Natáčení podvodních záběrů

- Daniel Pohorský

Každý rybář zná u vody chvíle, kdy netrpělivě vyčkává, kdy přijde první záběr. Pozoruje hladinu a žádný pohyb ve vodě neunikne jeho pozornosti. Když se zhoupne splávek a policajt směřuje vzhůru k prutu, v tu chvíli se projeví vysoká míra mé fantazie a představivosti. Jako věčný snílek si většinou představuji zkušeného trofejního kapra, který opatrně ochutnává moji nástrahu. A to i přesto, že ráno stejným náznakem přišla plotice a v poledne cejn. Opět přišla malá ryba a já se v duchu nepřestávám dohadovat o tom, kolik ryb mi v krmném místě plave, jak velké jsou a jaké druhy se v něm nachází.

Viděl jsem pár videí na internetu, které mě inspirovaly k reálnému nahlédnutí do podvodního světa. Nechtělo se mi věřit, že je možné u nás v České republice natočit tak krásné záběry rybích radovánek ve stojaté vodě.

S prvním ponořením kamery do vody jsem nečekal vůbec nic. Vlastně jsem se ani ničeho zajímavého nedočkal. V kalné vodě se mihlo pár bílých ryb, které v podmínkách, jaké zrovna panovaly, za zmínku nikterak nestály. Ale pěkně od začátku.

Asi v polovině března jsem začal pravidelně jezdit na svůj oblíbený revír. Bohužel kvůli většímu úbytku vody, ke kterému došlo na úkor přirozeného propojení dna rybníku s hladinou spodní vody, a tedy jejímu rychlému úniku nebylo možné nahodit. Po opravě hrozivě vypadající díry, kudy unikala voda, nějaký čas trvalo, než se stav vody zlepšil, a proto výbor vyhlásil první možný lov až na začátek dubna.

I když do prvního lovu zbývalo pouze pár dní, já už akutně potřeboval vidět ryby. Neváhal jsem tedy a čerstvě pořízenou kameru umístil do vody. Prostor před kamerou jsem provnadil větší dávkou šrotu a hrachu. Asi po třech čtyřech hodinách jsem se vrátil, abych kameru vytáhl a s pokorou si své záznamy v pohodlí domova prohlédl.



Byl jsem naprosto ohromený. Zpětně mohu říct, že nebýt tohoto záznamu, brzo bych natáčení vzdal, protože následných několik hodin a dní natáčení bylo demotivujících. Ale abych se přiznal, v začátcích mých zkušeností s životem „pod vodou“ mi stačilo vidět jednu rybu a měl jsem druhé Vánoce. Na obrázku se můžete podívat na mé první záběry, které mě motivovaly vydržet, nevzdát se a pracovat na zlepšení výsledků. Další obrázek však ukazuje mé opětovné pokusy, které už tolik motivující nebyly.





V podobném duchu jako na druhém obrázku se neslo dalších mnoho natáčecích dní a hodin. Občas se mi podařilo pořídit o něco lepší záběr, občas ještě mnohem horší. Po určitém čase jsem začal zjišťovat, že podstatnou roli v kvalitě záznamu sehrávají především povětrnostní a světelné podmínky, ale také aktivita ryb a místo, kde natáčím. S větrem je to asi největší problém. Jelikož jsem natáčel v poměrně malé hloubce, stávalo se, že jakmile o kus dál „zaryl“ kapr, vítr odnesl na vlnách mrak kalu směrem ke kameře a kal bohužel neměl takovou tendenci se rozplynout, jako kdybych natáčel v proudu. To je velká nevýhoda natáčení na stojaté vodě s bahnitým dnem. Na záběrech z videa si však můžete všimnout, že při výborných podmínkách se zvedající se bahno „ihned“ vrátí zpět ke dnu.



