MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK - Stále na rybách

Vzpomínky na MS LRU Feeder v Holandsku

12.6.2016 - Numen



Překvapilo mě kolik lidí mě oslovilo s žádostí, abych napsal něco o mistrovství světa v Holandsku 2015.

Nevím, jestli jsem na to ten pravý, ale zkusím to…

Nominaci jsem si „vychytal“ v roce 2014. To byla sezóna, kde mi vyšlo úplně všechno. Taková se bude těžko opakovat.

Na začátku bych chtěl říct, že bylo pár lidí, kteří mi nominaci moc nepřáli. Dost lidí mě strašilo, jak mě trenér a někteří reprezentanti nemají rádi. Reprezentace se ovšem neodmítá, a tak jsem jel, i když tak trochu s obavami.



Do auta jsem byl přidělen k manažerovi, který mi hned zákázal jíst mastné jídlo, čokoládu, oplatky. Já měl s sebou Tatranky, Millu, Studentskou pečeť a - jak jinak - několik řízků. Nezbylo mi tedy nic jiného než to raději zaspat. - což pro mě není problém.

Hned po příjezdu na místo jsme si prohlédli vodu. Bylo jasné, že to nebude nic jednoduchého: obrovský hluboký kanál s loděmi, jaké u nás neuvidíme. Provoz na kanále byl jako na naší D1, občas se míjelo nebo předjíždělo hned několik lodí najednou.



Další věcí, která mě překvapila a pobavila, byla lednička. Trenér si přivezl svou ledničku. Když jsme ji stěhovali k němu do pokoje v hotelu, kde jsme byli ubytovaní, vysvětlil mi, že je to na závodech běžná věc. Dala se do ní živá nástraha. Ani personál však nevypadal na to, že je to běžná věc.

Byl jsem na jednom pokoji s Radkem Radýnkem. Je strašně pořádný, vše měl srovnané, klídek, ve všem řád. Já jsem naopak bordelář a ve všem pravý opak, ale přežili jsme to - oba!

První den na tréninku mě velice překvapilo, že trenér vyvolal takovou atmosféru, jako by to už byl závod. Jakmile se někdo otočil nebo povídal se sousedem, bylo zle. Záběry byly hodně špatně vidět. Zvolil jsem taktiku tří čtyř krmítek na jedno místo a pak čekal. Přehazoval jsem asi každé čtyři až pět minut. Přejela větší loď a znovu…

Naštěstí jsem si pár ryb chytil, také jednoho cejna přes kilo, a tak jsem se trochu uklidnil. Kromě něj jsem chytil plotici, cejnka a dva malé, asi 20-25 cm dlouhé candátky.

Večer byla porada. Probrali jsme výsledky, zvolilo se, kdo použije jaké krmení a v jaké vzdálenosti bude chytat.

Já dostal na druhý den hnědého cejna od Sensasu a byl to pro mě propadák - nechytil jsem ani rybu. Celkově se moc ryb nechytlo, jen Čabi si držel slušné výsledky. Večer byl opět stejný program - porada, vyhodnocení a rozdělení úkolů na další den.

Třetí den hodně foukalo, občas i zapršelo, do toho vlny od lodí… Šílené počasí! U nás by se už křičelo a žádalo o přerušení nebo ukončení závodů. Hodně jemné záběry nebyly vůbec vidět. Jak jsem se dozvěděl, byl jsem jedním z mála, ne-li jediným, kdo chytal na vlasec. Všichni okolo chytali na pletenou šňůrku.



Chytal jsem s pickerem vpředu opřeným o vidličku, naviják jsem měl na klíně, abych měl špičku co nejblíže. Sekal jsem sebemenší pohyb, který se mi zdál odlišný od vln. Chytil jsem tři cejny do 25-30 cm a dvě plotice kolem 20 cm. Říkal jsem si, že to není nic moc. Ale trenér s manažerem byli překvapivě jiného názoru.



Ve čtvrtek jsem měl chytat stejně jako ve středu, i dodržet vzdálenost 30 metrů. Počasí se ovšem umoudřilo. Dal jsem si na dva pruty pletenku. Hned na začátku jsem s Radýnkem dostal co proto, že se bavíme, když Ráďa vyzvídal, na co chytám…



Po krátké době jsem vytáhl okouna přes půl kila. Ke konci mi přišel lehký potah o dva tři milimetry, ze zoufalosti jsem to přisekl. Ryba vyrazila jako pstruh, málem jsem nestačil ani odklipovat. Chvíli to připomínalo parmu a ryba nešla ode dna, chvíli zase skákala nad vodu jako losos. Měl jsem vlasec v síle 0,095 mm a háček velikosti 18 a tahle ryba se nedala srovnat s ničím, co jsem zatím zažil. Vyskočila i z podběráku! Za mými zády se seběhlo několik lidí a fotilo jako o závod. Byl jsem poprvé opravdu nervózní. Tohle u nás nezažijete… Jako první z naší výpravy jsem vytáhl cípala!

