Method feeder nejen na kapry

19.9.2018 - Milan Tychler

Method feeder je krmítko určené k lovu kaprů, ale všichni víme, že když se jde na kapry, je tu další spousta jiných ryb, které mají o nástrahy určené kaprům zájem, a když se u nástrahy objeví i krmítko plné dobrot, je jejich zájem ještě větší. Snahou většiny rybářů je bránit se nechtěným záběrům jiných ryb než kaprů, ale já si naopak myslím, že vůbec není špatné tohle krmítko právě k lovu jiných ryb využít…

Po včerejším dešti se vzduch pročistil a dobře se dýchá. Pár dnů jsem se nedostal na ryby a dnes si to všechno hodlám vynahradit. Jen se nemohu rozhodnout, jestli jít vláčet, anebo si hezky klidně sednout k feederovému prutu a počíhat si na nějakého kapříka případně jinou rybu z kapří družiny. Nakonec to přece jen vyhraje feeder.

Jezero je klidné. Ale to bývá brzy ráno skoro vždycky. Teprve když se slunce vyhoupne výš nad obzor, objeví se první vlnky. Ne všude, jen tu a tam, podle toho, jak se kde lehký vánek otočí. Obloha je jako vymetaná, takže bude zřejmě horko. Je těžké odhadnout, jak budou reagovat ryby. Až doteď panovala vedra, ale včerejší déšť vodu jistě prokysličil a já doufám, že to bude mému rybaření ku prospěchu. Kapři tu brávají brzy ráno, a tak chystám dva pruty a ke krmítkům na method feeder krátké návazce s kuličkami boilie velikosti šestnáct. To je na této vodě taková má klasika. Krmítka plním vlhčenou směsí na bázi rybích mouček, aby příliš nelákala drobotinu, a nahazuji.

Obvykle nemám ambice chytat nějak zvlášť daleko od břehu, ale na této vodě se mi vždycky vyplatilo házet tak daleko, jak jen to jde. Opřu se proto do prutu a krmítko letí jako vystřelené z praku. Těžko říct, jak daleko. Odhadnout na metr se to nedá, ale bude to přes sedmdesát metrů. S druhým udělám totéž. Pak napnu vlasce tak, aby se špičky mírně ohnuly, a čekám na záběr. Než to přijde, bavím se pozorováním okolí, ale jedním očkem stále kontroluji špičky. Kousek ode mě vylezla na vyplavené prkno ještěrka. Nebojí se. Zřejmě je na lidi zvyklá anebo tuší, že jí ten tvor, co stále jen hledí na vodu, neublíží. Nastavuje hřejivým paprskům oblé boky a vyloženě si sluneční lázeň užívá. Když rychle zaseknu, bleskově zmizí. Určitě jsem ji vyděsil. To jsem opravdu nechtěl, jenže když se špička vašeho prutu ohne do pravého úhlu, není nad čím váhat.

Čekám, že ryba vystartuje z místa a vezme si kus vlasce z cívky, jenže tahle na to nemá. Obloukem ji táhnu rovnou k sobě. Je těžká, to ano, ale prakticky se vůbec nebrání. Trvá jen chvilku, než se na hladině objeví pořádný cejn. Kaprař by si zoufal, ale já mám radost z toho, že záběr přišel tak rychle, a je mi jedno, jaká je to ryba. Mimochodem tento kousek je moc pěkný. Úplně suverénně vzal poměrně velkou nástrahu a hodlal ji pozřít. Sotva cejna pustím, mám záběr na druhý prut a zase je to pěkný cejn. Začínám tušit, že dneska to o kaprech nebude, ale to nevadí. Mám-li chytat cejny, jdu do toho, a co víc, já půjdu zdejším cejnům hezky naproti.

Mám v tašce malou krabičku s drobnými extrudami ve žluté barvě, které mají cejni moc rádi. Když bez problémů vezmou kuličku boilie, jak se asi budou tvářit na drobnější nástrahu. Budou se o ni velcí cejni zajímat, nebo ji přenechají menším rybám? To se hned uvidí. Měním návazec za jiný s menším háčkem a stražím extrudu. Posílám krmítko přibližně do stejných míst jako před chvílí a záběr přichází pár vteřin po tom, co napnu vlasec. Opět svižné ohnutí špičky a ryba se chytí v podstatě sama – zase je to kousek mezi 1,5 a 2 kg kilogramy. Velikost nástrahy nijak neovlivnila velikost této ani po ní chycených ryb. Kapry už jsem dávno „pustil k vodě“. Nemrzí mě to. Pěkní cejni dovedou udělat stejnou radost jako průměrní kapři, které bych s největší pravděpodobností chytal, kdybych se netrefil do cejnů…

Mám-li chuť, chytám cejny s krmítkem na method feeder záměrně tak, že normálním větším krmítkem nebo raketou rozkrmím místo kukuřicí, masnými červy a kuklami a pak na něm chytám s method krmítkem naplněným vnadicí směsí.

