MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK - Stále na rybách

Pomáháme pstruhům 3. část

27.2.2015 - potočák 62

Pro bližší pochopení některých způsobů chovu přírodního pstruha potočního si nejdříve musíme říct něco víc o jeho biologii.

I když v představách části rybářů je přírodní pstruh potoční rybou stálou, která v místě, kam ji vysadíme, zůstáne po řadu let, ve skutečnosti je populace pstruha jako celek v neustálém pohybu. Na jaře dochází ke kulení plůdku, který se po strávení váčku snaží migrovat proti proudu. Současně dochází především u dvouletých pstruhů k migraci do menších potoků a kapilár ve snaze najít si vhodné loviště, které dosud neobsadil nějaký silnější jedinec. S poklesem průtoků po jarním tání dochází k sestupu zbytku generačních pstruhů, především matek, z drobných potoků a kapilár. Větší jedinci obsazují v tocích místa nejvýhodnější z hlediska možností úkrytů a dostupnosti potravy. Při tom může docházet k soubojům o nejlepší místo mezi stejně velkými jedinci.


Mlíčáci nad 40 cm nemají moc kvalitní mlíčí a jsou ve velké míře kanibalové

Několikrát v životě se mi podařilo pozorovat pstruhy při souboji. Vždy se jednalo o jedince veliké 30 cm a víc. Souboj se odehrával tak, že pstruzi plavali ve větší tůni v kruhu a napadali si navzájem ocasní ploutev. Po pěti až patnácti minutách jeden z pstruhů odplaval z tůně pryč, zatímco druhý zmizel do, alespoň z mého pohledu, nejvýhodnějšího místa. Napadání ocasní ploutve je logické - její poškození ztíží pstruhovi pohyb a zároveň se stává vstupní branou pro plíseň.

S postupným ubýváním a oteplováním vody obsazují pstruzi všechna vhodná místa v tůních, přičemž starší pstruzi přecházejí k nočnímu způsobu života. To znají pstruhaři z praxe - přes den se loví především menší pstruzi, zatímco velcí jedinci zpravidla vyrážejí na lov v podvečer a v noci. V menších tocích se dá přítomnost velkého pstruha zjistit podle toho, že v jedné dvou přilehlých tůních chybí menší jedinci. Čím je takový pstruh větší, tím delší je úsek bez menších jedinců.


Tříletá matka začátkem října

V průběhu měsíce srpna se začíná zvyšovat aktivita generačních pstruhů. Začínají se přesouvat v toku proti proudu. Nejedná se o klasický tah, ale pstruzi se přesouvají o několik desítek metrů týdně. V té době se zvyšuje možnost ulovení velkých pstruhů, kteří nám odolávali během sezóny. Je to proto, že v té době dochází z důvodu vývoje jiker a mlíčí ke zvýšenému příjmu potravy a pstruzi částečně ztrácejí ostražitost. Pravdou je, že mlíčí mlíčáků velkých 40 cm a víc není na menších tocích zvlášť kvalitní. Takto velcí pstruzi jsou navíc do značné míry kanibalové, takže pokud už máte touhu ponechat si nějakého pstruha, nechte si mlíčáka, ale matky pokud možno pouštějte šetrně zpět.

Připomeňme si základní rozpoznávací znaky: mlíčák má rozeklanější tlamu, koutek zasahuje při zavření za oko. Jikernačka má takzvané kladélko, zatímco mlíčák má štěrbinu. A dále, v srpnu se dá matka snadno rozeznat podle zaoblenosti těla - dochází k růstu jiker.


Matka začátkem listopadu před výtěrem

Koncem srpna a začátkem září začíná postupné splavávání půlročních pstruhů z drobnějších potoků a kapilár do větších toků. Koncem října až začátkem listopadu začíná tah generačních pstruhů na trdliště. Tento tah se míjí s tahem půlročních pstruhů do nižších částí toku. Zatímco ve větších tocích se generační pstruzi vytírají na všech vhodných místech většinou po párech, do menších potoků a kapilár táhnou po skupinách. Počet generačních pstruhů v takové skupině se pohybuje mezi pěti až dvaceti.

