Jednoduše a po svém

- Milan Tychler

Mám kamaráda, který stále něco čte a nebo hledá na internetu. Na rybách pořád váže nové koncové sestavy, něco předělává a v podstatě má prut víc na břehu než ve vodě a pak je z toho nešťastný. Nic nefunguje, jak má, nic se mu nedaří, a tak hledá a hledá… Tisíckrát jsem mu říkal, kašli na všechno a chytej jednoduše. Hlavně chytej! A on na to, že přece musí něco fungovat a on na to přijde. Tomu, kdo chce poslouchat, povím jen tohle - nepřijde. I když bude znát tisíc variant a vázat je dokonale, i když bude vědět jak co připravit, není to nic platné, když neví kdy to použít a nemá nahozeno.

Ve většině případů není vůbec nutné vymýšlet nějaké fígle, používat to nejnovější z nejnovějšího a všelijaké rafinovanosti. Když jsou ryby tam, kde máte nahozeno, zaberou i na tu nejjednodušší koncovou sestavu a nejobyčejnější nástrahu úplně bez problémů. Jsem toho názoru, že překážky mezi rybáře a ryby klade nejen příroda svými povětrnostními vlivy, ale především sami rybáři, kteří zbytečně přemýšlí příliš složitě a nesoustředí se na to důležité. Zabývají se hloupostmi a zbytečně si tím komplikují už tak složitý život.


Vázat je třeba, ale hlavně se musí chytat

Odmítají z nepochopitelných důvodů uvěřit tomu, že jim ryby nepřinese nejnovější výkřik v koncových montážích, protože si někde přečetli, že nic lepšího není, ale že jim spíše pomůže správná lokalizace ryb. Přitom chytají na revírech, kde se téměř každý chycený kapr odnese, takže ryby ani nemají možnost se „poučit“ a stát se opatrnými. Je pro ně nepochopitelné, že je s jejich moderním vybavením, drahými nástrahami a sečtělostí na rybníce „přechytá“ nějaký domorodec s náčiním takřka archaickým a s kukuřičným šrotem. No bodejť ne, když ten člověk je tam jako doma a vysazeným kaprům bude kukuřice vždycky bližší než cokoli jiného jakkoli honosně nazvaného.

Já netvrdím, že všechno nové je špatné. Spousta věcí může v určitých situacích pomoct. Jenže můj pan kolega i mnozí ostatní věci prostě vytrhávají z kontextu a aplikují je ve svém lovu, který je na hony vzdálený tomu, který s nimi byl původně spojený a kde funguje.


Děti umí uvázat kaprový háček s přívěsem, ale s obyčejným háčkem už je to horší

Příkladně, když jsme se byli pobavit na menším, sotva hektarovém rybníčku, kde nahazujeme v podstatě kousek pod nohy, kamarád se moří s helikoptérovou sestavou určenou k lovu ve větších vzdálenostech, protože vyčetl, že se nemotá. Na tříkilové kapry vysazené před týdnem váže déčkovou sestavu s fluorokarbonem a za chvíli je nešťastný z toho, že nikde v okolí právě nemají ty vyhlášené háčky Longshank, ze kterých ryba nikdy nespadne. A zatímco já už dávno chytám, on lamentuje na břehu a pořád něco kutí s koncovou sestavou. Člověk by řekl, že ho víc baví vázat než chytat, ale když vidí, že někdo rybu táhne a jemu se nedaří, naříká jako dítě.

On je tak trošku extrém, ale v určitém měřítku tomu úplně zbytečně podléhá mnoho ostatních. Někdy to začíná už v rybářských kroužcích. Byl jsem nedávno v jednom a přesvědčil jsem se, že uvázat bezuzlovým způsobem kaprový háček s vlasovým přívěsem dokáže snadno většina, avšak navázat správně obyčejný menší háček s lopatkou zvládla sotva třetina. Budou snad ze všech kapraři? Neměli by se nejdříve naučit úplně základní lov se splávkem a na položenou a na tom pak dál stavět? Vážně se musí každá nástraha určená k lovu kaprů nastražit mimo háček a musíme tím „selektovat“ záběry jiných ryb? Když naučíme náš rybářský potěr hned tomu „nejmodernějšímu“, na čem mají stavět a jakým způsobem se mohou sami dál rozvíjet?


To bývaly časy…

Myslím, že tento styl jim víc bere, než dává. Měli by rychle navázat háček, napíchnout nástrahu a co nejvíce chytat. Dostat se postupně od malých ryb k větším. Sami by měli zkoušet, nalézat. Ano, můžeme jim pomoct, a moc! Ale ne tak, jak se to děje!

Divíme se, že to děti nebaví? Koho by bavilo sedět na křesle a civět na signalizátor, který se ani nehne. Ale vezměte kluky s bičem na plotice, které berou jedna za druhou. Pak je nebudete moct dostat domů.

Denně si s někým dopisuji v tomto duchu:
- Kolik posilovače mám přidat do krmení?
- Ty jedeš na závody?
- Ne.
- Tak proč posilovač?
- Aby mi to lépe bralo
- Znáš dobře tu vodu?
- Ne, nikdy jsem tam nebyl…


To, že vás někdo přechytá i s rohlíkem, není nic mimořádného

Netuším, proč si rybáři myslí, že všechnu „práci“ za ně odvede nářadí, krmení a nástrahy. Já jsem toho názoru, že člověk by měl začínat jednoduše a hlavně by se měl naučit zacházet s tím, co si kde přečte. Mít informace je dobrá věc, ale umět je uplatnit v praxi je úplně něco jiného. Čím jsem starší, tím více se vracím zpět a musím říct, že v začátcích mých vrstevníků to nebylo snadné, ale o to radostnější, když se vám něco povedlo. Nebyl internet, nic v televizi, literatura až na pár výjimek - díky panu Říhovi za 1000+1 radu pro rybáře - skoro žádná. Ve stáncích PNS jeden časopis, Rybářství. Nezbylo než chytat a učit se způsobem pokus-omyl, ale to vám dá ze všeho nejvíc, protože to jsou vaše vlastní zkušenosti.


Často ani nerozhoduje nářadí

Byli jsme rádi za každou radu starších rybářů. Měli jsme své vzory, ale do rybaření jsme dávali nepoměrně více ze sebe a to dnes nějak chybí. Díky tomu vzniká mnoho rybářů teoretiků schopných se bít do krve nikoli za svoji zkušenost, ale svou ideu, která vlastně ani není jejich, protože to někde vyčetli. To je v rybaření velmi úsměvné…

Dnes je jiná doba. Teď „rybář“ nabitý dvouletou teorií poučuje člověka se čtyřicetiletou praxí, často nevybíravým způsobem, o své „pravdě“, a když ho jiný, zkušený rybář napomene, strhne se taková mela, že je vám z toho špatně. Ale jak říkám, taková je doba, a proto je třeba se v klidu sebrat a jít na ryby, chytat jednoduše a po svém…

Autor: Milan Tychler - ®

Diskuse k článku (106 reakcí)

Přečteno: 17 122x
Průměrná známka: 1.08