Jako nástrahu používám masné červy, ale i drobné pelety, maličké boilie velikosti hrášku i jiné nástrahy. Samozřejmě, že se pak na takové místo často připletou kapři, a někdy docela pěkní.

Další zajímavou rybou, která se ráda pohrabe v té trošce vnadicí směsi z krmítka na method feeder a sebere při té příležitosti nástrahu ležící vedle, je lín. Mnoho rybářů hledá a nakupuje krmítka těžší než 40 g a raději větší než menší. Malá krmítka o hmotnosti 15–30 g zůstávají obvykle ležet v regálech, protože ti, kdo chytají kapry, pro ně nenachází žádné využití. Nedají se odhazovat daleko a kvůli jejich nízké hmotnosti se nedá správně napnout vlasec. Tato krmítka jsou totiž určená k lovu v krátkých vzdálenostech a s měkkými pruty na komerčních lovištích. Já chytávám kapry i blízko břehu, ale ze všech ryb chytám u břehu nejraději líny. Pravda, se splávkem, avšak i tak potřebuji čas od času nějakou změnu a to pak sáhnu po krmítku. Líni, milovníci žížal, si rádi smlsnou i na kukuřici a peletách. Nezůstávají chladní ani k malému boilii a velmi dobře se chytají na těsta. Dělám si je sám, ale když není čas, což se stává spíše pravidlem než výjimkou, sáhnu i po hotových výrobcích, které svou práci odvádí stejně dobře jako domácí výtvory…

Už dva dny sleduji, jak je u stulíků živo. Rostliny se pohybují do stran, listy se nadzvedávají a k hladině stoupají drobné bublinky. Líni se konečně dali po dlouhé přestávce do pohybu. Žížaly nemám, času také není nazbyt, musím tedy použít to, co je doma k dispozici. Nějaký pytlík směsi vždycky mám, pelety, extrudy, malé boilie, pár plechovek kukuřice a několik dóziček s hotovým těstem. Beru vnadicí směs, těsta a pro strýčka příhodu ještě kukuřici. Člověk nikdy neví…

U vody sestavím silnější picker, vyberu jemnou špičku, provléknu vlasec očky a během chvilky mám hotovou i koncovou sestavu z malého průběžného krmítka na method feeder a krátkého návazce s malým háčkem a vlasovým přívěsem, na kterém je pružinka k uchycení kuličky těsta. Chvilku nad tím přemýšlím a nakonec udělám změnu – vyměním návazec za jiný, kde je na vlasovém přívěsu malý kovový trn. Na ten napíchnu drobnou plovoucí extrudu, kterou pak obalím těstem. Tato nástraha nebude tolik zapadat do sedimentu na dně. Proč jsem si vybral těsto? Mám pro to samozřejmě důvod: oproti peletám je vůně boilie výraznější a měkká nástraha se pomalu rozpouští, což je pro ryby hodně lákavé a líni mají pro tuhle nástrahu opravdu slabost.

Konečně mám všechno hotové. Pošlu krátkým spodním hodem krmítko co nejblíž k podvodní džungli. Krmítko klepne o dno, takže to tu není s tím sedimentem tak zlé. Opatrně napnu vlasec a dávám pozor, abych nepohnul krmítkem na dně. Úplně vidím, jak se na dně sype směs z krmítka a nástraha je najednou zcela volná. Teď by do ní mohlo něco zobnout. A ryby jako by mě slyšely. Špička se pomaloučku pohne. Jen o centimetr, možná dva. Pak se vrátí do původní polohy a naráz se ohne snad do pravého úhlu. Zaseknu a vodím rybu. Ne velkou, ne malou, brání se krátkými výpady do stran, ale i tak ji vedu rovnou k sobě. Není to však ryba, na kterou mám políčeno, nýbrž pěkný karas stříbřitý. Lín přišel až po něm, zabral ale snad na chlup stejně.

Zelený chlapík se z podběráku zase sune zpět do vody a já doufám, že to, co se mu právě přihodilo, hned nevyžvaní všem ostatním rybám z hejna a já si chytím ještě alespoň párek podobných nebo větších ryb. Zdá se, že první chycený lín mlčel, protože jsem se dočkal hned několika pěkných kousků, které mi udělaly radost…

Jak vidno, krmítko na method feeder je platným pomocníkem nejen při lovu kaprů, ale i jiných kaprovitých ryb. Je to samozřejmě tím, že i ostatní kaprovité ryby mají velmi podobné potravní návyky, takže na tom vlastně není vůbec nic zvláštního.