Na potocích, kde sleduji pstruhy potoční, jsou dva vrcholy výtěru. První bývá 4.-7. listopadu. V té době se vytře většina starších a větších matek. Druhý vrchol bývá 15.-20. listopadu. Po výtěru sestupuje většina generačních pstruhů do nižších poloh a na malých tocích a kapilárách, pokud se tam vyskytuje tůňka s úkrytem, zůstávají ojediněle matky ochránkyně.


Ti, kteří se neprosadí, zůstávají na kapilárách a tvoří základ lokálních populací

Vzhledem ke značnému vylehčení (ztrátě hmotnosti) matek, které činí průměrně 20 %, se matky snaží získat potravu a ztrácejí ostražitost (častokrát jsem pozoroval matky, které jsem po výtěru pouštěl zpět do chráněné oblasti, jak se bezprostředně po vypuštění snaží ulovit potravu a na mou přítomnost nereagují).

Dostatek potravy po výtěru je rozhodující, aby matky přežily zimní období. Mlíčáci se vzájemně napadají na trdlištích, a když počet matek klesne výrazně, agresivita mlíčáků se zvyšuje. To často vede k poškození a následnému zaplísnění zejména větších jedinců. Agresivní jednání s dodatečným zaplísněním je možné pozorovat také tehdy, když generačním pstruhům brání v tahu na vhodná trdliště neprostupné stavby a pstruzi jsou nuceni vytírat se na omezeném počtu míst. Podobně je tomu, když je v toku jen nízký počet míst s vhodným podložím k výtěru.


Při přepstruhování jsou pstruzi ve špatném zdravotním stavu: matka na konci října

Správné podloží tvoří štěrkopísek o průměrné zrnitosti 5-30 mm, trdliště se musí nacházet na přelivu nebo blízko něj, kde voda opouští hlubší místo. Na takovém trdlišti zajišťuje proudící voda dostatečné okysličení a zároveň zabraňuje zanášení jiker jemným kalem. Dalším vhodným místem bývají delší proudné úseky. Na menších tocích se taková místa často využívají jako brody pro motorová vozidla. Tam potom hrozí, že pokud se tato místa používají v podzimním až jarním období, dojde ke zničení jiker nebo plůdku.


Trdliště pstruha potočního


Trdliště, kde voda opouští hlubší místo

(Na 20kilometrovém úseku menšího toku, který slouží jako revír, nenachází se na něm žádná neprostupná překážka a na celém toku a přítocích je dostatek míst k samovýtěru přírodního pstruha potočního, jsem při pozorování tření pstruhů zjistil, že jednotlivá trdliště se nacházela na každém vhodném místě. Zhruba po jednom až dvou kilometrech se nachází větší trdliště, které používá postupně několik desítek generačních pstruhů, a na celém toku se nacházejí čtyři masová trdliště, u kterých počet generačních pstruhů, kteří tato místa využívají, jde do stovek. Právě tato místa lze nejlépe vystihnout výrazem brody.)

Zimní období tráví pstruzi v úkrytech na hlubších místech. Otázka je, v jaké míře přijímají v zimním období přírodní pstruzi potoční potravu. Podle mých pozorování přestávají přijímat potravu při teplotách vody 0-3 °C a toto období přečkávají v úkrytech. To je také základem protipredátorového chovu v zimním období, kdy pstruzi v naředěné obsádce jsou na jedné straně v úkrytech s minimální aktivitou a vydra na druhé straně je v tomto období schopná lovit pouze několik minut, načež několik hodin vyrovnává tepelné ztráty.

(Během zimního období přechováváme z preventivních důvodů část matek a remontních pstruhů v rybníku, který zároveň slouží k lovu na dírky. I přes to, že jejich počet několikanásobně převyšuje počet sivenů a pstruhů duhových, kteří tam jsou kvůli chytání vysazení, přírodní pstruh potoční se uloví zcela výjimečně. Dochází k tomu, pokud rybník rychle zamrzne a vytvoří se dostatečně silný led, který takový lov umožní. Pak přichází jaro a celý cyklus se opakuje.)


