1. Filosofie lovu na plavanou

1.5.1999 -

      Rybaření v Evropě na mimopstruhových vodách se ubírá několika směry. Lov dravců na mrtvou rybku a přívlačí, lov kapra na položenou a lov převážně bílých ryb na plavanou. Již mnoho rybářů dalo přednost lovu poměrně menších druhů ryb ve větších množstvích, před ulovením často jen jedné větší ryby za celý den. Hloubka rybářova prožitku z lovu na plavanou je přinejmenším naprosto srovnatelná se zážitkem z lovu kaprů, muškaření, nebo lovu dravců. Na plavanou budeme lovit převážně cejna, plotici, podoustev, kapra, parmu, tlouště a nástražní rybky-ouklej, hrouzek.  
      Věřím , že člověk jenž se rozhodne pro lov ryb na plavanou, nečiní tak pro touhu po "mase" a vzrušení ze zabíjení ryb, ale pro touhu po nezapomenutelných rybářských prožitcích. Z toho vychází i celá filosofie lovu na plavanou, zdolávání úlovku, zacházení s úlovkem, lov na co nejjemnější náčiní. Pakliže si opravdu hodláme některý úlovek ponechat, vybíráme jedince obzvlášť velké a staré, kteří se již měli několikrát možnost vytřít. V každém případě zacházíme s každou ulovenou rybou co nejšetrněji a rychle ji vracíme zpět do vodního živlu.