S plavanou na kapry I

10.10.2000 - Martin Maťák

Také tento kapr s mohutnými ploutvemi byl uloven na odhoz s angličákem. Zabral v hloubce jen 1m a byl zdoláván asi 10 minut. Nástrahou bylo jedno zrnko kukuřice na háčku vel. 8, koncový návazec měl průměr 0,12mm.

Lov kaprů během posledních několika málo let zažil obrovský rozvoj. Šlo především o jejich lov na položenou s boiliem. Chtěl bych vám popsat něco úplně jiného - lov kaprů s anglickým splávkem na stojatých vodách. Jde o techniku, při které si s trochou štěstí můžete vždy dobře zachytat a stačí vám k tomu pár hodin a ani nemusíte předem zakrmovat. Nemohu vám zaručit trofejní kusy, tato metoda k tomu nebyla vyvinuta, ale pravidelné úlovky kolem 2 až 3kg by měly být reálné. (Ať už se vám to zdá málo nebo ne, domnívám se, že takoví kapři nejsou mezi rybáři zase až tak běžní, jak by se mohl zdát podle odborných článků v časopisech. Pro mnoho rybářů je stále problém ulovit jakéhokoliv mírového kapra!) Samozřejmě lze ulovit i větší kusy, ale nebude to už každodenní záležitost.
Tato metoda je založena na nenápadné prezentaci nástrahy, kdy ryba až do posledního okamžiku před zásekem netuší, že v nástraze vězí háček. Po muškaření je plavaná na stojaté vodě zřejmě nejcitlivější metoda, jaká se v současnosti při rybolovu používá.

Obsah:

kde a jak (popis techniky lovu)
sestavení udice
náčiní
zdolávání kaprů
nástrahy
složení návnady
míchání návnady
taktika zakrmování
lov v extrémních podmínkách

Kde
Metodou na odhoz s anglickým předváženým splávkem lze lovit na jakékoliv stojaté vodě, ale pro začátek začněte na nějakém menším revíru, kde zpravidla nebývá příliš silné proudění vody, na rozdíl od velkých přehrad. V revírech do 5ha většinou voda téměř stojí (i za silnějšího větru) a tudíž nebude mít začátečník příliš problémy s technikou. Zárove si najděte místo s hloubkou kolem 2 až 3m, neboť v menší nebo větší hloubce je lov také technicky náročnější. Ostatní znaky dobrého místa posuzujte stejně jako při jiných metodách lovu kapra.
Až budete mít s odhozem (tak se této metodě říká) již větší zkušenosti, můžete se vydat i na větší revíry se silným prouděním a extrémní hloubkou. Pokud však teprve začínáte, nedoporučuji vám to. Mohlo by vás to zcela od tohoto způsobu lovu odradit!

Jak se loví s angličákem (obecný popis pro všechny druhy ryb)

Klasický angličák s dutou vyměnitelnou anténkou a vymněnitelnou zátěží. Cena těchto modelů se pohybuje od 150Kč nahoru.

Celá metoda vlastně závisí na splávku (obr.), kterému se neřekne jinak než angličák. Ten je na dolním konci opatřen zátěží, která tvoří asi 3/4 hmotnosti celé sestavy. Pokud nenavázaný splávek vhodíte do vody, bude téměř potopen a nad hladinu bude vyčuhovat jen asi 1/3 jeho dlouhé anténky. Nikdy se nepoloží na hladinu (ani při jakémkoliv záběru), jak by se dalo očekávat od běžného nezatíženého splávku. Snad jedině, pokud by spodní zátěž byla velmi malá, ale takové splávky se používají velmi zřídka (dlouhé, málo předvážené splávky na velmi velkou hloubku). Zátěž na spodním konci splávku nám pomáhá nahazovat celou sestavu na značné vzdálenosti, mnohdy přes 50m, ale přitom splávek zůstává velice citlivý. (Je potřeba si uvědomit, že nahazujeme jakoby splávkem a ne dovažovací zátěží níže na vlasci. Tomu je nutno přizpůsobit techniku hodu - zpočátku se asi párkrát nahodíte pod nohy, protože budete házet příliš nízce.)
Splávek lze navázat napevno nebo průběžně. Doporučuji kdykoliv je to jen možné, splávek navázat napevno (neprůběžně). Pouze na hloubkách přes 4m bych použil splávek klouzavý. Chytání s klouzavým splávkem je technicky složitější a většinou není tak přesné.
Klouzavé navázání: Jde o navázání, kdy splávek klouže po vlasci mezi dvojicí zarážek. Jak už bylo naznačeno, na vlasci pod splávkem je už jen minimum zátěže. Při klouzavém navázání by to ovšem měly být minimálně 2 gramy, jinak málo zatížený vlasec špatně proklouzávat spodním očkem splávku.

