Přívlač na konci listopadu

- Milan Tychler

Konec listopadu není pro spoustu rybářů příliš atraktivní dobou. Milují jaro a léto. Já mám teplá období roku také rád, ale stejně tak se těším na podzim i zimu. Je to zase něco jiného a já nerad zůstávám dlouho u jednoho stylu, takže mně tohle docela vyhovuje. Ryby se dají krásně chytat i na podzim a jediné, co mě vždycky štve, je ten čas, když jde vodou listí, protože právě v té době lovím nejčastěji přívlačí. Je strašná otrava čistit nástrahy od listí a v podstatě každý druhý hod je o ničem, protože nástrahu s listem žádná ryba nesebere.


Zima se blíží

Když už je listí dole, je to pohodička. Voda už bývá čistá a dá se krásně a jemně lovit s malými nástrahami. Berou okouni, tloušti, boleni a často se spletou i jiné ryby. Běžně chytím parmy, jeseny i další kaprovité ryby. Záběrů už přirozeně není tolik. Ryby jsou opatrné, ale o to víc pak každou rybu prožívám…

Počasí se stále drží a radost mi dělají hlavně kapři. Na podzim se skutečně krmí jako prasátka. Stále je chytám na poměrně mělké vodě. Berou v podstatě na cokoli. Kukuřice, pelety i boilie v nich mizí jako v bezedné studni. Nebýt chladných nocí, studených rán a padajícího listí, člověk by na to, že je podzim, ani nepomyslel.

A pak najednou se počasí otočí, jako když mávneš čarovným proutkem. Ráno první mrazíky, ojíněná tráva, na stojácích lehký ledový škraloupek u břehu a ledový vítr se opírá do tváří. Listí ze stromů přímo chumelí. Člověk si řekne: „Tak, a je to tady.“ Jenže tohle dlouho nevydrží. Tři, čtyři dny a zase se oteplí. Je sice pošmourno, ale to nevadí. Naopak. Na podzim jsou trošku podmračené dny mnohem lepší než ty slunečné. Je čas vyrazit na ryby.


Nástrahy sbírají listí

Nejraději mám menší řeky a potoky, protože používám malé a lehké nástrahy, které nejdou příliš hluboko. Na malých vodách tak mohu prošmejdit místa ve sloupci i u dna, což by na větších a hlubokých vodách nešlo. Tam musím použít jiné nástrahy. Ale i na tyhle vody dojde. Teď se budu chvíli držet těch malých.

Nejčastěji používám skutečně malé wobblery, streamery a jigstreamery. K tomu lehoučký proutek, obvykle do sedmi gramů, a šestnáctku vlasec. Tohle náčiní naprosto stačí na to, co chytám. Občas mě sice vyplatí nějaká ta štička, ale příliš často to není. Až na pár výjimek se podívají do mého podběráku. Na malých vodách větší štika dlouho nevydrží. Pokud se tam nějaká objeví, je brzy chycena a sbohem! Do vody už se nevrátí.

Teď je čas prochytat místa, kam jsem se v létě nemohl prodrat pro kopřivy, bodláčí a svízel. Prozkoumat hlubinky, tůňky a všechna místečka před překážkami i za nimi. Nejčastěji jdu proti vodě. Ryby, které stojí vždy hlavou proti proudu, tak zbytečně nevyplaším dřív, než se k nim dostanu. Ale i tak je samozřejmě na místě maximální opatrnost. Voda má nízký stav a je úplně čistá. To je třeba mít stále na zřeteli…


Pod molem byl jeden lepší kousek

Mlýnský náhon ústí do řeky a tohle místo se mi moc líbí. Je to neuvěřitelné, ale přímo na tomto soutoku - a soutoky bývají hodně zajímavé - jsem nikdy nic pořádného nechytil. Proházím to malým wobblerem spíše jen z povinnosti, a přesně jak jsem očekával, nemám ani ťuk, takže se pomalu sunu proti vodě. O pár metrů dál je u protějšího břehu malé molo. Samozřejmě to zkouším okolo něj a po pár hodech přichází z malé hlubinky rozhodný záběr. Není to velká ryba, ale není ani malá. Pomalu ji vedu k sobě a už vidím hezky naježenou ploutev docela pěkného okouna. Na tuhle vodu je nadprůměrný a mě skutečně potěšil.

Okouni z čisté vody jsou nádherní. Olivovou zeleň vkusně doplňují tmavé pruhy a červeň ploutví to krásně doplňuje. Když pěkně stavěný okoun naježí svou ostnatou hřbetní ploutev, je dokonalý. Těžko hledat výraznější rybu! A teď tu jednoho mám, což považuji za slibný začátek. Házím dál, avšak další okoun už se nekoná. Zřejmě samotář.


