Přirozená reprodukce ryb v našich vodách 1

- Tomáš Lotocki

1. Část

Tento článek, jak už vyplývá z jeho názvu, se bude věnovat tématu přirozeného výtěru ryb v našich vodách. Jsme přesvědčeni, že existuje mnoho důvodů, proč by toto téma mělo zajímat všechny zodpovědně uvažující rybáře.

I přes důležitost umělého vysazování je totiž nejzásadnějším předpokladem atraktivity revírů přirozený výtěr ryb. Měsíc červen je časem, ve kterém proces přirozené reprodukce dosahuje u mnoha našich ryb svého vrcholu a v němž se také často rozhoduje o tom, zda naše vody přes léto ožijí hejny čerstvě vykuleného plůdku. Těžko si lze přitom představit pobyt u vody bez koloritu, který tvoří hejna malých rybek prohánějících se kolem břehu a odolávajících nájezdům lačných predátorů. Bohatství naší ichtyofauny je závislé ve velké míře na schopnosti přirozené reprodukce jednotlivých rybích druhů. K tomu však musí nacházet vhodné prostředí, které především díky zásahům člověka často v minulosti pozbyly. Mělo by být proto naší povinností vytvářet podmínky pro rozmnožování ryb a návrat těch druhů, které v minulosti z našich vod vymizely.


I díky zlepšení kvality a čistoty vod se pestrost naší ichtyofauny v posledních desetiletích výrazně zvýšila - drobná rybka ouklejka pruhovaná je dnes poměrně hojná v některých řekách povodí Moravy

Podmínky pro úspěšný přirozený výtěr

Aby byl přirozený výtěr úspěšný, musí být naplněn celý soubor určitých předpokladů. Rybí druhy mají totiž různé specifické požadavky na přírodní prostředí pro dozrávání pohlavních produktů a následný výtěr. Zatímco některé podmínky jsou dané klimatickými či jinými přírodními jevy, jiné jsou velmi závislé na činnosti člověka a jeho zásazích do podoby říční sítě a celého vodního ekosystému.

Teplota vody

Teplota vody hraje zásadní roli v tom, zda je přirozený výtěr ryb úspěšný. Každý druh potřebuje určitou výtěrovou teplotu, aby se mohl rozmnožovat. Ta se u různých druhů velmi liší: např. mník 0 - 4°C; jesen 8 - 10 °C; candát 12 - 14 °C; plotice 15 - 20 °C; lín 18 - 20 °C atd. Tyto příhodné výtěrové teploty také určují, v kterém ročním období se ryby rozmnožují.


Lín se vytírá na rostlinný substrát při teplotě vody 18 - 20 °C

Když si projdeme kalendářní rok, tak naše vody začínají ožívat již počátkem jara - v březnu a dubnu. Milostné vzplanutí nejprve zasáhne okouny, štiky, ale i ostroretky nebo lipany. V měsících květnu a červnu se pak u nás vytírá vůbec největší počet rybích druhů, např. cejn, cejnek, perlín, plotice, kapr, lín nebo sumec. Podzim je potom věnován námluvám ryb lososovitých (pstruh, siven) a vody zcela „neochladnou“ ani v zimě (vytírá se mník nebo síhovité ryby). Samozřejmě období kolem výtěru přináší také nejvyšší potravní aktivitu, neboť reprodukce je pro ryby energeticky velmi náročný proces. Rybáři si proto v této době mohou přijít na své, zároveň je však lov v období rozmnožování eticky velmi sporný Je proto jen dobře, že aspoň některé druhy jsou v době tření hájeny a lovit se nesmějí.

Výška vodní hladiny a klimatické změny

Dalším důležitým faktorem je klimatická a hydrologická situace, ovlivňující stav vody. Zásadní roli hrají na jedné straně povodně, na druhé pak sucha a s nimi související poklesy hladin (na údolních nádržích a řekách pod přehradami hraje důležitou úlohu i vodohospodářský režim).