Větší řeka s místy vhodnými k samovýtěru

Pozorného čtenáře zřejmě zarazil výraz „matky ochránkyně“. Co to vůbec znamená? Když jsem sledoval chování přírodních potočáků, povšiml jsem si, že na drobných potůčcích a kapilárách zůstává po výtěru několik matek. Má osobní domněnka je, že na větších přírodních tocích bývá dostatek mělkých míst, která poskytují plůdku pstruha ochranu. Jiná situace je ale právě na drobných tocích. Jak jsem už psal, v jarním období hledají především dvouletí pstruzi nová loviště a využívají při tom zvýšených jarních průtoků vody. Právě při migraci do malých toků by byli schopni dosti podstatným způsobem zredukovat počet plůdku. V takových případech matka, která v tůňce zůstala, obranou svého teritoria zabraňuje migraci proti proudu a tím brání vyžrání plůdku. Zároveň není pro svou velikost schopna plůdek ohrozit, a protože s poklesem průtoků sestupuje do většího toku, neohrožuje v takových tocích ani odrůstající pstroužky. Pochopitelně se nejedná o vědomé chování, ale o instinkt.


Při dostatečném počtu pstruhů část populace odlovujeme

A nyní si řekňeme něco víc o tom, co ovlivňuje tah generačních pstruhů do malých potoků a kapilár. Podle mých pozorování počet generačních pstruhů při tahu na trdliště do kapilár nejvíc ovlivňuje množství půlročních pstruhů, kteří se nacházejí v kapiláře nebo u jejího vtoku do většího potoka či řeky. Zde je potřeba si uvědomit, že během vývoje pstruha potočního se určitě mnohokrát stalo, že kapiláry vyschly nebo zamrzly do dna atd., a proto nepřítomnost odrostlého pstruha znamená pro generačního pstruha to, že se potok pro výtěr nehodí. Pochopitelně se vždy najde několik pstruhů průzkumníků, kteří se v kapiláře vytřou, a pokud se změnily podmínky, postupně pstruzi kapiláru osídlí. Sledování, jak ovlivňuje počet plůdku mohutnost tahu, jsem prováděl na řadě potoků a kapilár.

Jeden příklad za všechny: Luční potok - přítok Líčné v horní chovné části. Délka toku je 1,5 km. Spodní třetina toku má bahnité dno, pro výtěr pstruha potočního není vhodná. Prostřední část protéká loukami, její břehy lemují vzrostlé olše, které svými kořeny vytvářejí úkryty, dno je převážně štěrkopísčité. Horní pramenná oblast je lemovaná vzrostlým smrkovým porostem, její dno je štěrkopísčité, pramen zčásti tvoří přepad z vodojemu. Místní populaci tvořilo zhruba 300 pstruhů všech věkových kategorií, kteří se vyskytovali především ve střední části. Generační pstruzi pocházející z místní populace se vytírali na nejbližším vhodném místě a nepodnikali žádné dlouhé tahy na trdliště. Počet generačních pstruhů, kteří do potoka vytahovali z Líčné, se pohyboval od deseti do dvaceti.


Populaci pouze ředíme a dbáme na to, aby část větších pstruhů na chovném toku zůstala. Na druhé fotce je mlíčák

Na jaře v roce 2003 bylo do spodní a střední části vysazeno 5 000 kusů váčkového plůdku pstruha potočního. V létě byl pozorován velký výskyt odrostlých pstroužků. V průběhu září se většina pstroužků začala stahovat do spodní části a postupně do Líčné. Na začátku listopadu začal tah generačních pstruhů, jejich počet se pohyboval mezi 120 a 150. Nejvýše položené trdliště se nacházelo na začátku zalesněného úseku. Na jaře v roce 2004 bylo vysazeno opět 5 000 kusů váčkového plůdku, a to do střední a horní části až k pramenům. V létě byl pozorován masový výskyt odrostlých pstroužků po celém toku, pocházejících jak z vysazení, tak ze samovýtěru. Na podzim opět začala poproudová migrace pstroužků a začátkem listopadu masový tah generačních pstruhů. Jejich počet se blížil ke dvěma stům. Nejvýše položené trdliště se nacházelo pod přepadovou trubkou z vodojemu.