Zkusím steamery a malé wobblery

Je čas pokročit zase o kousek dál. Prohazuji břeh pod sebou i ten protější. Na většině míst vidím až na dno, ale nezaznamenávám nikde žádný pohyb. Voda se zdá jako bez života. Nevidím ani ouklejku. Tak to ale v tuhle dobu je. Ryby se drží jen v určitých místech a zbytek vody je prázdný. Nemá žádný smysl zdržovat se na jednom místě příliš dlouho. Pouze tam, kde přijde záběr, je třeba vodu lépe prověřit. Déle se zdržím také v hlubších partiích, kde stojí za to zkusit i jiné nástrahy, což je právě teď.

V celkem hlubokém úseku nemám s wobblerem úspěch, a tak zkouším streamer. Tělíčko jsem sice zatížil olověným drátkem, avšak na tuto hloubku je i tak příliš lehký. Navlékám proto na vlasec malou průběžnou zátěž, dotlačím ji k očku háčku nástrahy a zajistím brokem. Tohle zatížení zajistí, aby streamer rychle klesl až ke dnu. Nahodím podél břehu a drobnými poskoky vedu nástrahu pomalu při dně k sobě. V půli cesty se proutek ohne a zaseknutí je spíše instinktivní než nějak promyšlené. Ale to je jedno. Důležité je, že ryba na háčku visí a hezky bojuje. Styl boje hodně připomíná divokého duháka. Ryba stále klepe hlavou a je úžasně rychlá. Tady ale pstruzi nehrozí, proto dobře vím, odkud tento větřík fouká - je to malý bolen. Na zimu jich sem z řeky připlouvají mraky, tak doufám, že nebudou moc zlobit.


Malý bolen z potoka

Rychle za sebou chytám další dva, proto raději popojdu zase o kousek dál. Dostávám se tak k nejhlubšímu místu tady vůbec. Házím streamer proti proudu k protějšímu břehu a šikmo po proudu ho vedu k sobě. Hod střídá hod a neděje se nic. Zkusím jinou barvu. Tento vzor je přece jen trošku křiklavý a možná to vadí. Zkouším tedy bílou s šedou. Hned na první pokus mám záběr, ale zase je to bolen. Tentokrát docela pěkný. Větší hloubka, větší ryby.

Další hod a další záběr. Bylo to takové to typické přidržení, do kterého se dá dobře seknout. Povedlo se. Na rybu to ovšem neudělalo žádný velký dojem. Trochu se zavrtěla na místě a pak se rozvážně pustila proti vodě. Těžká váha. Možná veliký tloušť, možná štika, menší sumec, co já vím…!? Bere si trošku vlasce přes brzdu, ale do mělčiny se jí vyloženě nechce a otáčí se zpět. Byl to docela rychlý manévr a ryba teď uniká dolů po proudu. Na konci tůně ale zase brzdí. Evidentně se tu vyzná a drží se výhradně v hlubší vodě. Naštěstí je to tu bez vázek a já se nebojím do proutku opřít. Trvá jen chvíli, než podeberu pěkného lysce. Ano, na streamer zabral slušný kapr. A ten den nezůstalo při jednom.


Docela slušný tloušť

Dva jsem vytáhl na tutéž nástrahu. Jenže pak jsem ji pověsil a utrhl. Navázal jsem proto zase trošku odvážnější vzor, a jak se brzy ukázalo, kapři s tím neměli nejmenší problém. Další dva skončili v podběráku. Pak už byla tůň rozplašená tak, že jsem musel vykročit zase dál.

Následuje mělčí úsek. U pravého břehu je spadlý strom a malá část jeho koruny zasahuje do vody. Tvoří se za ní tišina. Uvidíme, jestli se tam něco neschovává. Provedu riskantní hod do těsné blízkosti větve a hned se to vyplatí. Nějaká ryba okamžitě popadne streamer a vystartuje po vodě dolů. To je dobře, protože míří pryč od překážky. Rychle se ukázalo, že je to tloušť.


Na streamer se vrhli kapři

Čas vypršel a je třeba odejít. Rád bych ještě pokračoval, jenže povinnosti volají. Ale to nevadí, příště budu pokračovat od tohoto místa zase dál. Je tu ještě pár míst, která stojí za trochu mého času a já stojím o ně. Pokud počasí vydrží, mohu se těšit na krásnou už skoro zimní přívlač a tu já rád…

Autor: Milan Tychler - ®

Diskuse k článku (1 reakce)

Přečteno: 10 294x
Průměrná známka: 1.11