Jeden je málo, tři už jsou moc

3.4.2016 - Milan Tychler

Jistě není třeba vysvětlovat, a potkalo to každého, že jeden den jsou ryby ochotné brát nástrahu, na kterou tak tak stačí a nejsou líné pořádně otevřít hubu, a druhý den, ale co druhý den, za chvíli si takové nástrahy ani nevšimnou. Jsou ochotné zabírat jen na maličké nástrahy a všechno ostatní naprosto ignorují. Takže jeden den chytám cejny na pět červů a druhý den na tomtéž místě, stejným způsobem a se stejným krmením už jsou tři červi moc.

Stejné je to i kukuřicí. Jsou dny, kdy můžete napíchnout tři zrnka přímo na velký háček, a den následující boduje jen jediné zrnko na vlasovém přívěsu. Proč to tak je? Příčin mohou být spousty, ale pro nás není důležité vědět proč se tohle děje, ale včas to rozpoznat a přizpůsobit se. Mnoho rybářů, když nemají záběry, nástrahu mění. Může to pomoci, ale často skutečně stačí nástrahu jen zmenšit. Ovšem někdy to funguje i opačným způsobem, takže není na škodu zkusit nástrahu naopak zvětšit….

Chytal jsem na řece a na dva, i tři masné červy mi krásně braly ostroretky a podoustve. Mezi ně se občas namotala nějaká menší parma. Pěkně jsem si užíval hezký den s feederovým prutem a končil lov s naprostým uspokojením. Přede mnou byl navíc ještě jeden volný den, který jsem mohl věnovat rybám a tak byl důvod ke spokojenosti.

Následující den opět na stejném místě míchám krmení a za půl hodinky to zase začíná. Ostroretky berou, podoustve také, sem tam i nějaký ten cejn. Jde to stejně jako včera. Ale něco tomu přece jen chybí. Po dvou hodinách ani jediná parma. Někdo by se spokojil s tím, že si řekne, že dnes tu prostě parmy nejsou, ale proč by tu nebyly, když tu byly včera? Pro tento případ mám jeden trik, který obvykle funguje. Místo dvou červů jich prostě napíchnu na háček celý chumel. Na záběr sice čekám chvilku déle, ale když přijde, je to obyčejně lepší ryba. Takže tak to udělám i teď. Malá potíž je v tom, že i tuhle větší nástrahu se snaží rozcupovat menší ryby. Ostroretky jsou dnes v ráži. Odstraním proto krmítko, nahradím ho jen zátěží a nahodím kousek pod krmené místo. Po pár minutách mám cukání, že to zase přehodím, ale vím, že teď se vyplatí počkat o chvíli déle, zvláště když víte, že kdybyste zmenšili nástrahu a nahodili na krmené místo, přijde záběr prakticky okamžitě. Musíte tedy držet nervy na uzdě a být trpěliví.

Konečně se špička ohne, a to pořádně. Zvednu prut a je jasné, že je tam první parma. Chvíli trvá, než ji dostanu d podběráku. Je pěkná. Láká to nahodit hned zpět, ale já to musím udělat jinak. Opět nasadím krmítko, tentokrát větší a na původní místo vysypu dvě krmítka plné masných červů. Pak krmítko zase sundám, nasadím zátěž, a chumel červů pošlu pod krmení. Po dalších pěti minutách je na prutu zase pěkná ryba. Dokonce tak velká, že mi trhá čtrnáctku návazec celkem bez problémů. Opět dvěma krmítky dokrmím, vyměním návazec, tentokrát je to sedmnáctka, a šup s tím do vody. Jenže se neděje nic. Po pěti minutách přehodím a zase nic. Vrátím se k menší nástraze, ale pod krmením se záběru nedočkám. Rychle doplním návnadu na krmeném místě a rychle tam chytám dvě pěkné ostroretky na malou nástrahu. Zkusím tam zůstat, ale nástrahu zvětším. V podstatě hned po nahození se špička brutálně ohne a ryba mi rve vlasec z navijáku….. Někdy je prostě potřeba nejen experimentovat, ale i hledat.

Ne všechny ryby hned najedou přímo do krmeného místa a ne vždycky zůstanou větší ryby pod krmeným místem. Opravdu se vyplácí trošku hledat, ale určitě ne s naplněným krmítkem. Pokud se rozhodnete někde krmit, krmte tam. Ale když chcete vyzkoušet, jestli ryby postávají i někde okolo, krmítko musí jít dolů.

