Mezi pařezy 3/99

1.1.2000 - BCG

i včetně mé maličkosti. Zde s pomocí echolotu nacházíme ve vzdálenosci 15 m od ostrova písečnou lavici, která se táhne v hloubce sedmi metrů šikmo podél břehu. Po padesáti metrech stoupá na čtyři metry a napojuje se na výběžek ostrova (obr. 3). Na této písčině široké dva metry nacházíme jedinou vázku. Tím, jak doufáme, se naše šance zvyšují. Opět vnadíme boiliem ryba a jahoda. První den je klid, zato ráno přichází série několika záběrů. Nékolik sedmikilových ryb zdoláváme, ale trauma váze nás pronásleduje i nadále, a tak o větší kusy opět přicházíme v pařezech, které obklopují písečnou lavici.

Vahledem k tomu, že o většinu ryb přicházíme pň zdolávání ze břehu, navazujeme tzv, "povaleče" (obr. 4), kteří umožňují vést vlasec po hladině, čímž - jak doufáme - dojde k minimalizování možnosti vázky. Nakonec po třech dnech prodlužujeme antitangel hadičky na neuvěřitelnou délku (více než l. m) a zvětšujeme hmotnost zátěže z 80 g na 120 g ve snaze ztížit kaprům poněkud rozjezd. Po každé obměně montáže je ulovena ryba, ale již při druhém pokusu ji ztrácíme. Je to neuvěřitelné. Nakonec sedíme u prutů s rukama doslova na rukojeti, ale ani to nepomáhá, neboť mezi tím si musíme občas "odskočit" a tehdy přijde záběr. Pravdou je, že ztrátovost je o něco menší, nicméně není to zdaleka ono.

Slibně začíná pátý den rybolovu, kdy Luboš podebírá kapra 78 cm a 8,7 kg a hodinu na to já 68 cm a 7,4 kg. Kapři z této vody jsou trochu atypičtí, nebot mají tmavší barvu a poněkud mohutnější a silnější hřbetní a ocasní ploutve, ale jinak ve výborné kondici.

Poslední dva dny se důkladně věnujeme testování vlasců Shimano a prutu Byron Sussex. Domníváme se, že nakonec toto náčiní obstálo na výbornou, nebot vlasce jevily po mnoha protaženích kořeny minimální známky použití a prut Byron se osvědčil nejen při zdolávání, ale též pň hodech, kdy jsme prut i značně přetěžovali.

Je zde poslední den. Balíme a zároveň rekapítulujeme. Přesto, že nám nebylo souzeno zdolat několik trofejních kaprů, dopadla výprava velmi dobře, nebot jsme ulovili celkem dvacet kaprů o hmotnostech 6-7 kg a několik osmikilogramových. Na závěr jen lze dodat, že většině ryb chutnalo HNV boilie jahoda, těm větším již tradičně z rybí moučky. Všechny ryby jsme po vyfotografování vrátili zpět vodě a sl'bili si nakonec, že tento rok se sem vrátíme a pokusíme se zdolat tento "vrchol", nebot je to revír, který slibuje velmi slušné úlovky a nabízí i pěkné prostředí.Na přelomu září a října vyjíždíme na ÚN, která se vyznačuje svou nepřístupností, velkými hloubkami, místy až 90 m a doslova zatopeným lesem na dně. Statistiky návštěvnosti ukazují, že 90 % rybářů, kteří zde chytají poprvé, se zpět nevrací, díky častým vázkám a celkem složitému  lovu kaprů. Ne že by zde byli kapři natolik opatrní, ale polovina úspěchu spočívá v nalezení jejich stanovišť. Vždyť na většině míst se hloubka pohybuje půl metru od břehu mezi  pěti až deseti metry a někde i více. Téměř měsíc již tedy ' sbíráme informace o této  lokalitě a až po čtvrté návštěvě nacházíme to, co jsme hledali!

Je to jeden z několika ostrovů. ze kterých je zde povoleno chytat. První část se však hohužel odehrává beze mne. Petr a Luboš se rozhodují usadit přímo naproti ostrovu s tím, že se bude navážet až 250 m na čtyřmetrové mělčiny ostrova. Z těchto důvodu jsme se také rozhodli vyzkoušet nové vlasce Shimano Stradic o průmcměru 0,30mm s nosností 9,10 kg (tvrdý vlasec s malou průtažností vhodný pro zavážení nástrahy) a Shimano Baitrunner (0,30 mm, 7.80 kg), který je určen pro dlouhé hody, a pro lov v místech s častými vázkami (potopené větve a kořeny vyvrácených stromy díky své speciální úpravě proti oděru.

Boilie volíme již tradičně na bázi rybí moučky, která se nám pro podzimní rybolov několikrát nejlépe osvědčila. Do směsi přidáváme A. S. Rod Hutchinson Fisch a D. T'. Fish pro zvýšení atraktivnosti. Dále Ambio Kryston, s kterým pracujeme již čtvrtý rok a můžeme jej vřele doporučit, obzvláště do hoilie na bázi masových a rybích mouček. Po jarních zkušenostech přidáváme ještě boilie HNV které ochucujeme jahodovým chuťovým stimulátorem a sladidlem Star Baits. Je velká škoda, že výrobky této firmy jsou u nás obtížně k sehnání. Sortiment Star Baits je natolik široký a spolehlivý, že by jistě uspokojil i ty nejnáročnější. My sami jej používáme již druhou sezónu a máme s ním ty nejlepší zkušenosti. Mimo boilie směsi a různých přísad používáme i zátěže Star Baits, ale pouze jeden typ, a to tzv. spadávací zátěž (viz obr. 1 a 2).

