MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK - Stále na rybách

Jak (ne)chytit nilského okouna 2. část

23.7.2016 - whitehunter

Ve druhém díle svého článku bych rád řekl něco o Asuánské přehradní nádrži, životě v ní a kolem ní a také bych rád zavzpomínal na deset let starou výpravu, kterou jsem tam podnikl.

Násirovo jezero

Násirovo jezero vzniklo v sedmdesátých letech po dokončení Vysoké (druhé) Asuánské přehrady na řece Nil (někdy bývá také označováno jako Asuánská přehradní nádrž). Je asi 500 km dlouhé, přičemž něco přes 80 % celkové rozlohy jezera náleží Egyptu a zbytek Súdánu (kde ho nazývají Núbijské jezero). V nejširším místě měří jezero 35 km a jeho maximální hloubka je úctyhodných 180 m. Nejznámější zajímavostí v okolí jezera je bezpochyby chrám Abu Simbel, který byl před napuštěním přehrady kompletně přesunutý z údolí na výše položené místo, aby unikl zatopení.


Pohled na přístaviště na Násirově jezeře se zdáli viditelnou dominantou, „Lotosovým květem“, symbolem sovětsko-egyptského přátelství

Oáza života uprostřed pouště

Pro našince je určitě nejexotičtějším živočichem jezera krokodýl nilský (Crocodylus niloticus) dorůstající délky až sedmi metrů a váhy okolo jedné tuny. Krokodýlů je na jezeře údajně dost, ale jsou plaší. Už jen ho spatřit bývá vzácností, takže při dodržování základních bezpečnostních opatření se lze bez obav pohybovat okolo břehů, a dokonce i koupat. Já sám jsem na Asuánské nádrži ve volné přírodě zahlédl jen jednoho menšího. Mezi další plazy, se kterými se lze v okolí jezera setkat, patří varan nilský (Varanus niloticus), velká vodní želva kožatka africká (Trionyx triunguis), několik druhů gekonů, scinků a agam, kobra egyptská (Naja haje) a spíše teoreticky také se zmije rohatá (Cerastes cerastes) nebo písečná (Cerastes vipera). Setkání s jedovatým hadem není příliš pravděpodobné, protože v pobřežním pásu jezera se nevyskytují. Jelikož je ale jezero celé na poušti a stačí ujít pár metrů a už se člověk brodí pískem, možnost setkání s jedovatým hadem tu je a alespoň základní obezřetnost je na místě. To stejné platí i pro štíra smrtonoše (Leiurus quinquestriatus) a štíra tlustorepého (Androctonus australis). Výčet zdejších živočichů bych završil ptáky, kterých se tu vyskytuje mnoho, co do počtu i do druhů: racci, volavky, čápové, ibisové, kormoráni, sokolové, orlové, orlovci, kachny, husy… Právě lov ptáků a rybaření sem přivádí zahraniční turisty.


Malí krokodýli nilští ulovení na Násirově jezeře

Ryby na jezeře

Po nilském okounovi je druhou rybářsky nejatraktivnější kořistí jezera binga (známá též jako afrotetra či tygří ryba, anglicky tigerfish). Žijí zde dva druhy - binga krátká (Hydrocynus brevis), dorůstající přibližně půlmetrové délky, a o něco větší binga Forskållova (Hydrocynus forskahlii), která dosahuje až 80 cm a 7 kg. Oba druhy jsou si podobné jak vzhledově, tak způsobem života, jen binga Forskållova má o něco výraznější podélné černé pruhy a vyskytuje se spíše v jižní části jezera.

Už jen letmý pohled na čelisti této stříbřité ryby dává tušit, že salátem se asi neživí a že máme co do činění s pořádným dravcem. Bingy loví v hejnech a jsou velice obratné a rychlé (některé zdroje uvádí dokonce, že se jedná o nejrychlejší sladkovodní rybu vůbec). Když se poštěstí na takovéto hejno narazit, přichází prakticky ihned po dopadu nástrahy do vody tvrdý záběr, často následovaný výskokem ryby nad hladinu. Jako nejúspěšnější nástrahy na bingy se mi osvědčily rotační třpytky ve velikostech 2-4.

Na jezeře se dá na bingy narazit téměř kdekoli, od volné vody po příbřežní pás. Občas se nějaká uloví i při trollingu.


Binga Forskållova - tuto konkrétní jsem nechytil na Násirově jezeře, ale na řece Zambezi

Podle dostupných pramenů se na Asuánské přehradní nádrži vyskytuje 18 druhů sumců. Z hlediska lovu na udici jsou ale zajímavější pouze dva: keříčkovec egyptský (Heterobranchus longifilis), výrazně známější pod jménem vundu, a sumíček bajad (Bagrus bajad).