Na přelomu března a dubna, kdy ještě spousta rybářů u vody nebyla aktivních, jsem opět vyrazil natáčet. Pečlivě jsem pozoroval průhlednost vody a pohyb ryb. Že mi ryby najíždí ve velkém počtu na pravidelně zakrmované místo jsem věděl, ale nedokázal jsem kvůli špatné viditelnosti přesně identifikovat, jaké všechny druhy se v něm nachází. Věděl jsem, že dnes je den, kdy mám možnost se konečně opět pod hladinou porozhlédnout. Byl téměř totožný jako můj první úspěšný den s kamerou.

Dalo by se říct, že od té chvíle jsem natáčel téměř celé dny. A od toho se odvíjela i vynikající možnost studovat chování ryb. O některé zajímavosti se s vámi podělím. Asi nejvíc mě překvapovalo, když si při krmení jeden z kaprů povšiml dominantní štiky a nekompromisně ji vyhnal. Viz obrázek (na obrázku situace není bohužel tolik zřejmá, ale na videu je možné krásně zachytit kaprův úmysl - když se ke štice přiblížil, téměř do ní narazil a ona pak rychle odplula).



Dobrou zprávou pro mě bylo i to, že štiky jsou nejaktivnější pravidelně mezi devátou a jedenáctou hodinou dopoledne a k večeru od páté hodiny. Pro zkušené rybáře možná žádná závratná novinka, ovšem pro mě to byly příjemné „objevy“. V jinou dobu se štiky v zorném poli kamery prakticky neukázaly.



Vyzkoušel jsem samozřejmě spoustu druhů krmení. A nenechte se zmýlit videem, že kapři ocení při nízké teplotě vody větší sousta. Ačkoli na videu kapr zhltne jahodovou kouli, je to jen jeden případ z mnoha. Mnohem raději přehrabávaly ryby krmné směsi či obyčejný šrot. Velké sousto ale samozřejmě může být relativní pojem ve vztahu k velikosti kapra. V době natáčení mohla mít voda něco kolem 5-7 stupňů. Což tedy vůbec nepřekáželo aktivitě bílých ryb. Například pro tlouště nebylo překážkou nic. A především díky těmto rybám nemusíte mít strach, že po vás v krmném místě zůstane nějaký nepořádek do druhého dne (ryby se ale zdrží na dlouhou dobu i poté, co se okem zdá být veškerá potrava sežraná - především kapři). Kapři na videu vydrželi systematicky přehrabovat bahno na jednom místě i hodiny a vystačili si s malým množstvím krmení. Doba najetí ryb se velice lišila podle jejich druhu. Většina bílých ryb dorazila na krmné místo hned po zakrmení, dříve než jsem se stačil vzdálit. Kapři najeli nejméně po 30 minutách a později. A štiky dorazily, až když byl v nakrmeném místě dostatečný chaos na to, aby to upoutalo jejich pozornost. To bylo přibližně po jedné až dvou hodinách.

Vtipné bylo také to, že v místě, kam jsem umístil kameru, se nacházel jakýsi břeh či kus většího klacku, kde „bydleli“ okouni. Na obrázku níže a především na videu můžete krásně vidět jejich reakce, když u vstupu do jejich teritoria překážela kamera. Krásné dominantní „ježení“ hřbetních ploutví a jejich výhružné pohledy byly opravdu skvělé.



Nahlédnutí do světa ryb v jejich přirozeném prostředí pro mě byl neskutečný zážitek, ze kterého jsem načerpal mnoho zkušeností. A nejen, že jsem více pochopil, jak se ryby chovají, a mohu to využít ve svůj prospěch při rybolovu, ale hlavně se zase o krůček posunul můj vztah jako člověka k tomuto živočichovi. A úcta k rybám je důležitou podstatou moderního rybolovu.

Petrův zdar!

Autor: Daniel Pohorský - ®

Diskuse k článku (37 reakcí)

Přečteno: 10 800x
Průměrná známka: 1.03