Populaci pouze ředíme

Na jaře v roce 2005 nebyl vysazen žádný plůdek a potok byl sloven v měsíci srpnu a opakovaně v měsíci září. Odloven byl pouze půlroční potočák, starší jedinci byli ponecháni. Odlovení půlročci byli vysazeni na chovnou Líčnou 500-1 000 metrů nad soutok Lučního potoka a Líčné. V průběhu listopadu bylo napočítáno 17 generačních pstruhů, kteří do Lučního potoka vytáhli. Na jaře v roce 2006 bylo do potoka vysazeno 2 000 kusů váčkového plůdku a do místní populace se nezasahovalo, tj. na potoce se nehospodařilo. V letech 2011-13 bohužel populaci pstruha z větší části zlikvidovaly vydry a v současné době se na Lučním potoce potočák vyskytuje pouze ojediněle.

Od té doby jsem prováděl celou řadu pozorování, která potvrdila, že jedním z rozhodujících faktorů, které ovlivňují tah generačních pstruhů do menších potoků a kapilár, je právě početný výskyt půlročních pstruhů, a nebo jejich absence. Na tomto základě se povedlo obnovit tah do některých potoků a kapilár v takové míře, že v současné době není v kombinaci s protipredátorovým chovem potřeba do nich vysazovat plůdek, případně jen v minimálním množství, jak se říká, „pro sichr“.


Luční potok

Chov na půlročka

Tento chov spočívá v jarním vysazení plůdku a podzimním slovu. Hodí se tam, kde je v toku minimum větších úkrytů, a pro regulované toky. Slovené pstroužky vysazujeme na chovné toky, které mají málo mělčin, nebo na horské toky, kde leží dlouho sníh a s plůdkem se tam těžko dostává.


Regulovaný potok - i ten lze použít k odchovu pstruhů do půlročka

Existuje ale ještě jedna možnost, jak využít drobné potoky a kapiláry k odchovu půlročního pstruha potočního, která nevyžaduje slovovací čety a je časově nenáročná. Stačí využít chování pstruhů. Jak už bylo napsáno, půlroční pstruh migruje z drobných potoků do větších toků. Potom stačí na jaře vysadit váčkový plůdek - a nemusí se jednat o nijak velké množství, stačí několik stovek až tisíc kusů plůdku - a plůdek se sám na podzim stáhne do níže položeného toku. O úspěšnosti vysazení se stačí přesvědčit v létě, kdy se kapilára hemží odrostlým plůdkem. I když se jedná o účinný způsob odchovu, kdy se činnost omezuje pouze na vysazení plůdku, přece jen je tu jedna překážka, která brání většímu využití tohoto způsobu odchovu. Je to bohužel v mnoha ohledech zastaralý přístup k hospodaření na pstruhových vodách. Zarybňuje se bez ohledu na skutečný stav populace pstruha potočního, popsaný způsob nejde vykázat, a i když se kapiláry hemží pstroužky, nejde je uvést jako slovené a vysazené, takže „papírově“ neexistují.


Vtok Starolibečského potoka do Líčné

Chov na ročka

Princip tohoto způsobu je jednoduchý. Na jaře se vysadí plůdek, další jaro se sloví a vysadí se znovu plůdek. Jedná se o časově náročný způsob odchovu. Slovený roček slouží k vysazení na větší chovný potok nebo v posledních letech stále častěji k vysazení do sportovních revírů. Úspěšnost odchovu je často závislá na volbě správného odchovného toku a může přinést zvýšení počtu odchovaných pstruhů.


