Výběr prutu a navijáku

- Miras

Jsou dávno ty doby, kdy byl cílený lov velkých kaprů doménou pouze několika málo nadšenců. Informací o tom, jak se dostat megakaprům na kobylku bylo jako šafránu, boilies nedostatkovým zbožím a suroviny k jeho výrobě stály doslova jmění. A sehnat kvalitní cajk? Nadlidský výkon…


Tohle musí prut přežít!

Dnes je situace zcela opačná - všeho je až moc a kdo se v tom má vyznat? Marketing, marketing, marketing - ze všech stran do nás prodejci buší, že zrovna to, co prodávají, je to nejlepší, a že to chytá ryby. Nechytá - rybář a jeho myšlení je to, co rozhoduje o úspěchu či neúspěchu.

Není pravdou, že kvalitní cajk musí stát majlant. Na druhou stranu, kdo má svůj koníček rád, tak si prostě jednou za čas udělá radost a koupí si novou „hračku“. Je z čeho vybírat a je pouze na rybáři, jak drahou „hračku“ si koupí. To, čím se však rybář musí řídit vždy, je „zásada přiměřeného cajku“. Neznamená to nic jiného, než že vybavení musí být takové, aby byl rybář schopen ovládat rybu, nikoliv naopak. Na druhou stranu díky nesplnění této zásady vznikají úžasné bajky o mystických rybách, které trhají rybářům udice jen tak z plezíru.


Kvalitní očka

Rybářské pruty

Zcela ideální by bylo mít pro každou situaci vhodný prut, což však asi narazí na zuřivý odpor rybářova ministra financí (většinou manželka či přítelkyně). Pokud navíc chybí i dostatečný prostor pro skladování několika sad prutů, bude třeba udělat vhodný kompromis a pokusit se najít vhodný prut, který pokryje většinu rybářových potřeb. Nejpravděpodobněji se bude jednat o prut délky 3 - 3,6m s vrhací zátěží 60-100g.

Před koupí nového prutu si pokuste zodpovědět několik otázek:

Co znamenají údaje uvedené na prutu - např. 12 ft, 3lb?

Číslo ve stopách (1 ft = 30,48cm) přestavuje délku prutu.

Feet (stopa)Centimetry
10 ft305 cm
11 ft335 cm
12 ft366 cm
13 ft396 cm


Číslo v librách (1 lb = 0,454 kg) představuje testovací křivku prutu. Je to zátěž, která je potřeba k tomu, aby se špička odchýlila od osy prutu o 90º. U třílibrového prutu je to tedy: 3 x 0,454 = 1,362 kg. Nic moc údaj, co? Od testovací křivky však můžeme odvodit jiný, o trochu užitečnější, avšak hrubý, ryze orientační údaj - ideální vrhací zátěž prutu v gramech. Je to hmotnost zátěže, s kterou by se mělo dosahovat nejdelších hodů. Nebudu vás zatěžovat vzorcem, proto uvedu rovnou orientační, opakuji orientační tabulku:

Testovací křivka prutuIdeální vrhací zátěž
2,25 lb57 g
2,50 lb64 g
2,75 lb70 g
3,00 lb77 g
3,25 lb85 g
3,50 lb91 g


Kde nejčastěji chytáte a jak velké ryby se tam nejčastěji vyskytují?

Trávíte-li většinu času na obecním rybníčku s kapry do 60cm, pak je asi zcela zbytečné vlastnit zbytečně tvrdý prut, se kterým si zdolávání příliš nevychutnáte. Druhým extrémem je chytat například u potopených stromů s prutem, co má akci „kravského ocasu“ - s takto měkkým náčiním rybě stěží zabráníte, aby se rozjela do překážky.


Sedlo navijáku

Jak daleko budete potřebovat nahazovat?

Na spoustě revírů se dá chytat doslova pod nohama. Na některých revírech však delší nához znamená „lepší nához“, ať už díky tomu, že se dostanete do míst, kde se ryby z nějakého důvodu vyskytují (překážky, lavice, klidová zóna) nebo se jednoduše dostanete za dosah vlasců okolo lovících rybářů.

Transportní délka prutu - dělička či teleskop?

Ti, co jezdí na ryby na kole či Babetě, jistě potvrdí, že přeprava dlouhých děliček je minimálně nekomfortní. Teleskop či trojdílná dělička je mnohem skladnější a pohodlnější na přepravu. Na druhou stranu však platí, že čím méně spojů prut má, tím lepší a plynulejší má svou akci. Ideálním by byl jednodílný prut, což však z hlediska skladnosti příliš nepřipadá v úvahu. V kaprařině se nejčastěji používají dvoudílné pruty - nejsou ještě natolik dlouhé, aby se nedaly narvat do auta + mají jen jeden spoj.


Spojka – přesah

Když už děličku, tak s trnovou spojkou nebo přesahem?