navázání zarážkového uzlíku z bavlnky

Nad splávkem máme průběžný korálek a ještě výše je na vlasci navázána posuvná zarážka. O tuto zarážku se splávek zarazí a sestava pak bude mít námi nastavenou hloubku (ponor). Korálek mezi splávkem a zarážkou je zde proto, protože splávek má příliš velké spodní očko a zarážka by skrz něj prošla. Korálek je nejlepší skleněný a musím mít větší velikost, než je toto očko, a zároveň musí mít vnitřní otvor menší, než je průměr zarážky. Zarážka se dělá z bavlnky nebo jiné nitě (lze použít např. rybářské splétané šňůrky) a její navázání je vidět na obrázku. Uzlík bez problémů prochází i malými očky na matchových prutech. Pod splávkem, ideálně asi 1,5 m od háčku, je velmi pevná zarážka (doporučuji zarážku z leukoplasti), o kterou se splávek opírá během nahazování. Na tuto zarážku je vyvíjen velký tlak a tak zde určitě nepoužívejte broky, jak se často doporučuje v literatuře (broky oslabí vlasec a také se stále posouvají). Přišli byste o mnoho splávků při nahazování a o mnoho ryb při zdoláváni! Splávek na vlasec připevňujte zásadně přes obratlík s karabinkou. Zabráníte tím zamotání vlasce během letu a zároveň můžete splávek snadno vyměnit nebo odepnout během transportu.
Pevné navázání: Při tomto navázání je splávek na vlasci připevněn rovněž jednobodově za spodní očko, ale, na rozdíl od předchozího způsobu, tímto očkem volně neprokluzuje vlasec. Splávek se na vlasci fixuje buď pomocí různých speciálních adapterů, nebo se očko těsně po obou stranách na vlasci zafixuje zarážkami.

Výhody pevného uchycení:

Háček s nástrahou klesne při stejném zatížení mnohem rychleji do požadované hloubky, než když by byl splávek navázán průběžně - můžeme tedy použít menší zatížení a chytat pak citlivěji.
Můžeme více experimentovat s rozložením zátěže.
Možnost lovit na propad (popíšu později)

Nevýhody:

Nemožnost lovit na hloubkách větších než je délka prutu.
Složitější změna nastavení ponoru.
Pomalu klesajíci nástrahu mohou snadněji sebrat malé povrchové rybky (oukleje, perlíni apod.)