Užil jsem si svou chvilku slávy…



Večer byl průvod se slavnostním zahájením. Za cípala a své výsledky jsem dostal čestný úkol nést českou vlajku a Čabi jako další nováček na mistrovství nesl ceduli s názvem naší republiky. Oba jsme si to užívali. Průvod šel přes celé město až do divadla. Tam nás rozdělili - ostatní si šli sednout a mne nechali stranou. Opravdu jsem nevěděl, co bude dál. Anglickým jazykem jsem nepolíbený, umím jen rusky, ale naštěstí vedle mne byl Rus a kousek vedle Slovák. Po chvilce mi jeden pořadatel dal nenápadně obálku, nic neřekl,takže jsem to musel okouknout. Nevěděl jsem, jestli to není úplatek. Škoda, nebyl… - dostal jsem poukazy na raut pro celý team.

Pak ovšem přišla situace, která mě, kluka z vesnice, trochu vyvedla z míry. Přišel fotograf a chtěl mě vyfotit. Něco mi řekl a plácl mě přes zadek. To mě odrovnalo! Pak mě poslali s vlajkou dál do divadla. Řekl jsem si, že si musím sundat kšiltovku. Hned jak jsem tam vstoupil, trenér sedící hned na kraji mi řekl, abych dal pozor na schody a já zapomněl čepici sundat. Zamával jsem vlajkou, dal ji do stojanu a rychle pryč! Takovou trému jsem snad ještě nezažil. Trenér mi s úsměvem řekl: „Doufám, že sis to užil?!“ A musel jsem koupit Jágra. Vlastně dva, ještě jako nováček.



V pátek jsme jen ladili co a jak. Ryby mi moc nešly, jen Čabi jako vždy něco chytil. Moje chvilka přišla ke konci dne. Jemné popotažení a opět čefalo, tentokrát ještě větší, a zase nastal mazec. Ta ryba si mě získala, bojovala do poslední chvíle, co to šlo. I tahle mi skočila nad vodu. Za mnou se sešlo ještě víc lidí než poprvé. Trenér mi řekl, abych jim zapózoval, do toho se na trati objevila má manželka, syn a sousedi. Přijeli mě, tedy nás všechny podpořit. Byla to přepadovka, vůbec jsem o nich nevěděl. A že se jim to ale povedlo!

Večer jsem se dozvěděl, že mě trenér vidí jako týmovou „dvojku“ za Čabim. To bylo pro mě velké překvapení.

Los byl však bohužel neúprosný - sektor D, který nechtěl nikdo. Ze začátku jsem se snažil chytit spodovou rybu, až v posledních hodinách jsem se snažil chytat čerty - malá zubatá rybka. U nás v sektoru měli spodovku jen tři lidi. Jenže do toho začal foukat vítr a čertům se v tom na háček moc nechtělo. Devět jsem jich chytil, jenže ke konci se ještě několika lidem povedlo chytit malého okouna nebo candátka. Zkoušel jsem je taky, ale na dně byla řasa a nešlo mi vláčet. Z větší dálky jsem neměl za celý závod „vycuclou“ jedinou patentku. Ryby tam prostě nebyly.



Byl to divný závod. Vedle mě chytil jeden Španěl tři ryby a ani jedna z nich nebyla za pusu. Nadhodil, chvíli počkal a pak přizdvihl prut a dvakrát jemně škubnul. Chytal takový zvláštní feederový dropshot.

Pak přišel další problém - velký vítr komplikoval vážení. První navážená hmotnost by mi stačila, abych druhý den nestřídal, jenže ta se jim nelíbila a další vážení ukázalo 0. To neprošlo, a tak se vážilo znovu, a tentokrát váha ukázala hodnotu, která se zase nezdála mně. Následovalo další převážení, to se mi opět nezdálo, ale tuto poslední hodnotu už zapsali.

Bohužel jsem zklamal - naší pětice jsem byl nejhorší a v neděli mě měl vystřídat Radýnek. Jak jsem zjistil později, někteří z našeho týmu tesně před koncem chytili přece jen aspoň jednu rybu. Já to štěstí neměl.

Večer mě vzal trenér na pivo, kde jsme probrali co a jak. Řekl, že jsem pro něho byl příjemným překvapením. Škoda, že mi nevyšel zrovna závod.