Starolibečský potok

Opět si uveďme jeden příklad: Starolibečský potok, přítok Líčné ve sportovní části. Jedná se o úzkou kapiláru o délce 2 km, která protéká poměrně úzkým údolím s minimální zástavbou. Pokus se prováděl v letech 2006-2008. Do té doby probíhalo hospodaření takovým způsobem, že jednou za dva až tři roky byl tok na podzim sloven a na jaře se vysadilo 5 000 kusů plůdku. Průměrně se odlovovalo 150-180 pstruhů potočních ve stáří Po2-Pog. Tok byl sloven na podzim 2004 a na jaře 2005 bylo vysazeno 5 000 kusů váčkového plůdku. Na jaře 2006 bylo sloveno 252 kusů Po1 a 197 kusů Po2-Pog, celkem tedy 449 kusů, a bylo vysazeno 5 000 kusů plůdku. Na jaře 2007 bylo sloveno 363 kusů Po1 a 189 kusů Po2-Pog, celkem 552 kusů, a bylo vysazeno 5 000 kusů plůdku. Na jaře 2008 bylo sloveno 394 kusů Po1 a 245 kusů Po2-Pog, celkem 639 kusů, a bylo vysazeno 5 000 kusů plůdku a pokus byl ukončen.

K tomuto pokusu se pojí jedna příhoda. Protože poblíž kapiláry je cesta, terén je tam dobře přehledný, na cestě je minimální provoz a bydlí tam přístupní obyvatelé, došlo k dohodě s dětským rybářským kroužkem, že si vezmou na starost vysazování plůdku a zůčastní se jarních slovů. Pochopitelně při zachování bezpečnosti při slovu. Děti tak měly příležitost vidět výsledky svého snažení. Na podzim 2008 bylo rozhodnuto, že během tahu bude na kapiláře odloveno několik mlíčáků, kteří se využíjí k umělému výtěru na líhni. Protože já jsem se zdržel při vysazování pstruhů do revíru, jela lovící skupina napřed provést odlov. Když jsem dorazil za nimi, viděl jsem, že lovící skupinu obklopila skupina místních obyvatel. Místní byli zvyklí, že se o kapiláru starají děti, chodili se dívat, co je v kapiláře za pstruhy, a my jsme jim vysvětlovali problematiku chovu pstruhů a také jsme jim radili jak postupovat, pokud by se kolem pohybovali podezřelí lidé (pytláci). Teď se u kapiláry najednou objevila skupina „cizích lidí“ a lovila dětem pstruhy! Naštěstí mě místní znali, a tak se vše vysvětlilo.

Často se stane, že při činnosti kolem potoků přijdou místní lidé a zajímají se, co se tam provádí. Vždy by se mělo vyšetřit trochu času na vysvětlení toho, co se činností sleduje, mělo by se poukázat na problémy s chovem potočáka a také poskytnout informace, na koho se obrátit, pokud místní zaznamenají podél vody nějakou podezřelou činnost.

Chov na ročka a druhým rokem na dvouletého pstruha bez dosazování plůdku

Na tento způsob odchovu jsem narazil v časopise Rybářství 9/1974 v článku Nové zásady hospodaření na pstruhových vodách, jehož autory byli Stanislav Lusk a Jaroslav Krčál. Používal se do roku 1970, potom se přecházelo na dvouletý systém. Jako pozitivní se u tohoto způsobu chovu uváděla vysoká návratnost na počet vysazeného plůdku - dvojnásobná oproti dvouletému systému. Jako nevýhoda se uvádělo, že druhým rokem nebyla plně využita odchovná kapacita potoka. Vysoká návratnost je pochopitelná: při odlovu části Po1 dojde k naředění obsádky a tím dochází ke snížení ztrát, které vznikají úmrtností jedinců, na které se již nedostávají volná teritoria zejména ve druhém roce.


Masové trdliště, v horní části brod

Odchov na PO2-3

V současnosti je nejpouživanější. Spočívá v jarním vysazení plůdku a podzimním nebo jarním slovu za dva až tři roky. Můj osobní názor je: vysaď a zapomeň. V dřívějších letech měl tento způsob opodstatnění. V současnosti často nepřináší očekávaný výsledek, ale naopak může vést k úbytku pstruhů potočních tím, že se naruší zbývající populace. Při rozhodování, pro jaký způsob odchovu pstruhů potočních se rozhodneme, by mělo být hlavním měřítkem to, čeho vlastně chceme dosáhnout. Zda jde pouze o odchov na zarybnění, nebo zda chceme dosáhnout vyvážené populace pstruhů nejen na revíru, ale i na chovných tocích.