Je to jen těžko pochopitelné a nemám proto logické vysvětlení, ale občas se stane i to, že ryby nestojí na krmeném místě, ani pod ním, ale nad krmeným místem.

Co je toho příčinou neznám a ještě se mi nestalo, že by ryby v tomto případě třeba později couvly a začaly se krmit tam, kde jim krmení předkládám. Zpočátku jsem si myslel, jestli třeba nemám krmení moc „ostré“, ale tím to nebylo. Zkoušel jsem i to, jestli nestojí v nějaké jamce, nebo prohlubni. Ani to se nepotvrdilo. Dno bylo tvrdé a všude stejné. Ještě jsem si říkal, jestli je neplaší krmítko. Ale proč by stály nad krmeným místem a ne pod ním? Je to prostě záhada. V každém případě to beru na vědomí, a pokud mi ryby nejdou a hledám je, nezapomenu prověřit ani tohle místo. Už se mi to mnohokrát vyplatilo.

S tím, jak je člověk někdy přinucený nástrahu zmenšovat, je dobré si to spojit prodloužení návazce. Stane se, že jsou ryby prostě liknavější a někdy přijde taková změna najednou během lovu. Já si nemyslím, že by ryby byly v tu chvíli nějak opatrnější, protože k tomu nemají důvod, ale že jsou prostě línější a pomalejší. K tomu mohou mít dobrý důvod. Krmení už je prostě z větší části zasytilo, a ryby jednoduše dobře neberou. Může to být i tím, že se nasytily jinde, nebo prostě reagují na jiné věci. Může se měnit tlak, teplota vody… Pak je snadnější je chytit na drobnější nástrahu. Ovšem jen zmenšit nástrahu mnohdy nestačí. Tím jak jsou ryby liknavější, je třeba provokovat je víc a to dokážeme tak, že výrazně prodloužíme návazec. Dlouhý návazec způsobí to, že nástraha klesá pomaleji a déle tak zůstává v zorném poli ryby, což ji může vyprovokovat k záběru snadněji než cokoli jiného. Když tedy spojíte malou nástrahu s jemnějším a dlouhým návazcem, který prezentuje nástrahu přirozeněji než vlasec silný, zvýšíte tak své šance na záběr v době, kdy se rybám příliš nechce. A to neplatí jen u drobných, ale i u větších ryb.

Možná si řeknete, proč takto nelovit rovnou vždycky, když to ryby takto zajímá a provokuje? Protože k tomu jednoduše není žádný důvod. Proč používat malé háčky a příliš tenké vlasce, když to není třeba a zbytečně si tím komplikovat život a riskovat ztrátu pěkné ryby? Po většinu času se ryby dají chytat celkem jednoduchým způsobem a skutečně není nutné vymýšlet něco jiného. Především na řekách se silnějším proudem má smysl používat dlouhé návazce, ale tam to má své opodstatnění. Návnada z krmítka se vyplavuje a proud ji odnáší tím dál, čím je silnější. Takže pokud si na stojaté vodě vystačíte s návazcem dlouhým 30cm, na řece může být vhodnější návazec a dvacet centimetrů delší a v případě, že chcete návazec skutečně prodloužit, může dosáhnout jeho délky i více než metr. Na jeho konci pak bude droboučký háček, dva červíci a přesto to bude sestava, kterou budou i velké ryby akceptovat více než cokoli jiného.

Často se říká, hlavně o velkých cejnech, že na řece stávají a zabírají níže pod krmeným místem, a že se při jejich lovu vyplácí dlouhé návazce. Ovšem ne vždy je důvodem to, že stojí pod krmením, protože se nechtějí mísit s menšími rybami nebo něco podobného. Větší cejni bývají náladoví a dlouhý návazec kromě toho že pomaleji a déle klesá, má tendenci se v proudu občas maličko pohnout, zvláště když používáte sestavu páternoster, a i to je důvodem k záběru. Musíte je vyprovokovat. Ovšem někdy se vyplatí dlouhý návazec i na vodě stojaté.

Horší braní nás může potkat kdykoli v roce a na jakékoli vodě. Vždycky máme možnost se s tím nějak vypořádat. Někdy dokážeme situaci oproti původnímu stavu uspokojivě „vylepšit“ a někdy je to nekonečné trápení. Ovšem ani takový skutečně špatný den u vody, když ryby neberou, není den zbytečný, protože nám dá podnět k tomu, abychom si něco nového vyzkoušeli, něčemu se přiučili a to nikdy není na škodu.