Ale zpět k vlastnímu lovu. Ve středu přijíždíme k vodě, abychom navnadili, s tím, že v pátek započne rybolov. Kolem ostrova vytváříme krmné cesty z dobře uvařené kukuřice, řepky, pšenice a několika kusů boilie. Vlastní lovné místo prohazujeme jedním a půl kilogramem boilie "ryba" a stejným množstvím s příchutí "jahoda". V pátek přijíždějí Petr a Luboš na určené místo a obnovují krmnou cestu.

První záběr na sebe nenechal dlouho čekat a Petr zdolává kapra 68 cm a 7,5 kg. Mezi tím se dočkává i Luboš a jeho kapr má 62 cm a 7 kg. Do konce dne zdoláváme ještě několik slušných ryb, ale zároveň zjišťujeme, že zdolávat ryby v tomto prostředí ze vzdálenosti 250 metrů je něco nepředstavitelného, neboť díky potopeným kořenům je velká ztrátovost ryb. Vždyť z dvaceti záběrů bylo podebráno jen osm kaprů.

V sobotu ráno má Petr na prutu rybu, za kterou musí na vodu ve Fish Hunteru, ale po několika minutách ji ztrácí ve vázce. Kapři berou celý den, ale pouze ryby ve váhovém rozpětí 5-7 kg. Přesto je udivující jejich bojovnost, zejména pak v těsné blízkosti břehu. Také všechny záběry se vyznačují razantností a silou. K večeru přichází i Lubošovi záběr od trofejního kapra, a tak s Petrem nasedají opět do člunu s obavou před ztrátou v kořenech, ale bohužel i on o rybu přichází - tentokrát se mu vypíná. Luboš si ze zájmu prohlíží vlasec Stradic a s ohledem na to, že jej doslova protáhl spletí větví a kořenů, je tento naprosto v pořádku. Sobota je u konce a čekáme, co nám přinese neděle. Ta probíhá v duchu mnoha záběrů, ale zdolat je možné pouze ryby do 7 kilogramů. Ti větší nekompromisně kopírují dno i přesto, že mezi břehem a ostrovem je hloubka až 25 m. Zkoušíme možné i nemožné montáže, ale na tak velkou vzdálenost s tolika vázkami pohromadě zřejmě není v tuto chvíli recept. Pouze několik kaprů se nám daří zachránit díky kvalitě používaných vlasců a odpadávajícím zátěžím, ale jinak v globálu je ztrátovost příliš velká. Přerušujeme rybolov a všichni se přesouváme na ostrov, nyní jiř ~i včetně mé maličkosti. Zde s pomocí echolotu nacházíme ve vzdálenosti 15 m od ostrova písečnou lavici, která se táhne v hloubce sedmi metrů šikmo podél břehu. Po padesáti metrech stoupá na čtyři metry a napojuje se na výběžek ostrova (obr. 3). Na této písčině široké dva metry nacházíme jedinou vázku. Tím, jak doufáme, se naše šance zvyšují. Opět vnadíme boiliem ryba a jahoda. První den je klid, zato ráno přichází série několika záběrů. Několik sedmikilových ryb zdoláváme, ale trauma váze nás pronásleduje i nadále, a tak o větší kusy opět přicházíme v pařezech, které obklopují písečnou lavici.

Vzhledem k tomu, že o většinu ryb přicházíme při zdolávání ze břehu, navazujeme tzv. "povaleče" (obr. 4), kteří umožňují vést vlasec po hladině, čímž - jak doufáme - dojde k minimalizování možnosti vázky. Nakonec po třech dnech prodlužujeme antitangel hadičky na neuvěřitelnou délku (více než l. m) a zvětšujeme hmotnost zátěže z 80 g na 120 g ve snaze ztížit kaprům poněkud rozjezd. Po každé obměně montáže je ulovena ryba, ale již při druhém pokusu ji ztrácíme. Je to neuvěřitelné. Nakonec sedíme u prutů s rukama doslova na rukojeti, ale ani to nepomáhá, neboť mezi tím si musíme občas "odskočit" a tehdy přijde záběr. Pravdou je, že ztrátovost je o něco menší, nicméně není to zdaleka ono.

Slibně začíná pátý den rybolovu, kdy Luboš podebírá kapra 78 cm a 8,7 kg a hodinu na to já 68 cm a 7,4 kg. Kapři z této vody jsou trochu atypičtí, neboť mají tmavší barvu a poněkud mohutnější a silnější hřbetní a ocasní ploutve, ale jinak ve výborné kondici.

Poslední dva dny se důkladně věnujeme testování vlasců Shimano a prutu Byron Sussex. Domníváme se, že nakonec toto náčiní obstálo na výbornou, neboť vlasce jevily po mnoha protaženích kořeny minimální známky použití a prut Byron se osvědčil nejen při zdolávání, ale též při hodech, kdy jsme prut i značně přetěžovali.

Je zde poslední den. Balíme a zároveň rekapitulujeme. Přesto, že nám nebylo souzeno zdolat několik trofejních kaprů, dopadla výprava velmi dobře, neboť jsme ulovili celkem dvacet kaprů o hmotnostech 6-7 kg a několik osmikilogramových. Na závěr jen lze dodat, že většině ryb chutnalo HNV boilie jahoda, těm větším již tradičně z rybí moučky. Všechny ryby jsme po vyfotografování vrátili zpět vodě a slíbili si nakonec, že tento rok se sem vrátíme a pokusíme se zdolat tento "vrchol", neboť je to revír, který slibuje velmi slušné úlovky a nabízí i pěkné prostředí.