Změny klimatu a dlouhodobá sucha dnes představují závažný problém - nízký stav vody v jarním období na přehradní nádrži není dobrým předpokladem pro úspěšný přirozený výtěr

Je nesporné, že v posledních letech čelíme zásadním klimatickým změnám (není rozhodně úkolem tohoto článku spekulovat, co je jejich příčinou) a je více než pravděpodobné, že extrémních projevů počasí bude i nadále přibývat. Z hlediska vodohospodářského i rybářského jsme dosud věnovali pozornost především ničivým povodním, které se v nedávné minulosti prohnaly naší krajinou a zanechaly za sebou nevídanou spoušť. Ještě mnohem větší nebezpečí však zřejmě představuje oteplování a extrémní sucha, kterým v posledních letech čelíme. Sucho totiž na rozdíl od povodní přichází pozvolna, nenápadně, a proto je máme tendenci podceňovat. Jeho dopady však bývají mnohem drastičtější a mají - na rozdíl od povodní - dlouhodobý charakter. Dnes se už ukazuje, že dlouhodobá extrémní sucha mohou zcela rozvrátit vodní ekosystém, a to zejména na horních - pstruhových - částech toku. Pro přirozený výtěr (ale i umělý odchov v chových přítocích) lososovitých ryb jsou tyto klimatické změny naprosto smrtící a je potřeba si přiznat, že stojíme před kompletní revizí dosavadních způsobů hospodaření na pstruhových tocích. Bohužel jediný, kdo tuto skutečnost leckde ještě nechápe, je rybářský hospodář, který se má o tyto vody starat…

Na druhou stranu změna stavu hladiny může mít na přirozený výtěr ryb i pozitivní dopad.

Například při zničujících povodních, které zasáhly Moravu v roce 1997, se na řekách do dlouhodobě zatopené příbřežní vegetace vytřely ve velkém počtu některé fytofilní druhy (tj. vyžadující travnatý substrát) a byl zaznamenán i přirozený výtěr kapra. Suché počasí (pokud není extrémní) může příznivě ovlivnit výtěr na regulovaných tocích. Obecně se dá říct, že zatímco na přirozených tocích s příbřežními úkryty je vyšší stav vody výhodou, na zregulovaných řekách je naopak pro růst plůdku vhodnější voda pokleslejší.


Vytřené jikry okouna říčního tak mohou zůstat na suchu

Situace při extrémně zvýšeném průtoku je nebezpečná zejména pro čerstvě vykulený plůdek. Rybka, která nenalezne vhodné klidnější místo v břehové linii, je stržena a odnášena proudem. Dochází přitom k tzv. ekologické smrti. kdy rybka v proudu zahyne nebo je odnesena do pro ni nevhodného prostředí, na které se nedokáže adaptovat. Toto nebezpečí se nesmí podceňovat zejména v sekundárních pstruhových pásmech pod přehradními nádržemi. Nevhodná manipulace s vodou tu bohužel často mívá velice negativní dopad na přirozenou reprodukci ryb (pokud se zde ještě vůbec má co vytírat). Vodohospodářský režim má zásadní vliv na úspěšnost přirozeného výtěru ryb i na přehradních nádržích. Proto je nesmírně důležitá komunikace mezi vodohospodáři a rybáři, která by měla vést (při naplnění všech vodohospodářských úkolů a povinností) k dohodě o zajištění co největší stability výšky vodní hladiny, zejména v jarním období. Zájmy rybářů a vodohospodářů se sice na první pohled mohou jevit jako zcela protichůdné, ale tam, kde spolu lidé umějí komunikovat, se řešení prakticky vždy najde (například na Lipenské přehradě, kde k takové dohodě došlo, můžeme pozorovat skokové zkvalitnění přirozeného výtěru mnoha druhů ryb).


Zdá se, že i vhledem ke klimatickým změnám stojíme před zásadní revizí způsobu hospodaření i umělého odchovu ryb na pstruhových vodách

Kvalita a čistota vody

Znečištění vod je dnes globální ekologický problém, dalece přesahující rozměr sportovního lovu ryb. Špatná kvalita vody je dokonce nejčastější příčinou onemocnění a úmrtí lidí ve světě. Znečištění povrchových vod pochopitelně zhoršuje i kvalitu vodních ekosystémů. V minulosti bylo právě znečištění jedním z nejvíce limitujících faktorů přirozené reprodukce i samotné přítomnosti mnoha druhů ryb v našich vodách. Dobrou zprávou je, že se kvalita, především čistota našich vod, od 90. let minulého století rapidně zlepšila, což samozřejmě přirozenou reprodukci ryb a vůbec vodních živočichů pozitivně ovlivňuje. Samozřejmě situace s kvalitou našich vod není ani dnes zdaleka ideální. Velkým problémem je například znečištění dusíkem a fosforem, které způsobuje tzv. eutrofizaci (kvetení) vod. Přítomnost těchto látek však naštěstí na kvalitu přirozeného výtěru nemá zásadní vliv.


