Lín jako nástražní ryba?

20.6.2015 - Milan Tychler

Většina rybářů se jistě shodne na tom, že lín je krásná ryba a že z mnoha našich vod zcela zmizela. A pokud ne zcela, pak její stavy zcela jistě poklesly. Kdysi se dali líni chytat doslova v kdejaké tůni, návesním rybníčku, slepém rameni, náhoně a skoro nikdo o ně nestál. Pravda, byly to ryby menší, ale čas od času se narazilo i na pěkný kus a byly vody, kde líni dorůstali pravidelně hodně zajímavých rozměrů. Kluci se na nich učili svému rybářskému umění a nastražení malého lína na sumce nebo štiku byla docela běžná věc, která nikoho nepohoršovala.

Pořád ještě máme vody, kde líni jsou, a ti, co mají rozum, o nich nechtějí mluvit. Důvod je prostý – obávají se, že by líni dopadli špatně. Dalo by se jistě dlouho diskutovat o tom, zda by se to skutečně stalo, nebo ne. Pokud by totiž šlo o vodu, v níž jsou jen malí líni, nebylo by to tak zajímavé jako voda, na které se dá opravdu ulovit větší lín. A protože většího lína ani tam, kde jsou spíš jen menší ryby, vyloučit nelze, držím se též pravidla „Mlčeti zlato“, zvláště pokud by se mělo jednat o vodu malou, jak tomu je téměř vždy.

Myslím, že když řeknu, že se na nějaké přehradní nádrži dají chytit pěkní líni, nepohrne se tam hned celá republika, protože každý normální člověk ví, že to nebude snadné a bude to spíše dílem náhody. Když ale řeknu, že na téže vodě právě teď vyjeli líni do té a té zátoky a je snadné chytat je okolo rákosového porostu, bude tam jistě narváno, stejně jako kdybych zmínil nějakou menší tůň, kde není těžké ryby chytit.

Lín jistě není lepší nebo horší ryba než ryby jiné, ale jeho vzhled a způsob života mnohé rybáře přímo fascinuje. Jistě v tom hraje svou roli i nějaká nostalgie. Také vzpomínám na ty doby, kdy bylo línů podstatně více než teď. Když nahodím splávek k nějakému trsu vodních rostlin na vodách, kam chodím, podvědomě očekávám záběr lína. Bohužel ale, ať se žížalka kroutí sebesvůdněji, lín se neukáže. Kapr, cejn, plotice, karas, … Tedy ryby, které se buď masivně vysazují, což je kapr, nebo ryby, o které není příliš zájem, což jsou ty ostatní.

Lín se samozřejmě také vysazuje, to ano, ale má příliš mnoho nepřátel, a hlavně pomalu roste. Také je pravda, že mnohé vody se změnily a lín nemá podmínky, které by ke svému životu potřeboval. Když se pak u jednoho rybího druhu sejde více nepříznivých faktorů včetně toho, že jeho maso je výborné, má to těžké ryba i rybáři.

Stejný problém byl před časem s parmami i ostroretkami. Také najdete vody, kde je jich poměrně dost, pak vody, odkud ostroretky téměř zmizely, a mám obavu, že na takové stavy, jako měla kdysi třeba Berounka či Bečva, se už nikdy nedostaneme. Jejich hájením, pravidelným vysazováním a omezením množství kusů, které si mohou rybáři odnést, se přece jen dosáhlo toho, že se stavy na některých řekách podstatně zlepšily. Dnes jsou ostroretky i v takových řekách, kde se nikdy před tím nevyskytovaly. S línem se to ale nějak nedaří. Jeho stavy jsou víceméně žalostné.

V současné době navštěvuji několik revírů, kde je větší množství menších línů či spíše línků, kteří nikdy nedorostou větších velikostí. Na jednom revíru se mi čas od času podaří ulovit i kousek přes třicet centimetrů. Vím o pár vodách, kde se dá chytit lín okolo čtyřiceti centimetrů, ale ty jsou dost z ruky, takže je navštěvuji spíše výjimečně. Když pak vidím nějaký zahraniční časopis a v něm líny, kteří mají přes tři kila, jen tiše závidím. Je mi to líto o to víc, když vím, že i u nás by mohla tato ryba dorůstat takových velikostí a že lín, který by měl okolo oněch čtyřiceti centimetrů, by nemusel být vůbec žádnou vzácností.