Vundu je jeden z největších sumců Afriky a dosahuje délky až 150 cm a váhy přes 50 kg. Na jezeře je také nejspíše i rozšířenější, ale tato informace může být zavádějící, protože místní rybáři označují slovem vundu všechny sumce. Není tedy snadné zjistit něco o úlovcích a výskytu jiných druhů. Druhý z asuánských sumců, sumíček bajad, je oproti hadovitému vundu robusnější, stavbou těla připomíná amazonské anténovce. Jinak je ale podstatně menší a jedinci dosahující délky přes jeden metr a váhy deseti kilo se už považují za trofejní.

Způsobem života jsou oba druhy téměř totožné. Stejně jako většina sumců začínají být aktivní po západu slunce, kdy vyráží na lov, který jim usnadňují dlouhé hmatové vousky. Jsou velice hltaví a mezi jejich potravu patří hmyz, ryby, obojživelníci a nepohrdnou ani uhynulými živočichy. V okolí přístavišť a rybářských osad často slídí po zbytcích z kuchyní. Tam je také nejsnazší je ulovit. Nejvhodnější je lov na položenou, větší háček a jako nástraha rybí filet. Místní rybáři loví sumce do vrší.


Takto loví sumce domorodci - do vrše

Sluncem vysušené ostatky mrtvých ryb, které lze najít téměř všude v okolí jezera a kterých se žádné jiné zvíře ani nedotkne, patří sladkovodnímu čtverzubci pruhovanému (Tetraodon lineatus). Důvodem je velice účinný alkaloid tetrodotoxin obsažený v jejich vnitřnostech. Díky tomuto jedu nemají tyto ryby nepřátele a všude na jezeře jsou hojné. Dají se ulovit i na přívlač, ale chce to drobnější nástrahy, trpělivost, a pokud byste lovili na gumové nástrahy, pak také velkou zásobu nástrah, protože zobák čtverzubce je velice ostrý a nástrahu ihned zničí. Po vytažení z vody se čtverzubec začne typicky nafukovat.


Čtverzubec pruhovaný před nafouknutím


Ihned po vytáhnutí z vody se čtverzubec nafoukne

Poslední rybou, o které bych se tu rád krátce zmínil, je tilapie nilská (Oreochromis niloticus). Jedná se o nejhojněji se vyskytující rybu jezera a tedy i základní potravinovou složku většiny dravých obyvatel jezera a také nejčastější úlovek v sítích místních rybářů. Z hlediska „sportovního“ rybolovu však tilapie nejsou příliš zajímavé. Snadno se uloví na kus arabského chleba a náhodně se dá chytit i na přívlač. Tilapie dorůstají délky do 60 cm.


Tilapie ulovená na malý wobbler

Má první zkušenost s nilskými okouny

Poprvé jsem byl na Násirově jezeře v září roku 2006. Neměl jsem tehdy moc rybářských ani cestovatelských zkušeností, a tak jsem si ani nestanovoval žádné velké cíle. Dostat se k vodě, nahodit si a případně i něco chytit, takový byl plán.

Přiletěl jsem tehdy do Káhiry, odkud jsem do Asuánu pokračoval vlakem. Druhá varianta, kterou jsem zvažoval, byla letět do Hurgády, odtud autobusem do Luxoru a pak vlakem nebo dalším autobusem do Asuánu. Tato varianta byla sice levnější, zato kostrbatější, a tak jsem nakonec zvolil cestu přes Káhiru. To, že bych do Asuánu nebo Abu Simbelu z Káhiry letěl, jsem zamítl hned v úvodu. Bylo to zbytečně drahé a také jsem si chtěl užít trochu cestování a nasát místní atmosféru. Ve vlaku z Káhiry bylo přibližně pět set cestujících. Arabové, Núbijci a já. A jelikož cesta trvala 19 hodin, atmosféru jsem nasál více než dosytosti…

Když jsem konečně dorazil do Asuánu, zbývalo zajistit odvoz k přehradě a sehnat loď. Podle plánu jsem chtěl korzovat po městě, dokud mě neosloví nějaký místní nadháněč (chlapík se spoustou kontaktů, co zprostředkovává za provizi cizincům zábavu), přes kterého, jak jsem doufal, seženu loď. A tak se také stalo. Neuplynula ani hodina a už jsem byl na cestě na přehradu a to jsem ještě dobrých dvacet minut věnoval smlouvání. Pronajal jsem si loď na pět dní a nocí s tím, že si případně další dny přikoupím. Na přehradě na mě čekala prostorná plechová loď s krytou kajutou a Núbijec Ajad, který bude loď šoférovat. Ajad neuměl moc anglicky, ale já v té době také ne, takže to bylo celkem jedno.