Přesah je zpravidla vždy dobrý, u trnové spojky (trn, kolíček) velmi záleží na tloušťce stěny samotného blanku a tloušťce stěny trnu. Bohužel příliš mnoho firem se zabývá spíše estetickou stránkou věci než kvalitním zpracováním. U levnějších prutů bych se vždy raději trnové spojce vyhnul.

Rukojeť

Různé pruty mívají odlišně řešenou i rukojeť, proto je důležité si prut před koupí řádně osahat, aby v ruce seděl. Příliš dlouhá rukojeť může být nepříjemná osobám menšího vzrůstu a naopak. Nečastěji se můžeme setkat s dělenou rukojetí, tzn. její určitá část je pokryta mechovkou (EVA). Z vlastní zkušenosti mohu doporučit rukojeť, která je zcela pokryta mechovkou (full EVA) nebo korkem - dobře se drží a ani v chladném počasí nezebou. Navíc to vypadá i hodně dobře.


Rukojeť – korek a mechovka

Házecí nebo zdolávací pruty?

Pruty, které mají pružnou špičku a tužší páteř se hodí na daleké hody, ale zdolávání ryby, zejména u prutů s vyšší libráží, je fakt nic moc. Na druhou stranu pruty s parabolickou (případně poloparabolickou) akcí se krásně ohýbají i při zdolávání průměrné ryby, nelítá to s nimi však tak daleko. Dokud jsem nevlastnil zdolávací speciály, vůbec jsem nechápal, oč se jedná. V okamžiku, kdy jsem si je pořídil, jsem pochopil a rázem se staly mými „Milášky“.


Parabola

Kolik jste ochotni investovat?

Cena bude záviset především na materiálu blanku (uhlík, kevlar, kompozit uhlíku, sklolaminát,…), na kvalitě součástek (očka, spojky, sedlo navijáku, rukojet, …) a také na tom, zda se má jednat o sériový kousek (nižší cena) či o prut, který je ručně stavěn na zakázku dle požadavku rybáře (precizní zpracování, ruční práce = vyšší cena).

Získání detailních informací

V okamžiku, kdy si více či méně zodpovíte výše zmíněné otázky, tak nastává čas začít hledat něco konkrétního. Pokud máte ve svém okolí prověřeného a seriózního obchodníka, pak to máte velmi jednoduché. Stačí mu většinou vylíčit svou představu a on už ví, co by vám mohlo vyhovovat.

Pokud to štěstí nemáte, nezbude vám nic jiného, než hledat inspiraci jinde - rybářské výstavy, katalogy, reklamy v časopisech, ale i rada prodavače v rybářských potřebách Vám mohou pomoci získat možné „aspiranty“ ke koupi. Za nejhodnotnější zdroj informací považuji rybářské internetové portály (české i zahraniční), kde se propírá snad úplně všechno a především velkým počtem lidí. Najdete tam nejen inspiraci, ale také si můžete udělat svůj vlastní obrázek o konkrétním výrobku podle toho, jak je kdo s ním spokojen či nespokojen.


Poloparabola

Vlastní výběr

Bylo by velmi pošetilé vybrat prut pouze podle pozitivních recenzí či doporučení. Prut může mít špičkové vlastnosti, ale když se vám z nějakého důvodu nelíbí, je to průšvih. Finální rozhodnutí je tedy potřeba udělal podle „dobrého pocitu“ - prut musí padnout do ruky jako prdel na hrnec.

Na co si dát pozor?

Již v obchodě se vyplatí pořádně si prut prohlédnout. V blanku nesmí být vidět žádné prasklinky, v laku žádné bubliny, očka musí být v dokonalém zákrytu, pečlivě domotaná a zalakovaná, sedlo navijáků nesmí vykazovat vůli ani být mimo osu prutu, spojka musí bezvadně doléhat.

Údržba prutu

Jeden z předních českých stavěčů prutů doporučuje dopřát každému prutu aspoň 2x ročně jednoduchou, udržovací proceduru. Nejprve celý prut zbavte mechanických nečistot (bahno v očkách apod.), pak jej odmastěte Jarem, nechte prut uschnout a nakonec jej přetřete hadříkem s přípravkem Pronto na nábytek. Spojky v žádném případě nemažte!

Navijáky

Kvalitní naviják, pevný vlasec a ostrý háček jsou dle mého názoru tři nejdůležitější věci v celé rybářské výbavě. Jako břitva ostrý a dostatečně pevný háček rozhodne o tom, zda se ryba snadno zasekne. Pevný vlasec minimalizuje možnost utržení ryby během boje a o navijáku platí totéž.

Je sice hezké mít krásný prut, ale k čemu by byl, kdyby nebyl osazen vhodným navijákem s bezchybně fungující brzdou. Není nic horšího, než když se brzda neodvíjí plynule a „kope“ nebo se absolutně zasekává. To smrdí ztrátou ryby, a to se prostě nevyplatí riskovat.