V následující části snad někdo najde odpověď na to, proč se přes veškerou snahu nedaří odchov na chovných tocích. Nejprve se podívejme na to, jak vypadala populace pstruhů na přírodním toku a přítocích v minulosti.

Na hlavním toku se nacházela populace složená ze všech ročníků a pstruzi podnikali tahy na trdliště na poměrně krátké vzdálenosti. Díky dostatečnému množství úkrytů nebyli rybožraví predátoři schopni podstatným způsobem ohrozit populaci. Na přítocích se při dostatečném výskytu úkrytů nacházela lokální populace, na podzim docházelo k poproudové migraci odrostlých pstroužků. Na drobných potocích a kapilárách zůstávali především ti z pstroužků, kteří se nedovedli prosadit a jejichž velikost na podzim byla 4-7 cm. Ti by se při splavání do nižších částí při hledání teritoria stali potravou větších pstruhů. Protože zůstávali na kapilárách, doplňovali tak místní populaci.


Je-li v menším revíru vysoký stav pstruhů, vysazujeme raději do větší řeky, aby nedošlo k přepstruhování

Na kapilárách bez úkrytů - pokud měly dno vhodné k samovýtěru - docházelo k odrůstání pstroužků do podzimu, kteří při podzimní poproudové migraci svou početností prakticky vyznačovali táhnoucím generačním pstruhům, které toky se hodí k výtěru. Protože se začátkem regulování a úprav toků došlo zároveň ke snížení a místy i k vyhubení predátorů, byli pstruzi časem schopni obnovit populace. Pomáhala tomu i skutečnost, že na potocích se budovaly splávky k odběru vody a zároveň se do nich svedly přepady ze septiků. Vzhledem k tomu, že se v domácnostech v té době používalo minimum chemických látek, dodávaly přepady do vody živiny a samočisticí schopnost vody si s tímto znečištěním snadno poradila. Ani odchov na PO2-3 nedokázal vzhledem k tomu, že na drobných kapilárách a pramenných oblastech toků se většinou nehospodařilo a při slovech se odlovovalo kolem 70 % pstruhů, negativně ovlivnit populaci pstruhů. V toku tak zůstal dostatek starších pstruhů a drobné potoky zůstaly nedotčené, takže v krátké době došlo k obnovení populace jak z kapilár, tak ze spodních úseků.

K podstatné změně došlo po roce 2000. Začaly se provádět masové úpravy menších toků a začal se také projevovat úbytek vody a nižší úživnost způsobené dlouhodobým nevhodným zemědělským obhospodařováním půdy. Po roce 2000 se také zvýšil počet kormoránů, kteří se po podstatném snížení počtu ryb na spodních úsecích řek začali ve stále větším počtu stěhovat na střední a horní úseky řek. Tím vytlačili do té doby rozptýlené populace vyder, volavek a černých čápů do horních částí toků včetně kapilár, kde se tito živočichové po několik let vyskytovali v počtu, který ekosystém nemohl uživit. To vedlo k vyhubení populací pstruhů potočních na kapilárách a vrcholových partiích toků a zároveň tím došlo ke snížení počtu pstruhů v nižších částech toků. Výsledkem je podstatným způsobem narušená populace pstruhů a doprovodných druhů ryb.

Proto dochází k tomu, že i když do kdysi významných chovných toků vysadíme dostatečný počet plůdku, na podzim nebo nanejvýš na jaře podstatná část odplave po proudu a z té malé části, která zůstane a začne vytvářet lokální populaci odlovíme podstatnou část při slovu. Toto chování je logické. Chybí lokální populace na kapilárách, pstroužci při dostatku potravy a absenci větších pstruhů dosáhnou větší velikosti a chybí ti, kteří se neprosadili a zaostali v růstu. Ti tvořili základ vzniku lokálních populací. Zároveň chybí větší jedinci, což z pohledu pstruhů znamená, že v toku něco není v pořádku a instinktivně takový tok opouštějí. Je také potřeba si uvědomit, že i méně početná populace, rozptýlená po celém toku včetně přítoků a vrcholových partií, je daleko stabilnější než mnohem početnější populace soustředěná na relativně krátkém úseku toků.


Brod přes trdliště

Jak postupovat při obnově populací?

V první řadě se musíme snažit obnovit lokální populace na kapilárách a pramenných částech toků. Toho lze dosáhnout vysazováním dostatečného počtu plůdku, a to se třetinou či čtvrtinou váčku nebo na začátku příjmu potravy. Při dostatečně vysokém počtu plůdku zaostane část v růstu a začne vytvářet základ lokální populace. Zároveň je potřeba osazovat také větší chovné části vysokým počtem plůdku, aby došlo jak k vytváření lokální populace, tak k obnovení tahů generačních pstruhů. Plůdek začínáme vysazovat od hranice mezi sportovním a chovným úsekem, i když pstroužek většinou na podzim splave po proudu. Při slovech se snažíme zjistit věkovou strukturu populace a při nízkém počtu starších pstruhů je ponecháváme v toku, aby došlo k obnovení populace pstruhů složené ze všech ročníků. Současně pravidelně osazujeme kapiláry a pramenné části toků plůdkem, aby se vytvořily lokální populace. Zásahy do těchto populací omezíme pouze na pravidelnou kontrolu bateriovým agregátem při zjišťování stavu populace. Pstruhy ponecháváme v toku v místě výskytu. Ve spodních chovných částech toků, po zvýšení počtů starších jedinců pstruhů, odlovujeme pouze část starších jedinců a snažíme se, aby zůstala zachovaná věková struktura populace.


Malá kapilára vhodná k vysazení plůdku, který na podzim splave do většího toku

A co se slovenými pstruhy? Je potřeba si uvědomit, že zarybňovací plány často neodpovídají stavu pstruhů na revírech. Na jedné straně je tu část malých pstruhových revírů, které mají vysoké počty pstruhů, pokud jsou na nich dobré podmínky k samovýtěru, a bývá na nich většinou nízký rybářský tlak. Proto vysazování a plnění zarybňovacích plánů vede k přepstruhování, které provází zhoršený růst a vysoká úmrtnost kvůli nedostatku teritorií. Na druhé straně je většina větších pstruhových revírů pod velkým rybářským tlakem, a i když jsou na nich dobré podmínky k samovýtěru, dosáhnout stejné populační hustoty jako na menším toku je prakticky nemožné. Navíc bývají tyto revíry často rozdělené splavy na kratší úseky bez možnosti migrace. Proto je mnohem vhodnější vysazovat slovené pstruhy do větších toků a pouze přihlížet, aby v místě vysazení byly vhodné podmínky k samovýtěru nebo se poblíž nacházel vhodný přítok.



Je potřeba si uvědomit, že žádnou populaci volně žijících druhů nelze udržet životaschopnou pouhým vysazováním odrostlých ryb. Důležitá je naopak podpora přirozené reprodukce a péče o ekosystém. Potom se snad dočkáme zlepšení stavu nejen pstruhů potočních na našich tocích.

Petrův zdar

Autor: potočák 62 - ®

Diskuse k článku (73 reakcí)

Přečteno: 6 701x
Průměrná známka: 1.08

Související články

Pomáháme pstruhům 2. část

V této části se budeme zabývat různými způsoby odchovu přírodního potočáka na chovných potocích a kapilárách.

Co je nového - muškaření + obecné
Oznámení - muškaření
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - muškaření
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniJAF Capture Naviják Impact 400 2xGear

Za 1 549 Kč s DPH.
CAPTURE IMPACT 4000 – dvourychlostní naviják s volnoběžným systémem Novinka v našem sortimentu. Naviják, který posouvá rybolov do nové dimenze.


akce, rybareniPánská zimní obuv Hunter Speciál

Za 1 219 Kč s DPH.
Pánská vycházková zimní obuv Hunter Speciál, která Vás spolehlivě zahřeje.


Doporučujeme prodejnu
Adresář prodejen
TROPIC LIBEREC TROPIC LIBEREC

Liberec, Třída 1.máje 12