Je parma noční tvor?

- Milan Tychler

Parem už jsem se něco nachytal a za ty roky by člověk mohl říct, že už je dobře zná. Jenže parmy mě stále něčím překvapují. Mají své zvyky, to ano, jenže jim také nedělá problém tyto své zvyklosti porušit a hned je všechno úplně jinak. Spousta rybářů parmy obdivuje. Já také. Je to skutečná bojovnice našich tekoucích vod a umí to dát patřičně najevo. Snadno využije jakoukoli slabinu vašeho náčiní a je fuč. Nejčastěji povolí vlasec nebo návazec. Často je to hlavně proto, že nejsme na záběr parmy připravení, například při lovu ostroretek, podouství nebo cejnů.

Tyhle ryby ani zdaleka nejsou tak temperamentní a silné jako parmy a chytáme je až s dráždivě jemným náčiním. Když se pak mezi nimi objeví i nějaká parma a sebere naši nástrahu, obyčejně to dopadne tak, že nás připraví o háček. Nedá jí to ani moc práce. Většinou se prostě jen rozjede a rup! Návazec je v háji.


Pěkná parma, to je radost

Parma je má oblíbená ryba. Chytám je často feederem i přívlačí. Jsou to naprosto rozdílné techniky, ale obě velmi účinné a hlavně zábavné. Mnoho rybářů mi říká, že by také chtěli jednou chytit parmu a že se jim to nedaří. No, jsou řeky, kde parem moc není, i takové, kde je parma hodně vzácná. Na druhou stranu pořád ještě máme toky, kde se tyto ryby vyskytují poměrně hojně. Ovšem ani tam to s parmami občas nebývá snadné. Čas od času můžete na dobrých revírech zažít úžasné dny.

Já jsem ten šťastlivec, který má v dosahu celkem slušné revíry s výskytem parmy, a nemusím za nimi nijak daleko cestovat. Mám kamaráda, který za parmami jezdí téměř sto kilometrů, protože v jeho okolí parmy prostě nejsou a on si nemůže pomoct. Parmy ho prostě baví.

Kdysi jsem si řekl, že i když chytám parmy celkem pěkné, mohl bych se pokusit o nějakou skutečně parádní, a že se jim tedy budu nějaký čas opravdu věnovat. Nebylo to pro mě úplně snadné rozhodnutí, protože já jednak dlouho nevydržím u jedné ryby, a už vůbec ne u jedné techniky. Naštěstí se dá parma chytat jak na plavanou, tak feederem a stejně tak dobře i přívlačí. Zkoušel jsem jak klasiku, tedy krmení s červy, kuklami, sekanými žížalami a hnojáčky, tak i pelety a boilie. Nemohu si stěžovat, že bych se nebavil nebo nechytal pěkné ryby, chraň bůh! Nachytal jsem parmy na velké řece i na těch menších. Ale i když jsem nic mimořádného na háček nedostal, nemohla mi uniknout jedna věc - na malých vodách dávaly parmy zcela jednoznačně přednost přirozeným nástrahám před peletami a boiliem.


Nejraději mají klasiku

Určitě také sledujete na internetu hezké filmy z Anglie, kde přijde rybář ke krásnému většímu potoku, hodí někde do okénka mezi vodními porosty nebo pod převislé větve hrst boilií či pelet a za chvilku už z vody páčí nádhernou parmu. Jenže u nás mi to nějak nefunguje. Na malých vodách jsou ryby k těmto nástrahám hodně netečné a dlouho trvá, na rozdíl od lovu na rousnice či červy, než se dočkáte záběru. Když pak nějaká parma ohne prut, obyčejně je to ryba malá. Ale například na Moravě, tam jsem si s peletami hezky zachytal. Halibutky i Robin Red fungovaly bezvadně. Problém byl v tom, že o ně měly zájem i jiné ryby. Pelety žraly kapři, tloušti a samozřejmě malí sumci. Tyhle ryby ničím neodradíte a dokážou vaše místo vyluxovat doslova za pár minut. Nezbývá než se obrnit trpělivostí a chytat a chytat… Musím však říct, že trpělivost je jedna věc, a utíkající čas je druhá. Stále tak nějak přešlapuji na mrtvém bodě. Chytám pěkné ryby, jenže ta pravá to stále není…

Přívlač to nijak nerozsekla. V podstatě by se dalo říct, že na malých vodách chytám malé ryby a na těch větších ryby větší. Faktem zůstává, že přívlač je pro mě trošku větší zábava než feeder. Zkouším gumy, vážu streamery, rád chytám s malými wobblery a je to podobné jako při lovu s feederem. Kromě parem chytám tlouště, sumce, nějaké štičky a občas přijde candát.