Na každém splávku je uvedeno, kolik zátěže je v něm zabudováno a kolik se má ještě přidat. Máte-li např. splávek s označením 10+2g, znamená to, že 10g již je ve splávku (v jeho spodní části) a 2g musíte upevnit pod něj na vlasec (přesné rozložení zátěže bude popsáno níže). Splávky s dovážení menším jak 2g jsou určeny pouze pro pevné uchycení. Zjednodušeně se dá říci, že první z dvojice čísel je přímo úměrné vzdálenosti nahazování a druhé hloubce vody. Tedy splávek označený 10+5g je určen na střední vzdálenost a hlubokou vodu na klouzavé uchycení, kdežto splávek 14+1g je vhodný pro lov na velkou vzdálenost na mělčině s pevným uchycením. Splávky, které mají odnitelnou zátěž, se označují číslicemi odpovídajícími tomuto splávku s plnou zátěží, která je na něm k dispozici. Např. máme-li splávek s vyměnitelnou zátěží, který lze nastavit od 12+1g až po 9+4g (vždy stejný součet, zde 13g), pak splávek bude označen jako 12+1g.
Udice sestavená na odhoz se pak nahodí požadovaným směrem a těsně před dopadem se mírně přibrzdí. Tím docílíte toho, že se spodní část vlasce s dovažovací zátěží a háčkem, která až doposud letěla za splávkem (sestava letí splávkem napřed), setrvačností přemístí před přibržděný splávek a krásně vše dopadne na hladinu v jedné přímce. Bez této procedury by nám celá sestava dopadla do jednoho bodu a z 50% by to vedlo k jejímu zamotání.
Po dopadu na hladinu ihned ponořte špičku prutu co nejvíce pod vodu, překlopte naviják a maximální rychlostí namotejte několik metrů vlasce (musíte tedy nahazovat o tuto vzdálenost dál, než pak budete lovit). V ideálním případě by to mělo vést k celkovému potopení vlasce od špičky prutu až ke splávku. Pokud se vám to nedaří, zkuste místo navíjení vždy potopit špičku prutu asi 50cm pod vodu a pak velmi ostře prut z vody vyšvihnout (prut se tlakem vody ohne ale jakmile se ocitne nad hladinou, rychle se vymrší a velmi prudce "zařízne" zbývající vlasec pod hladinu). S vlascem položeným na hladině se téměř nikdy nechytá, snad jen v případech, že očekáváte do několika málo sekund po nahození záběr. Jestliže s odhozem začínáte, bude toto pro vás zásadní kritérium úspěšnosti. Jestliže se naučíte správně zasekávat vlasec pod hladinu, to ostatní už dříve nebo později přijde samo.
Lovíte-li s klouzavým splávkem, jakmile ponoříte vlasec, povolte z navijáku tolik vlasce, aby mohl skrz splávek probíhat a koncová udice se tak mohla potopit do vámi nastavené hloubky. Bez povolení vlasce by se sestava potápěla velice pomalu a také by pak během klesání splavala více ke břehu, než kam ji sami před tím přitáhnete navijákem.
Pravděpodobně jste hned napoprvé netrefili správný ponor, a proto je potřeba udici stáhnout a nastavení změnit. Ve většině případů se loví v těsném okolí dna, tedy buď několik centimetrů nad ním, nebo přímo na něm (platí pro pevný i klouzavý splávek). K rychlému zjištění správného ponoru si pomožte připevněním většího broku (0,8g) na oblouček háčku. Pak po nahození bude splávek buď zcela ponořen a to znamená, že musíte ponor zvětšit, nebo bude splávek vidět (jakkoliv) na hladině a pak musíte ponor zmenšit. Takto postupně zpřesňujete nastavení ponoru až jednou bude nad hladinou čouhat jen několik milimetrů anténky a vy budete mít ponor přesně nastaven tak, že se háček jen zlehka dotýká dna. Pak pár centimetrů přidejte nebo uberte podle toho, jak vysoko nade dnem chcete chytat nebo má-li háček zcela ležet.
Pomocí nějakého orientačního bodu na druhém břehu si zapamatujte směr k místu, ve kterém jste tuto hloubku naměřili a na vlasci u navijáku si navažte podobnou zarážku z bavlnky, jakou máte navázánu nad splávkem. Později pak budete schopni nahazovat vždy znovu a znovu přesně do tohoto místa (znáte vzdálenost a směr). Je také možné použít speciální bílou tužku (něco jako voskovka), kterou si vlasec označíte v požadovaném místě. Tato barva na vlasci bohužel vydrží jen asi 2 hodiny (tj. asi 20 až 50 nahození). Bavlnka vydrží celou sezónu a navíc lze posouvat podle momentální potřeby.
Toto lovné místo si zakrmte a chytejte jen v něm a nikde jinde.

