Jak těžké krmítko na method feeder?

8.5.2015 - Milan Tychler

Boom lovu s krmítky na method feeder pokračuje, a i přestože už o něm byly popsány stohy papíru, stále jsou tu dotazy na to, jak dlouhý návazec při lovu s nimi použít, zda se s ním dá lovit na řece, jak daleko se s ním dá nahodit a spousta dalších. To svědčí přesně o tom, co se tu stále opakuje - jsou rybáři pokročilí a pak ti, co začínají.

Opakovat stále dokola jednu věc ale nikoho nebaví, zvláště když se to všechno dá velmi snadno dohledat na těchto stránkách nebo i jinde na internetu. Pravdou ale je i to, že mnoho informací je hodně povrchních a často se jedná o články jednoho autora prostě zkopírované a pověšené na nějaký blog, případně články jiného autora, který vlastně říká jinými slovy totéž.

Nevěřím, že bych v následujících řádcích sděloval něco, co se neví. Dal jsem si dokonce tu práci, že jsem se snažil tuto informaci někde dohledat, ale nenašel jsem žádný článek, který by se tím skutečně nějak zvlášť zabýval, takže jdu do toho. Oč vlastně jde? O hmotnost krmítka.

Někdo říká, že lov s krmítky na method feeder je prostě srkačka, a já uznávám, že se to hodně podobá, ale mnohem blíž má tento lov k lovu kaprů s průběžnou koncovou sestavou a krátkým návazcem s větší zátěží, zvlášť když použijeme nástrahu umístěnou mimo háček. To, že se při lovu s otevřenými krmítky používají krátké návazce, je chronicky známé. V souvislosti s tím se mluví o tom, že je to proto, aby nástraha ležela blízko u krmení. Prakticky nikdy ale nezazní informace, jak těžké krmítko je třeba použít, ovšem ne s ohledem na to, jak daleko chci dohodit, ale na to, aby hmotnost krmítka dokázala „přišpendlit“ háček k rybímu pysku, tak jak se to děje, nebo by mělo dít, u podobných kaprových sestav. Myslím, že ani u ortodoxních kaprařů na to neexistuje zcela jednotný názor, což je naprosto normální i u všeho ostatního na světě - úhlů pohledu je nekonečný počet. Myslím ale, že převládá názor, že použití těžší zátěže je spíše výhodou. Vyslechl jsem i názor světově uznávaného kapraře, který říká, že při lovu kaprů používá za všech okolností tu největší možnou zátěž.

Vyzkoušel jsem a snažil se zjistit, jak podstatný rozdíl je v počtu proměněných záběrů při použití krmítek o různé hmotnosti. Každému musí být jasné, že tohle není práce na jedno odpoledne, protože to chce minimálně dvě věci - váš čas a zájem ryb.

Ideální jsou pro takové pokusy letní dny, kdy se kapři o potravu zajímají a netvrdnete kvůli jednomu záběru na břehu hodiny. Důležitou roli samozřejmě nehraje jen zájem ryb, ale také volba lokality, směsi do krmítka a nástrah. To tady ale rozebírat nijak nehodlám. Chci hodnotit jen „kvalitu“ záběru. Ovšem musím připustit, že pokud se rybám nástraha nezdá, berou ji jen „ledabyle“, což má na záběry samozřejmě vliv. Nicméně jde o to, že by snad mohlo být možné právě díky vhodně zvolené zátěži a délce návazce proměnit i tyto ne úplně „dravé“ záběry.

Spousta lidí si nakoupí krmítka jedné velikosti, respektive i hmotnosti, a loví s nimi všude, tedy v jakékoli vzdálenosti. Pak jsou rybáři, kteří volí hmotnost krmítka podle toho, jak daleko potřebují nahodit. Vliv hmotnosti krmítka na „kvalitu“ záběru ale nijak neřeší. Probírají spíš to, jestli jim ryby padají kvůli tomu, že používají sestavu průběžnou, nebo pevnou, a nebo kvůli tomu, zda mají vhodné háčky. Já jsem pevnou sestavu vyloučil, protože pak je to vážně srkačka, a já nechci, aby ryby vláčely případně utržené krmítko s sebou. I když si stokrát řeknete, že se to nemůže stát, protože ve vodě nejsou vázky a vy používáte pevný vlasec, vyloučit to prostě nejde. Stalo se mi, že jsem při náhozu krmítko prostě díky unavenému vlasci „uprásknul“ a to odlétlo do jezera naplněné návnadou a s nástrahou umístěnou mimo háček. Kdyby se jednalo o sestavu pevnou, mohlo kdykoli dojít k tomu, že by ryba nástrahu jednoduše sebrala a díky těžkému krmítku by se možná i zasekla a pak by krmítko vláčela s sebou. Samozřejmě vím a mnohokrát jsem i viděl, jak se dokáže ryba úspěšně vyhýbat zaseknutí i těmi nejrafinovanějšími sestavami. Na druhou stranu jsem ale zase viděl spoustu ryb s krmítky přišpendlenými k tlamě a to není nic hezkého. Ale vraťme se k tématu.