Také lipan je u nás i vhledem k problémům s přirozeným výtěrem rok od roku vzácnější

Hormonální znečištění vod

Existují však nová rizika, která se pojí s rozvojem lidské společnosti. Příkladem takovéhoto závažného problému - který můžeme bez nadsázky označit za civilizační chorobu přenesenou na ryby - je znečistění vodního prostředí hormonálními látkami. Výzkumy z posledních let jasně ukazují, že hormonální látky, které se ve větším množství dostávají do volných vod, působí na ryby jako tzv. endokrinní disruptory, neboli česky řečeno hormonální rozvraceči. Tyto látky jsou schopny rozvrátit křehkou hormonální rovnováhu v tělech organismů, čímž bezprostředně ohrožují nejen jednotlivce, ale i celé populace ryb a dalších vodních organismů. Hormonální znečištění má především devastující vliv na orgány rozmnožovací soustavy, u nichž dochází k nezvratným procesům, vedoucím až ke změně pohlaví jednotlivců a pochopitelně i k neplodnosti. Znečištění vodního prostředí hormonálními látkami je přitom (řečeno s mírně cynickým nádechem) doslova pupeční šňůrou spojeno s objevem a masivním rozšířením hormonální antikoncepce.


Antikoncepční pilulky jsou k mání v každé lékárně. Jejich vliv na vodní prostředí však zdá se může být opravdu smrtící

Abychom tuto problematiku lépe pochopili, vysvětleme si nejdříve, jakých způsobem se dostávají tyto látky až k rybám: Hormony z antikoncepce vylučují ženy z těla močí. Moč se dostává odpadními vodami do čističek, kde jsou organické sloučeniny různě metabolizovány bakteriemi. Hormony procházejí těmito čisticími procesy částečně nezměněny a částečně se mění na látky s různě silnými hormonálními účinky. Tyto hormonální látky mají vliv na vývoj pohlaví u ryb v řekách a dokonce i v mořích, do kterých se hormonálně znečištěné řeky vlévají. Hormonální znečištění tak nabývá globálních měřítek.

Výzkumy, které probíhaly například v Kanadě na jedné z místních populací střevle, prokázaly nade vši pochybnost, že hormonální znečištění má bezprostřední vliv na zdraví ryb, a že zejména u druhů s krátkým životním cyklem může dojít během velmi krátké doby k rozvratu celé populace a jejímu úplnému vymizení. Zatím není jasné, zda jsou vůči hormonálnímu znečištění stejně vnímavé i další druhy ryb s jiným životním cyklem (například středněvěké či dlouhověké druhy). Masově narušený vývoj pohlaví byl však zaznamenán už i u lososů táhnoucích panenskými řekami Britské Kolumbie. I výzkumy prováděné v našem prostředí jednoznačně prokázaly vliv hormonálního znečištění na zdraví a plodnost ryb, a to zejména u říčních, reofilních druhů (například u parem). Jde tedy o globální ekologický problém, který nelze ani v nejmenším podceňovat, či bagatelizovat.


I u našich parem byl již prokázán vliv znečištění hormonálními látkami na jejich zdraví a plodnost

Na druhou stranu není smyslem tohoto článku vyhlásit válku hormonální antikoncepci. Navíc si musíme uvědomit, že pohlavní hormony přirozeně vylučujeme z těla močí všichni a i ony končí ve vodách řek a moří. Na hormonálním znečištění se také nemalou měrou podílejí i ostatní živočichové, např. chovný skot.

Pravdou však zůstává, že zmíněné škodlivé vlivy jsou největší měrou způsobeny právě používáním hormonální antikoncepce a zvýšená koncentrace těchto látek ve vodě představuje pro vodní organismy nebezpečí, které rozhodně nelze brát na lehkou váhu.

Pokračování příště

Text: Tomáš Lotocki, (s přispěním Lukáše Vetešníka)
Foto: autor

Autor: Tomáš Lotocki

Diskuse k článku (78 reakcí)

Přečteno: 7 966x
Průměrná známka: 1.1

NPřirozená reprodukce ryb v našich vodách 2

Jednotlivé rybí druhy mají specifické požadavky na přírodní prostředí pro dozrávání pohlavních produktů a následný výtěr.