Věnuji parmám docela hodně času. Jiný by byl nadšený, já mám také radost z toho, jak pěkné ryby tu máme, ale -. Pořád tomu ta třešnička na dortu jaksi chybí.


Dobře berou při setmění

Na konci prázdnin mi kamarád volá, že dostal dvě nádherné parmy k osmdesáti centimetrům. Okamžitě mu pokládám tři základní kriminalistické otázky: Kdy? Kde? Jak? A doplňující: Na co?! V podstatě se nezdovím nic nového mimo to, že obě ryby byly chycené dost pozdě v noci. Upřímně musím říct, že občas si v noci rád zachytám, ale nejsem ten nadšený rybář, který chytá hlavně v noci. To rozhodně ne. Já nemám problém být u vody ráno za rozbřesku a často balím po tmě. Jen o mně neplatí, že bych cíleně vyrážel chytat v noci, až na určité výjimky. Tak mě napadlo, že možná tohle by mohl být klíč k chycení velké parmy. Tak proč to nezkusit? Chytáním v noci nic nepokazím.

Je rozhodnuto. Léto se chýlí ke konci, je stále teplo a září bývá dobrý měsíc na parmy. Třeba to bude to pravé. Pár nocí parmám rozhodně věnuji. Začínám klasicky s feederem. Nějaké ryby chytám, ale nedá se říct, že by jich bylo víc nebo že by byly větší. Je celkem jedno, zda použiji klasické přirozené nástrahy nebo pelety. Rozhodně chytám víc kaprů a sumců než parem. Tloušti v noci tolik aktivní jako přes den nejsou, ale i tak nějaké chytím. Na čistých místech bez vázek zkouším i přívlač. Je to totéž. Malí sumci, malí candáti a parmy pro mě běžné velikosti.

Kdybych to shrnul, řekl bych, že po setmění jsou parmy celkem aktivní, ale jejich aktivita pak stále více slábne, až přestanou brát docela. Možná má někdo jinou zkušenost, ale já říkám, že parma rozhodně noční tvor není. Nezpochybňuji to, že by se velká, nebo jakákoli parma, v noci nechytila. Jen říkám, že přes den bývají rozhodně aktivnější. Pro mě se noční lov parem ukázal jako slepá ulička.


Na pelety si musí zvyknou

Mám už chycenou parmu dva centimetry přes osmdesát a doufal jsem, že když se jim budu věnovat, tomuto číslu se alespoň hodně přiblížím. V roce 2016 se to nestalo. Ale i tak to pro mě byla cenná zkušenost. Při lovu feederem toho moc nevymyslíte, ale přívlač mi zase něco dala. Jednak jsem poznal, které nástrahy parmy zajímají a ke kterým jsou docela vlažné, a pak také jak je vodit. Jsou nástrahy, které při nevhodném vedení nepřinesou ani šupinu, ale pokud jim dáte jiný pohyb a vedete je tak, jak to mají parmy rády, není prostě nad ně.

Pro feeder i vláčku platí shodně jedna věc - pokud nejsou parmy aktivní, jen těžko docílíte záběru. Můžete je zahrnout dobrotami a nebo jim tančit vláčenými nástrahami přímo před nosem ­- když nebudou chtít, nic nevezmou. Stokrát jsem se na ně v čisté vodě díval a zkoušel všelijaké kejkle. Je to jen na nich. Můžete chytit více ryb, pokud jste šikovní a vedete nástrahu dobře, ale jen v době, kdy parmy žerou. V praxi to znamená, že je třeba pohlídat si doby braní. Parmy jen málokdy berou po celý den. Spíše se krmí jen v určitých periodách, které se během roku samozřejmě mění. Pouze málokdy, respektive jen s přicházející zimou, se mění místa, kde parmy stojí, ale na velkých řekách často ani to ne. Platí to spíše pro malé vody. Tam se parmy na zimu stahují z mělkých částí do hlubších úseků.


Ať na přívlač, nebo na feeder, vždycky je to super ryba

Poznal jsem ovšem i to, že když parmy právě neberou na vláčené nástrahy, může být výměna přívlačového prutu za feeder skutečně užitečná. Právě teď mi na mysli vyvstal jeden takový den, kdy se to stalo. Hned jak budu mít chvilku, hodím to na papír.

V každém případě, ať se krmí parma přes den, nebo v noci, budu to zkoušet dál. Parma je jednou z ryb, které mi u vody dávají to, co hledám, a je to hodně dobrý soupeř. Jako takovému mu vždy prokážu tu čest a vracím všechny parmy vodě. Snad se tak jednou dočkám té opravdu velké…

Autor: Milan Tychler - ®

Diskuse k článku (83 reakcí)

Přečteno: 6 852x
Průměrná známka: 1.08