sestavení udice s klouzavým angličákem

Sestavení udice (obrázek)
Udice by měla být sestavena tak, aby již pohyb nejspodnějšího broku signalizoval záběr na splávku. Klasické sestavení s klouzavým splávkem, které dobře signalizuje záběry a nezamotává se, je takovéto: 20cm od háčku přicvakněte brok o hmotnosti 0.05g, 30cm 0,1g, 40cm obratlík spojující návazec a kmenový vlasec, 60cm brok 0,2g, 75cm od háčku olivka plus další broky do celkové nosnosti. Nezapomeňte, že první olůvko pod splávkem musí být od něj tak daleko, aby se splávku nemohlo dotknout, pokud se sklopí dolů. Tj. první olůvko musí být minimálně tak daleko, jako je délka splávku, plus pár centimetrů. (Několik drahých splávků jsem si zničil, když jsem toto pravidlo podcenil!) Pokud vám to hloubka vody dovolí, zvětšete tento rozestup alespoň na 70cm.
Ponor zpočátku nastavte tak, aby byla nástraha a asi 5cm návazce na dně. Při nadzvednutí spodního broku o váze 0.05g vyjede anténka o 1cm nad hladinu a to je obvykle velmi dobře vidět.
Pokud kapři již jsou na našem místě, ale berou velmi jemně, je nejvhodnější chytat těsně nade dnem a nástrahu nechat v tomto prostoru velmi volně zavěšenu (vyloučíme pak zvedavé záběry - všechny se projeví jako potopení slávku) - je nutno dát poslední brok (0.05g) přibližně 40cm od háčku a všechnu ostatní zátěž asi 70cm od háčku. Počátek záběru je pak většinou velmi jemný, ale kapr posléze dostane k nástraze důvěru a následuje ostrý záběr (pod vodu nebo rozjezd po hladině). Když kapři berou opravdu dobře (většinou "pionýři"), je naopak vhodnější posunout broky níž - první 0,05g asi 15cm od háčku a pak 3 broky po 0,1g s rozestupy 10cm následované olivkou 50cm od háčku. Pokud kapři nemají příliš o nástrahu zájem, musí se experimentovat - zkoušet položit nástrahu i s jedním brokem na dno, nebo naopak zmenšit ponor a chytat více ve sloupci (funguje zejména když příliš nekrmíte nebo krmíte špatně), měnit vzdálenost mezi broky a háčkem atd.
Návazec připevněte ke kmenovému vlasci přes malý obratlík (ten nejmenší, jaký seženete - bez karabinky). Délka návazce je asi 20 až 40cm. Doporučuji spíše delší návazce kvůli snížení rizika uváznutí za silný kmenový vlasec někde výše nade dnem (za vysoké pařezy apod.). Zároveň je návazec na delším vlasci pružnější a proto méně náchylny k prasknutí.

Lov na propad
Jde o speciální metodu lovu s pevným splávkem, kdy na vlasci je upevněno jen minimum zátěže. V klasických případech je na vlasci jediná zátěž a to mikroobratlík mezi návazcem a kmenovým vlascem. Veškerá další zátěž potřebná k vyvážení splávku je namontována přímo ve splávku (vyrábějí se splávky speciálně určené pro lov na propad). Po nahození pak koncová udice velmi pomalu klesá ke dnu a dráždí ryby již během tohoto klesání. Pro propadnutí ke dnu se projeví další výhoda tto sestavy v tom, že nástraha se jakoby ocitá ve stavu bez tíže a krásně se pohybuje společně s různými závany proudu např. od kolem proplouvajících ryb nebo s ní sami můžeme pohybovat potahováním za vlasec. Ryba také při zkoumání nástrahy dlouho nemá možnost pocítit odpor splávku nebo nějaké zátěe. Záběr se projeví až když ryba odplouvá s nástrahou pryč - většinou se splávek ropzjede do strany a současně se velice pomalu potápí.
Zvláště na kapry je lov na propad smrtící metoda a doporučuji takto chytat kdykoliv je to možné! Zejména za bezvětří a při teplejším počasí. Ideální hloubka v místě lovu je kolem 2 až 4m. Na hloubších místech se takto chytat nedá, je však (nouzově) možno použít klouzavý splávek a veškerou dovažovací zátěž posunout řekněme 2 nebo 3 metry od háčku a zbytek vlasce nechat bez zatížení propadávat hlouběji. Toto použití je však netypické a na takové hloubce většinou lov na propad již ani nefunguje.

(Příště náčiní a zdolávání kaprů)

Související články:
S plavanou na kapry II, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX