Abeceda mladého rybáře - plavaná

2.5.2017 - Tomáš Lotocki

Základní rybolovné techniky – plavaná

V předchozích dílech naší Abecedy mladého rybáře jsme si představili takové základní rybolovné techniky, při nichž je nástraha udržována nějakou formou zátěže na jednom místě u dna. Nyní se zaměříme na ty rybářské způsoby, při nichž se nástraha během lovu buď volně pohybuje ve vodním sloupci, nebo aspoň není úmyslně udržována u dna na zvoleném lovném místě. Nejprve si představíme rybolovnou techniku, kterou známe pod názvem plavaná. Vstupme tedy společně do světa, jemuž vévodí lehkost, citlivost, ale zároveň i dynamická akce, do světa dnešní plavané:

Plavaná - základní definice

Bližší podmínky výkonu rybářského práva plavanou definují jako lov pomocí udice na nástrahu, která může být v pohybu (unášena proudem vody) nebo i v klidu (stojaté vody), nastavena v libovolné výšce vodního sloupce. Nastavení nástrahy zabezpečuje převážně splávek. Pohyb nástrahy může být přitom lovícím aktivně ovlivňován. Pruty je možno umístit v různých typech stojánků nebo držet v ruce. Tuto definici je třeba doplnit zdůrazněním role zátěže. Na rozdíl od lovu na položenou, kde je nástraha přidržena (položena) na jednom místě na dně, má zátěž v plavané roli pouze vyvažovatele splávku a celé plavačkové sestavy. Většina zátěže je proto umístěna ve vodním sloupci a jen malá část (tzv. koncové bročky) může při lovu na plavanou ležet na dně.

Proč lovit na plavanou?

Plavaná patří k nejstarším a přitom stále nejrozšířenějším metodám lovu ryb na prut, které známe. Asi se nenajde rybář, který by nikdy neokusil kouzlo lovu se splávkem. Ovšem plavaná dnes a v minulosti - to jsou dva úplně jiné světy.

Současná plavaná je velmi široký pojem a skrývá se za ním množství variant lovu, při nichž se dá použít celá škála rozličných prutů a dalších rybářských potřeb. Na plavanou lze totiž chytat na nejrůznějších typech vod (od malých rybníčků a říček, až po velká jezera), a právě v závislosti na potřebách lovu v určitém prostředí se postupně vyvíjely různé specifické způsoby chytání na plavanou, jako je např. lov s anglickým splávkem, na bolognesový prut, s děličkou apod.

Toto široké spektrum různých rybářských způsobů nám ve spojení s  aktivním přístupem k lovu umožňuje chytat různorodé druhy ryb ve velikostech od několika centimetrů a až po ty největší kusy, které v našich vodách žijí. Kouzlo plavané spočívá také v tom, že při zvolení správného postupu můžeme chytat ryb opravdu velké množství a rybařinu si tak báječně užít.

To vše dělá z plavané nesmírně atraktivní a velmi univerzální rybolovnou techniku, kterou mohou provozovat jak naprostí začátečníci, tak i zkušení specialisté na tento způsob lovu.

Pruty na plavanou

Různé formy lovu na plavanou se odvíjejí zejména od použitého náčiní. V tomto článku se zaměříme na plavačkové pruty, kterou jsou důležitým a zároveň dnes vysoce specializovaným náčiním. Rozeznáváme jich několik druhů, které se od sebe značně liší. Dá se tedy říct, že co druh plavačkového prutu, to zároveň zcela unikátní způsob lovu. Existují však 2 hlavní skupiny plavačkových prutů: ty, při nichž používáme naviják (pruty matchové a bolognesové) a pruty bez navijáku (biče a děličky). Podle toho také říkáme, že lovíme buď s odhozem (za použití navijáku), nebo bez odhozu (na pruty bez navijáku).

Prut matchový

Jedná se o skládací odhozové plavačkové pruty. Název je odvozen z anglického slova „match“, které česky znamená sportovní zápas nebo utkání. Výraz „závodní prut“, se ale nevžil, mezi rybáři jsou používány slangové výrazy jako „mačovka“, „mačka“ apod. A navíc, matchový prut dnes rozhodně neslouží jen závodníkům a plavačkovým specialistům, ale je vhodný i pro rekreační rybaření. Matchový prut by měl být proto rozhodně součástí výbavy mladého rybáře, který se rozhodl začít chytat na plavanou. Tyto pruty mají velmi univerzální využití a lovit na ně můžeme malé, střední i velké ryby prakticky na všech typech vod.

Matchové pruty jsou většinou třídilné, s korkovou, neoprénovou nebo kombinovanou rukojetí, vyrobené převážně z uhlíkových vláken, v délce od 3,6 do 4,8 m. Od jiných prutů se liší vysokým počtem velmi malých oček (v rozmezí 14 - 20 ks.). Důležitou parametrem matchových prutů je i jejich vrhací zátěž (gramáž), podle které je rozdělujeme do 3 hlavních skupin: jemná (light), střední (medium) a těžká (heavy).

Prut bolognesový

Jak již samotný název „bolognesový prut“ napovídá, vznikl tento způsob rybolovu v Itálii, poblíž města Boloňa, která dala prutu i název. U nás však spíš zdomácněl název „boloňeza“ nebo „boloňka“. Jedná se o odhozový, teleskopický prut, určený pro lov s pevným splávkem, zejména na hlubších tekoucích vodách. Od matchových prutů se „boloňky“ liší hlavně svojí délkou, která se pohybuje v rozmezí 4 až 8 metrů. Délka prutu je uzpůsobena lovu na hlubších tekoucích vodách, na nichž chceme dosáhnout s nástrahou dna a nepoužívat přitom klouzavý splávek. Na rozdíl od lovu s bičem a děličkou, při nichž se rybář pomocí dlouhého prutu snaží zadržovat nástrahu na jednom zakrmeném místě, se při lovu s boloňkou nechává splávek a s ním i celá montáž splavávat po proudu toku. Proto se této metodě také někdy říká splavávaná. Lovit s boloňkou lze i na vodách stojatých, uplatnění tu najde zejména při chytání na kratší vzdálenost v hlubší vodě. Dnešní boloňky se vyrábějí především z různě modulovaného grafitu a od ostatních prutů se liší i absencí klasické rukojeti, což je jakási daň za nízkou hmotnost, která je u takto dlouhých prutů nezbytná.

Navijáky pro lov s odhozem

Na rozdíl od prutů, které jsou velice specializované, nemůžeme v případě navijáků mluvit vyloženě o plavačkových speciálech.

Při lovu s matchovým nebo bolognesovým prutem můžeme použít prakticky jakýkoli smekací naviják, který splňuje určitá požadovaná kritéria. Plavaná je oproti položené mnohem lehčí a jemnější rybolovnou technikou, a plavačkový naviják musí být uzpůsoben parametrům prutu, vlasce a celkovému nastavení udice. Budeme tedy používat spíše menší navijáky s dostatečným množstvím vlasce, s rychlou akcí a citlivou brzdou. Uplatnění v plavané najde i tzv. bojová brzda, s jejíž pomocí můžeme při zdolávání reagovat na výpady ryby.

Biče

Druhá skupina plavačkových prutů je charakteristická absencí navijáku. I když jsou tyto pruty často využívány v moderní závodní plavané, znamenají vlastně návrat k samotným kořenům lovu ryb, a pro mnohé z nás i do nejútlejšího dětství. Uříznutý vrbový proutek, na jehož konci je navázán vlasec, to je nejstarší forma lovu ryb na udici, od které se vlastně všechno odvíjí. Moderní biče se samozřejmě nevyrábějí ze dřeva, ale z uhlíkových vláken, karbonových směsí a další materiálů za použití nejmodernějších technologických postupů. Klasický bič je dlouhý prut bez navijáku, jehož jednotlivé díly se teleskopicky vysouvají do konečné délky, která může být velmi rozdílná, od 2 metrů (pro lov ouklejí a jiných drobných rybek pod hladinou) až po 11 metrů (pro lov těžších ryb ve větších hloubkách). Sestava (splávek, zátěž a háček s nástrahou) se do vody nahazuje nejčastěji zhoupnutím. Vlasec je připevněn na špičce prutu, který se svou akcí stará o vypružení výpadů zdolávaných ryb. Vzhledem k absenci navijáku se zdolávané větší rybě nedá povolovat vlasec. Úspěšné vylovení většího kusu závisí na délce a pružnosti prutu, a také na šikovnosti rybáře. Bičem lze lovit na stojatých i tekoucích vodách a nalézá uplatnění v závodním i rekreačním rybolovu. Chytání s kratšími biči je i vhodný způsob lovu pro mladé, začínající rybáře. Využití najdou biče i při lovu ryb v zimě - výhodou je, že zde odpadá problém se zamrzajícími očky odhozových prutů.

Děličky

Jiným typem biče a doslova fenoménem zvláště v závodní plavané je dělička. Na rozdíl od klasického biče, který se rozkládá vysunováním, se dělička skládá z několika samostatných dílů, a jen první dva nebo tři díly jsou teleskopické. Děličky jsou vůbec nejdelší pruty, jaké se k lovu ryb používají. Vyrábějí se ve velikosti od 9 m až po 14,5 m dlouhá bidla. Děličky jsou určeny rybářům, kteří mají s lovem na plavanou už jisté zkušenosti. Pro ně mají nenahraditelnou roli zejména při lovu na větších tekoucích vodách. Umožňují totiž citlivé a přesné chytání na zakrmeném místě ve zvolené hloubce a to i tam, kde bychom při použití kratšího prutu nástrahu díky síle proudu na jednom místě neudrželi.

Dělička je oproti normálnímu biči mnohem složitějším „zařízením“ s velmi důmyslnou konstrukcí - možná, že jste se už setkali v rybářském prostředí s některými názvy, vztahujícími se k lovu s děličkou, kterým jste úplně neporozuměli. Pojďme si tedy na závěr našeho povídání vysvětlit jejich funkci, neboť i teprve začínající rybář, který to s plavanou myslí vážně, s nimi bude mít dříve či později určitě co do činění:

Topset - konec děličkového prutu, skládající se ze 4 až 6 volných dílů, jehož délku volíme dle hloubky místa, kde chceme lovit. Při zdolávání ryby postupně odsunujeme za sebe a oddělujeme jednotlivé části od topsetu, na němž dokončujeme zdolání ryby.

Amortizér - na rozdíl klasického biče, kde je vlasec navázán přímo na konci prutu, se u děličky používá tzv. tlumič (amortizér). Jedná se o slaboučkou gumu, která je umístěna v dutém topsetu. Při záseku a následovném zdolávání amortizér vyjíždí nebo zajíždí do topsetu, a tím tlumí výpady ryby. Dokáže se natáhnout až desetinásobně, což nám umožní zdolání i opravdu velké ryby. Zvenku je amortizér ukončen speciální spojkou, která má z jedné strany háček, na nějž navazujeme vlastní kmenový vlasec.

Rolna - jedná se o stojan s pohyblivou částí, sestávající z válečků, po kterých se prut plynule odkládá směrem dozadu či do strany. Rolna je při lovu na děličku velmi důležitá, neboť nám ulehčuje odkládání prutu a jeho částí a zároveň je chrání před poškozením.

Plavačková bedna - důležitou součástí příslušenství pro lov s děličkou je i plavačková (děličková) bedna. Jedná se o multifunkční zařízení, které v prvé řadě slouží jako sedačka, umožňující nám pohodlné a stabilní usazení, a to i v nerovném terénu. Dále je bedna opatřena i různými odkládacími plošinami a držáky na pruty, ale třeba i deštník nebo vezírek. V neposlední řadě je vnitřek sedačky tvořen různými šuplíky a přihrádkami pro potřebné plavačkové příslušenství.

Speciální pruty jsou sice podstatnou, ale samozřejmě nikoli jedinou součástí plavačkové výbavy. Neméně důležitým článkem plavačkové sestavy je i splávek. Výběr vhodného typu splávku a jeho správné vyvážení hraje při lovu mnohem důležitější roli, než si mnozí začínající rybáři myslí. Ale o fenoménu splávku si více povíme zase v příštím díle naší rybářské abecedy.

Text a foto: Tomáš Lotocki