Jestli bych nedoporučoval na něčem šetřit, pak to je právě naviják. Výběr slušných navijáků je v dnešní době už celkem dobrý a výrobců, kteří je nabízí, je celá řada. Doslova vynikající naviják umí, dle mého názoru, vyrobit pouze Daiwa a Shimano - za tenhle luxus si však také nechají zaplatit.


Můj oblíbenec na lehkou kaprařinu

Velikost navijáku

Ve většině situací bude stačit velikost 40-60, na vyvážku jsou pak vhodné velkokapacitní navijáky (označovány jako Surfové či „Big pit“).

Převodový stupeň

Toto číslo vyjadřuje, kolikrát se cívka navijáku otočí kolem své osy na jedno otočení kličkou. Čím menší je převodové číslo, tím menší je vynakládáno zatížení na střeva navijáku. Princip je stejný jako u bicyklu s přehazovačkou. První číslo představuje ozubené kolo, na kterém jsou šlapky, to druhé číslo pak to menší na zadním kole. Šlape-li se nám lehce do kopce, pak jedeme pomalu, ale nenadřeme se. Chceme-li to pořádně rozjet, tak musíme i pořádně zabrat. Nízká převodová čísla jsou typická pro velkokapacitní navijáky, které jsou určeny pro stahování velkých zátěží z velké dálky. Vysoká převodová čísla jsou naopak typická pro feederové či plavačkové navijáky, kde jde spíš o rychlost než o stahování velké zátěže. Z vlastní zkušenosti bych volil větší naviják s vyšší cívkou a nízkým převodovým číslem.


Velkokapacitní naviják

Jaká brzda?

Baitrunner

Pominu-li fakt, že se tento druh navijáku velmi snadno ovládá, pak má baitrunner své opodstatnění především při lovu na krátkou vzdálenost (odhoz) či velmi krátkou vzdálenost. Stačí otočit kličkou, volnoběžka se vycvakne a můžete začít zdolávat. Je to rychlé, pohodlné a účinné. Baitrunnery se však používají i na velkokapacitních navijácích, důvodem je pouze snadná manipulace.


Nezničitelný baitrunner

Přední brzda

Díky relativní jednoduchosti celého brzdného mechanismu se patrně jedná o nejrozšířenější, nejspolehlivější, nejuniverzálnější a neoblíbenější druh navijáku. Celkem dost superlativů ve dvou řádcích, troufám si však říci, že zcela zaslouženě.

Zadní brzda

Brzda se ovládá otáčením kolečka na spodní části navijáku. Je to relativně pohodlné na ovládání, ale to je asi tak jediná výhoda, která mě napadá.

Bojová brzda

Její využití je spíš u plavané či feederu, kdy se používají tenké vlasce a je nutné častěji a promptně pracovat s brzdou. Hlavní brzda se nastaví na určitou základní hodnotu a páčkou (bojovka), která se ovládá palcem ruky, se buď brzda dál povoluje či přitahuje, podle toho, co je momentálně potřeba. Při klasické kaprařině se brzda během zdolávání příliš nepřenastavuje, proto je naviják s bojovnou minimálně zbytečný.


Robustní mašinka

Údržba navijáku

Bezúdržbové navijáky neexistují a každý kolovrátek od těch levných, až po ty drahé si zaslouží aspoň 1x ročně pořádně vyčistit a promazat. Běžná povrchová údržba by měla probíhat ještě častěji, a to vždy, kdy je to třeba. Stačí vzít do ruky vlhký hadřík a otřít naviják od bahna, prachu či písku.

Nejsem technický typ, proto se do dobrodružství jako je rozebírání navijáků zásadně nepouštím. Raději si připlatím pár korun a nechám svůj naviják prohlédnout a promazat profíkem v některém z prověřených servisů. Zvládnete-li si své navijáky vyčistit sami, tím lépe pro vaši peněženku.


A je zavezeno!

Závěr

Inspirací k sepsání tohoto článku byly pravidelně se opakující dotazy zde na Mrku, týkající se výběru prutů a navijáků pro kaprařinu. Cíleně jsem nezabíhal do detailů, snažil jsem se vše shrnout spíš stručně a srozumitelně.

Dost už bylo písmenek, zopakuji jen slova, která jsem použil na začátku svého článku: „Ryby nechytá vybavení, ale rybář“. Dobrý cajk však může naše chvíle u vody ještě více zpříjemnit. Tak ať vám to jezdí!

S pozdravem, „Co sežereš, nechytíš“ Miras - Kapří pohoda

Autor: Miras - ®

Diskuse k článku (63 reakcí)

Přečteno: 31 699x
Průměrná známka: 1.34