Přesto všechno jsou rybáři, kteří lína bez okolků použijí jako nástražní rybu i dnes. Myslím, že většina kolegů to kritizuje, a já se domnívám, že oprávněně. Podle mého názoru by se neměla použít jako nástražní žádná z ryb, která má zákonem stanovenu dobu hájení nebo minimální délku. Nejde jen o lína. Na jednu stranu tyto ryby chráníme a na druhou je dovolíme takto používat, když je jiných nechráněných ryb dost a dost. Nejde o to, jestli to regule povolují, nebo ne, a jestli je někde lín rybou vzácnou, a jinde je to plevel. Jde o to, že v rámci celé republiky je lín rybou spíše vzácnou a to, že někde zatím ještě je, neznamená, že tam musí být navždy.

Tvrzení, že lín je prostě neodolatelná nástraha, u mě moc neobstojí. Nemyslím, že by byl lín lepší než jiné ryby. Pravda ale je, že je odolnější. Naši dědové ho nastražovali hlavně proto, že na háku vydržel věky. Zatímco plotice a jiné ryby se rychle vyčerpaly, pokládaly se na bok a umíraly, zvláště v teplejší vodě, a přepravovat je bylo problematické, lín byl pořád čiperný. A když jste jej z háčku sundali, druhý den jste jej klidně mohli nastražit zase.

To, že lín je první rybou, kterou na revíru vyžere sumec, to se říkalo vždycky. Kolik je na tom pravdy? Podle mého pozorování lín dříve či později vymizí z většiny vod, do kterých se vysadí pár kusů, a to tam nemusí ani být sumci. Není to tak dlouho, co se Luhačovická přehrada vypustila. Sumci se dali pryč a mimo jiné se vysadila spousta línů. Chytali se jako na běžícím páse a neuběhly ani dva roky a ulovit tam lína už dnes není ani zdaleka tak snadné. Je to spíš výjimka než pravidlo.

Našel jsem rybníček, který byl pro líny jako stvořený. Rákos, stulík, no nádhera! Taková voda přímo žebroní o líny. Za celý rok jsem tam chytil dva a nebylo to ani na jaře, ani v létě, ale těsně po podzimním vysazování ryb. S kapry přišlo do rybníka i několik kusů lína. Zajímalo by mě, kolik jich vydrželo do jara. A myslím, že ten zbytek, co přežil v rybníce jen jednu jedinou zimu, se další zimy nedočkal.

Já tedy o revírech s líny nemluvím, ulovené ryby pouštím, v organizaci se snažím o to, aby se línů vysazovalo víc, a pokud by se to dostalo až tam, že by se hlasovalo o celoročním hájení lína, rád zvednu ruku. Nemám nic proti tomu, když si někdo odnáší od vody rybu. Ale ryby, které jsou vzácné, by se od vody skutečně odnášet neměly. Nedělám si naděje, že se někdy všechno vrátí do takového stavu jako kdysi. To v žádném případě. Ono to ani dost dobře nejde, protože se mnoho věcí změnilo. Rád bych se ale jednou dočkal toho, že budu mít reálnou šanci si na vodě, která je pro lína vhodná, lína skutečně chytit, a že to nebude nějaký zapomenutý chudáček se zaplísněným hřbetem, který ve vodě zbyl, protože nestačil dorůst do svých pětadvaceti centimetrů.

Na jednom internetovém serveru se píše, že lín je po kaprovi druhou nejznámější rybou našich rybníků a řek. Je tak osobitý svým zjevem, že není možné jej s jinou rybou zaměnit. Pravda je to jen napůl. Zaměnit se skutečně dá jen těžko, ale mnoho našich začínajících rybářů si musí počkat hezkou chvíli, než se s ním u vody seznámí osobně. Je to smutné, ale je to tak. Když se dívám na úlovkové lístky a ptám se rybářů, jsou i tací, kteří už lína neulovili několik let… Přitom nedělají nic jiného, než co dělali vždycky. Loví se splávkem, na rousnice i na kukuřici na vodách, které navštěvují už roky. Není to ale ta stejná voda, jako byla kdysi.