V neděli jsem dělal „břehaře“ Čabimu. Břehař je člověk, který se snaží zjistit informace, které by pomohly našemu závodníkovi, potažmo celému týmu. Čabi zkoušel všechno možné. Dostal dva platýze menší velikosti, jinak nic. Vedle něj chytal Francouz, opět s tím zvláštním dropshotem. Chytil dva candáty kolem 45 cm. Stačilo málo, jeden veliký cejn, a posunulo by ho to hodně vysoko. Ale i přesto, krásná čtyřka. Bohužel našemu týmu se moc nedařilo, a tak jsme spadli na desáté místo. Pořád to bylo slušné umístění. I když trenér říkal, že po prvním dnu byla bedna nejblíž, co jsme kdy měli. Tým měl vždy lepší druhý den.

Na závěr chci přidat ještě pár poznatků: Vždycky se tady mluví o závodnících, ale fungovalo to tak, že trenér s Péťou Bromovským připravili krmení, postarali se o živou nástrahu, při tréninku nám donesli jídlo i pití… Manažer zjišťoval informace od jiných týmů, což je také důležité.



My závodníci jsme přišli a měli jsme vše připravené. Skoro jak dovolená. Bez nich si to nějak nedovedu představit.

Takový revír, jako je kanál Terneuzen, u nás nemáme. Nic se tomu ani zdaleka nepřibližuje. Další, s čím se musí počítat, je to, že pět dnů se na mistrovství trénuje. Ryby se pak začnou chovat o dost jinak. Změní se i druhové složení ryb. Je to strašně složitá věc. Při samotném závodě byl největší rozdíl v práci s prutem. Já tomu říkal přívlač s feederem. Bylo několik způsobů. Jedním byla klasika, lehčí menší krmítko, delší návazec, nadhodíte a po chvilce otočíte kličkou, krmítko poskočí a pohybuje se i nástraha. Dalším způsobem bylo to samé, ale přizdvihl se prut a popotáhlo se. Třetí způsob byl asi nejúčinnější. Rychleji zdvihnete prut a dvakrát lehce škubnete, položíte prut do vidliček, minutku počkáte a znovu. Takový feederový dropshot. V tomhle vidím asi největší rozdíl oproti našemu feederu. Když jsem se díval například na reprezentanty Anglie či Francie, jejich technika byla úžasná.



Měl jsem s sebou přes deset prutů, ale stačily by mi dva a picker. Odchytal jsem mistrovství s prutem Team Cresta medium 360, pickerem Inspiration v délce 3 m a posledním byl Cresta Clubwiner medium 360. Důležitější byly špičky. Když foukal vítr, chtělo to špičku, která pracovala jen posledních deset centimetrů. Když bylo bezvětří, chtělo to hodně jemnou parabolickou špici.

Dalším velikým rozdílem je zázemí, možnost trénování na dané vodě a počet odchytaných závodů. Angličané mají i více než 150 závodů za rok. Ano, slyšíte dobře. Já jsem tolik závodů ještě neodchytal za celou svoji rybářskou kariéru a oni to odchytají za rok. Maďaři mají odchytáno také hodně, ale i domácí mají závodů o dost víc. Zjišťoval jsem si na jakých revírech nejčastěji chytají a jejich odpověď zněla: „Od malých rybek po velké, málo i hodně ryb, dokonce se chytají i feeder kaprové závody nebo i plavaná a feeder dohromady“. Důležité je pestrý výběr vod.



Já sám jsem si mistrovství světa v Holandsku opravdu užil, byla tam skvělá parta. Viděl jsem, že mám ještě hodně co dohánět. Letos jsem zase jen divák, ale držím klukům palce. Hlavně Čabimu, udělal obrovský skok dopředu. Je na něm vidět vliv Vládi Hrabala a klanu Štěpničků.

Na závěr bych chtěl poděkovat za podporu zdejším „Mrkmanům“, firmě Spro, MO Litoměřice a samozřejmě své manželce.



Autor článku: Numen

Fotograf: Jan Prepsl

Autor: Numen - ®

Diskuse k článku (19 reakcí)

Přečteno: 5 456x
Průměrná známka: 1.09

Co je nového - feeder + obecné
Oznámení - feeder
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - feeder
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniNovinka 2017! Naviják X-PLODE II

Vhodný pro kombinaci s feederovými pruty. Vybaven špičkově vyváženou přední mikrobrzdou, sklopnou kličkou, spolehlivým překlapěčem, zpětným uzávěrem běhu a velmi tichým rotorem.


akce, rybareniNaviják Vigor Power 1+1 Zdarma

Za 698 Kč s DPH.
Akce 1+1 ZDARMA!! Naviják s přední brzdou, navíc máte na každém navijáku namotaný vlasec ZDARMA!!!


Doporučujeme prodejnu
Adresář prodejen
Milo Brno Milo Brno

Brno, Zvonařka 5