Dříve jsem měl stejně jako mnoho jiných tendence používat při lovu v krátkých vzdálenostech, tedy do vzdáleností asi dvaceti metrů, lehká krmítka. Jednalo se o krmítka se zátěží 20-25 g. Někdy to fungovalo, někdy ne. Bylo to tak 50/50. Zkoušel jsem řešit délky návazce, velikost nástrahy, ale moc to nepomáhalo. Stávalo se, že se špička prostě pohnula a zase se narovnala, a to i několikrát za sebou, a třeba na potřetí přišel opravdu razantní záběr, který se dal snadno zaseknout, ale ryba pak během zdolávání spadla. Bylo jasné, že háček neseděl správně tam, kde měl, tedy v pevném okraji pysku ryby.

Je trochu frustrující, když nemáte o záběry nouzi, ale nedovedete přivést rybu k podběráku. Celou věc jsem se proto po vzoru kaprařů pokusil vyřešit těžším krmítkem a ono to fungovalo! Už krmítko o hmotnosti 40 g přineslo v tu chvíli naprosto razantní změnu a poškubávání se změnilo v plynulé ohnutí špičky a na břehu byly první ryby. Občas se sice objevil zase takový ten nervózní záběr, ale bylo jich podstatně méně než dřív a to bylo důležité. Nějako dobu jsem chytal s dvěma pruty a s krmítky, které se lišily násobkem své hmotnosti, tedy 20 a 40 g, 30 a 60 g, 40 a 80 g atd. Vždycky z toho vyšla vítězně na počet zdolaných ryb krmítka těžší, zvláště když jsem pak začal prodlužovat i vzdálenosti, v jakých jsem lovil.

Brzy jsem ale poznal, že v závislosti na hmotnosti krmítka je dobré měnit také velikost háčků. Příliš těžké krmítko a malý háček, to nejde moc dohromady. Oproti velké hmotnosti krmítka si dokáže ryba vyrazit háček z tlamy, pokud se zasekl do měkčí tkáně, takže je na místě háček alespoň o špetku větší, a hlavně je třeba vyhýbat se háčkům z tenčího drátu.

Myslím, že v současné době převládá tendence lovit s těmito krmítky skutečně daleko a já už bych v tuto chvíli nikdy nepoužil při lovu ve vzdálenosti 50 metrů a větší krmítko lehčí než 60 g - a nedělám to proto, aby se mi snadno házelo. Tuto hmotnost považuji za standardní, pokud má to, co chci, skutečně fungovat. Netvrdím, že se v této vzdálenosti nedají chytit ryby i s lehčími krmítky, ale podle mě ta těžší zkrátka fungují lépe. Zvláště v době, kdy ryby nástrahy jen tak lehce ochutnávají a nejsou ochotné je skutečně popadnout a ujíždět.

Drobný problém pro mě představovalo to, že některá má oblíbená krmítka se prostě nedají sehnat v požadované hmotnosti, a tak nezbývalo než trošku improvizovat. Naštěstí jsem nemusel vymýšlet nic složitého a ke zvýšení hmotnosti mi stačilo vždycky jen olůvko a pevná gumička. To se ukázalo jako dobré řešení, protože tak v případě potřeby nemusím hned měnit celé krmítko a rozebírat celou sestavu, ale prostě jen na krmítko jednoduše přidám potřebnou zátěž, což je celkem příjemné.

Lehká krmítka používám pouze k lovu skutečně nakrátko, asi do deseti až patnácti metrů maximálně a s velmi malými nástrahami.

Co se délky návazce týká, ty příliš neměním. Pohybují se podle toho, zda používám nástrahy potápivé, nebo plovoucí, a v závislosti na množství sedimentu na dně mezi sedmi a 15 cm, přičemž 20 cm je absolutní maxium. Nejraději mám ale návazce do 10 cm, se kterými vystačím na většině našich vod. Je to taková kaprařina s feederovými pruty, na kterou se může někdo dívat tak trochu mezi prsty, ale pro mě je to prostě jen jedna z mnoha variant lovu feederem, která je navíc hodně účinná, takže proč ne…?