Loď, na které jsem pobýval při své první výpravě

Nedlouho po vyplutí jsem celý nedočkavý navázal rapalu Magnum a začal s trollingem. Při trollingu se projevily dva základní nedostatky. Prvním byla moje šňůra. Jak už jsem zmínil, neměl jsem tehdy ještě tolik rybářských zkušeností a šňůra na 25 kg mi oproti 0,18mm vlasci, na který jsem běžně chytal, přišla jako předimenzované lano. Druhým nedostatkem bylo, že Ajad se sice vyznal na jezeře, ale absolutně nevěděl, jak to vypadá pod hladinou. Důsledkem bylo, že jsme neustále přejížděli z hlubin na mělčiny, a to v kombinaci s prvním nedostatkem znamenalo, že jsem každou chvíli ztrácel nástrahy ve vázkách. Na Ajadovu obranu je nutno říct, že Násirovo jezero je neobyčejně členité, plné ostrůvků a skalisek ukrytých pod hladinou, takže držet se pouze na hloubce by bylo velmi obtížné.

Trolling se tedy moc nedařil, proto jsem si to alespoň vynahrazoval vláčením. Každou chvíli jsme zastavovali u nějakého ostrůvku a musím přiznat, že okouni byli při chuti, i když pouze ti malí. Nejúspěšnější byly hlouběji chodící wobblery s agresivnějším chodem, víceméně libovolné barvy (jen zářivě oranžová moc nefungovala).

Přes poledne bylo ukrutné vedro, takže jsem se často osvěžoval koupáním a snažil jsem se hodně pít. S vodou jsem si moc starosti nedělal a po Ajadově vzoru jsem pil přímo nilskou vodu z jezera. Měl jsem s sebou sice prostředky na čištění vody, ale nechtělo se mi čekat hodinu, než zaberou. Mimoto voda vypadala velice čistě a chutnala dobře. Druhý den k večeru jsme zakotvili u většího ostrova, na kterém stála čajovna - jakýsi záchytný bod pro cizince i místní rybáře. Arabský majitel Ahmed Ali mi připravil pečenou tilapii a přidal i pár rad ohledně rybaření. Pak jsem si šel lehnout na loď.


Tak čistou vodu, jaká zde je, by na Nilu čekal málokdo

Můj plán byl dostat se k vodě, nahodit si a případně i něco chytit. A skutečně jsem něco chytil - nejspíš to byla úplavice z jezerní vody. V noci se mi udělalo dost špatně, vysoká horečka, zimnice, bolesti a střevní potíže. Ráno už mi bylo tak zle, že jsem nebyl schopný ani plynulé chůze. Dopotácel jsem se tedy do čajovny a svalil jsem se tam do stínu na zem. Naštěstí mě tam našel Ahmed Ali, spolu s Ajadem mi pomohli do člunu a odvezli mě do nemocnice v přístavu. Tam jsem dostal nějaké injekce, prášky, kanylu a usnul jsem. Když jsem se k večeru probral, cítil jsem se podstatně lépe, a tak jsem se vrátil zpátky do čajovny na ostrov.

Následující den jsem dotrhal zbylé nástrahy na trolling, takže jsem potom už jen vláčel na nedalekých ostrůvcích. Zavláčel jsem si ale dobře a také ryb jsem nachytal spoustu. Zvlášť noční chytání za jasného úplňku byl výborný zážitek, jen nějaká slušnější ryba tomu ještě chyběla. Tu se mi povedlo zaseknout poslední den. Určitě měla přes deset kilo (viděl jsem ji i vyskočit nad hladinu), ale chytila se na velké kopyto a z jednoháčku se jí nakonec povedlo vysvobodit.

Další dny už jsem si nepřikupoval a jel jsem se domů doléčit. Výlet jsem hodnotil velmi pozitivně a plánoval jsem, že se na Asuánskou přehradní nádrž určitě ještě podívám.

Autor: whitehunter - ®

Diskuse k článku (6 reakcí)

Přečteno: 3 842x
Průměrná známka: 1.06

Související články

Jak (ne)chytit nilského okouna 3. část

Na Násirovo jezero jsem se vrátil po devíti letech, v listopadu 2015. Nechtěl jsem tentokrát nic podcenit a hodně jsem přemýšlel nad vybavením

Jak (ne)chytit nilského okouna

Nejsem typ člověka, který by jel s cestovkou. Rád si hledám vlastní cestu, a jak již samotný název napovídá, velké ryby v tomto článku nečekejte.

Co je nového (všeobecné)
Oznámení - obecné
Vložit oznámení

Umrti

S litosti Vam oznamujeme,že nas dne 18.11.2016 opustil naš dlohiletý přìtel,rybàř pan
JIŘÍ LINKA
V organizaci působil od roku 1977 a od roku 1985 jako jednatel.
Přejeme...

Kalendář akcí - obecné
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniSensas Feeder křeslo Team Luxe

Za 2 899 Kč s DPH.
Speciální feederové křeslo s kompletním vybavením.


akce, rybareniBunda Fox Chunk Puffa Shield Jacket

Za 1 490 Kč s DPH.
Zimní stylová bunda s výplní z dutého vlákna z řady kaprařského oblečení Chunk.


Doporučujeme e-shop
Rubrika E-shopy
CARPFANATICS.cz CARPFANATICS.cz

Jsme internetová prodejna moderního typu s individuálním přístupem ke každému zákazníkovi a také klub vyznavačů moderního rybolovu. Máme...