinná je přítomnost červů v krmení ( na závodech LRU ).Podoustev se dá snadno přilákat jen samotnými červy s hlínou (pro lepší dopravení červů ke dnu). 
 

6.4.Kapr obecný (Cyprinus carpio) 
 

obr 22 : kaprová udice na stojatou vodu u dna

Kapr je všežravec a přijímá potravu nejen ze dna,hladiny ,ale i ve vodním sloupci.Při vnadění je proto obzvlášť důležitá konzistence krmení. Sbírají-li kapři potravu těsně pod hladinou , což je snadno prozradí, nemá smysl vnadit krmením pro dno (těžké či zatížené lepivé krmení). Zde se spíše uplatní lehké vzlínavé krmení, nepříliš zvlhčená chlebová či rohlíková strouhanka, strouhané vafle doplněné o kaprový posilovač a často nějak obarvené (červená, zelená, černá potravinářská barva). Toto krmení můžeme ještě doplnit nadrobno nakájeným rohlíkem či kusem chleba ( udržovací složka).

 
 

Obr 23 udice na kapry u hladiny

Pakliže kapr sbírá převážně potravu u dna, krmíme zásadně na dno. Do těžšího krmení přidáme kroupy nebo vařenou kukuřici abychom kapry na vnaděném místě udrželi. Při dlouhodobějším krmení (několik dnů) zvyšujeme podíl kukuřice až na takovou hranici, abychom ještě mohli udělat z krmení koule. Množství stažených kaprů by nám totiž malou část kukuřice v krmení snadno sežralo a odjelo by hledat hrubší potravu jinam. Sami bychom se tak připravili o intenzívní rybářský zážitek.

 
 
6.5. Parma obecná (Barbus barbus) 

      Nejčastěji se zdržuje v proudných místech s tvrdým dnem- kameny,štěrk.Je rybou dlouhověkou -dožívá se 15 až 25 let.Dorůstá do délky přes 1 m a váhy 8 -12 kg.Přirozenou potravou jí jsou larvy hmyzu, červi,měkkýši a menší vodní organizmy(např.rybí potěr).Požírá i vodní řasy- bahýnko.V zimě upadá do klidového období.Parmu lovíme v podstatě stejným způsobem jako podoustev. Nejúčinnější nástrahou je chvostík a červ. Nesmí nás však zmást velikost  lovených ryb-často přes 70cm- k nastražování velkých soust. Velkou parmu často ulovíme jen na jednoho bílého červa nebo chrostíka. Parma je vskutku dobrý bojovník, avšak vhodným zdoláváním ulovíme 70cm parmu i na vlasec o průměru 0,08mm. To je již opravdu vrcholný rybářský zážitek. Parem je v našich tocích ještě málo. Nezapomenu proto každou ulovenou rybu šetrně pustit zpět do vody, aby nám mohla poskytnout příště další vzrušující zážitek.  
 

6.6.  Ouklej obecná (Alburnus alburnus) 

      Ouklej se dá ulovit sice poměrně snadno a někdy nám lov jiných ryb doslova znepříjemňuje,ale její rychlostní lov je tak trochu věda.Oukleje dělíme na malé -ve velikosti 10-15 cm ,jež se dobře loví u hladiny a v malé hloubce pod hladinou.A velké „matky" oukleje s velikostí okolo 20 cm -ty se loví ve větších hloubkách nebo přímo u dna.Malé oukleje chytáme na krátké biče 2-4 m dlouhé,splávky používáme podle typu vody v gramáži 0,1-1 g.Jako nástrahu nejčastěji volíme jednoho červa.Pokud chceme lovit oukleje větší,používáme již biče 4-6 m dlouhé se splávky o nosnosti 1-2 g.Jako nástrahu pak použijeme dva červy.oukleje musíme krmit velmi pravidelně malými dávkami krmiva,občas přihodíme pár malých červů.Krmení vhazujeme asi o 0,5 m-1 m blíže ke břehu než je splávek. 

6.7.  Ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) 

      Loví se podobně jako podoustev nosák.V našich vodách se vyskytuje poměrně málo,ale v zahraničí na ni často narazíme.Je to velmi bojovná ryba žijící u dna,kde ožírá řasy z kamenů,není však býložravá. Dorůstá až do velikosti přes 70 cm.Žije ráda ve velmi proudných vodách.s kamenitým dnem.Může se však přizpůsobit a žít ve velkých nádržích -Vranov,Orava,Liptovská Mara.Ráda žije ve velkých hejnech o počtu i několika set jedinců.Jako nástrahu používáme bílé červy.Ty také přidáváme v hojném počtu do krmení( na závodech LRU). 

6.8. Jelec tloušť (Leuciscus cephalus) 

      Vyskytuje se v proudných i stojatých vodách.Je typickým všežravcem-loví se na housku,třešeň,červy, žížalu nebo malou rybku.Často žije v hejnech v blízkosti břehu.Loví se ve vodním sloupci i u dna.Často bere velká sousta,je velmi žravý a krmení na nás po vylovení doslova zvrací.Nastražujeme na něj větší množství červů,v Itálii se loví na kukly bource morušového,u nás často na velký kus pařené housky. Dorůstá i přes 50 cm délky a váhy 2 kg.Může se dožít až 15 i 20 let.Je velmi bojovný.Při závodech se loví spíše náhodou,ale platí na něj přistřelování červů. 

6.9. Cejnek malý (Blicca bjoerkna) 

      Často se loví spolu s ploticí nebo cejnem.Dorůstá až do délky přes 30 cm a váhy 1- 1,5 kg.Nástrahu - žížalku,červy,patentky -předkládáme pomocí jemné udice u dna nebo těsně nade dnem ( 10-20 cm).V dospělosti se živí larvami pakomárů(patentky),červy (nitěnky) a larvami vodního hmyzu. 

6.10.  Sumeček americký (Ictalurus nebulosus) 

      Je velmi žravý-hltavý.Často dobře bere i za špatného počasí (změny počasí),kdy většina ostatních druhů ryb přestává přijímat potravu.V Evropě dorůstá 20-35 cm délky a váhy 15-50 dkg.Živí se hrubšími vodními organizmy.Najdeme ho ve stojatých a pomalu tekoucích vodách,nejlépe s bahnitým dnem.Žije při dně, kde ho také lovíme na žížalky a červy.Výbornou nástrahou jsou „koňské pijavice".Sumečkům je poměrně jedno jak „hrubou" udici zvolíme.