České rybářské firmy - Mikbaits

11.2.2015 - fotojakes

Na našem trhu působí několik českých společností, které vyrábí potřeby pro rybáře a v redakci MRK.cz jsme se rozhodli vyzpovídat majitele těchto firem. Cílem je osvětlit především okolnosti vzniku a historii společností, které něco přímo vyrábí a jsou už nějakou dobu na našem trhu.

Oslovili jsme hned několik společností a první, kdo nám na naše dotazy odpověděl, byl Michal Kučera, který založil Mikbaits, jež má své příznivce zejména mezi kapraři.

Pokud si dobře pamatuji, jsi původní profesí učitel, jak ses dostal k podnikání v rybařině, kde vzal ten nápad?

Ano, pár let jsem učil, ale abych lépe uživil rodinu, tak jsem později pracoval jako dělník na lince ve Škodovce, poté jako vedoucí skladu v jedné počítačové firmě a nejdéle pak na technických místech ve vývojovém centru Škoda auto. Zde jsem byl velmi spokojený. Rybařina byla můj velký koníček a ještě v roce 2004 by mě nenapadlo, že se s ní někdy budu živit. Měl jsem sice za sebou několik desítek článků, spolupracoval jsem i na vývoji některých rybářských produktů, ale pořád to byla jen zábava. Teprve po napsání knihy Lov kaprů na českých vodách (vyšla koncem roku 2004) se strhla taková lavina zájmu o moji osobu, že mě to donutilo uvažovat o založení vlastní značky. A tak jsem to v květnu 2005 zkusil. Jelikož jsem už spoustu let předtím skládal svá vlastní boilie, bylo zřejmé, čím se má značka bude zabývat. Začínal jsem prakticky bez jakékoli zkušenosti s podnikáním a téměř bez koruny. Půjčil jsem si na první nákup surovin, dojel si pro to autem do CC Moore, namíchal, nakoulel, začal testovat a pár měsíců poté i prodávat. Zprvu jsem firmu provozoval při zaměstnání, ale cca po roce nebylo možné obojí stíhat, a tak jsem dal Škodovce sbohem a začal se naplno věnovat Mikbaits.

Ty jsi vstoupil na trh, když už tu byli jiní výrobci boilie a krmení pro ryby, ovlivnilo tě to?

Ano, samozřejmě, i kvůli tomu mi to mnozí rozmlouvali, že už to nemá cenu. Ale to mě neodrazovalo. V té době patřili k největším výrobcům Jarda Těšínský a Karel Nikl. Můj cíl byl dostat se na jejich úroveň, nebo se tomu alespoň přiblížit. Myslím, že se mi to podařilo, dokonce mnohem dříve, než jsem očekával.

Kdy došlo k největšímu rozvoji tvé firmy?

Na to nedokážu přesně odpovědět, ono to celé od počátku šlo jako v pohádce. Hodně nám určitě pomohl rok 2006, kdy jsme vyhráli několik prestižních závodů, nachytali spoustu úžasných ryb a poté vydali úspěšné DVD Po stopách velkých kaprů. Asi bych našel i několik dalších milníků, které více či méně ovlivnily rozvoj firmy. Každopádně, za těch deset let, co jsme na trhu, jsme každý rok šli s prodejem nahoru. Z počátku to byly stovky procent, poslední roky desítky, což znamená nárůst o několik tun ročně.

To je opravdu raketový start. Jaké byly ty začátky výroby vlastního krmení pro tolik nových zákazníků? Když si představím svou vlastní výrobu boilie, neumím si to představit v takovém měřítku, tuším, že ze začátku jsi moc strojů na výrobu nevlastnil?

Co se týče míchání směsí, používal jsem zpočátku velkou stavební míchačku, na niž mi kamarádi udělali speciální dekl, aby šlo míchat ve vodorovné poloze. Míchal jsem to vždy sám, později mi pomáhali i mí synové. Rolování jsem ale nechal na zručnějších. První půlrok to pro mě po večerech dělali kamarádi v jedné velké průmyslové kuchyni, poté na plný úvazek můj dlouhodobý kamarád Karel Jakubův. Pokud se nepletu, tak začínal s klasickými mamut rollbally, ale brzy toho bylo tolik, že si pořizoval stroje, ať už na vytláčení hadů, tak na rolování jednotlivých průměrů. Je to takové polo profi vybavení, ale na několik desítek tun ročně to stačí. V současné době máme dvě výrobny, které mnohdy jedou sedm dní v týdnu, občas ale ani tak nestíháme pokrýt poptávku. Zejména Pikantní Švestka nám tu mizí raketovou rychlostí.

Jak sis vybíral spolupracovníky? Byla to náhoda, instinkt nebo dlouhodobé sledování někoho?

Musím říct, že v tomto ohledu jsem měl neskutečně šťastnou ruku. První, kdo se mnou začal dělat, byl zmiňovaný Karel Jakubův. Kdo ho zná, ví, že je to zlatý člověk, který by se pro ostatní a stejně tak pro naši firmu rozkrájel. Hlavně díky němu máme tak kvalitně zpracované boilie. Moravské a české dealery mám od počátku a i když jim občas něco vytýkám, nikdy jsem s nimi neřešil vážné problémy. Také kluci na firmě jsou skvělí, a i když je to poslední měsíce díky obrovsky navýšené poptávce často na mašli, statečně se s tím perou. Roky už nám pomáhá Sváťa Kvaizar, bývalý vynikající rallye jezdec, který je neskutečně šikovný. V týmu spolupracovníků a testerů mám mnohé, jako například Rafana nebo bratry Výprachtické už od počátku, postupně přišel Tulo, Máca, Dasty a další výrazné osobnosti. Nikdy jsem neřešil žádné spory, de facto od nás nikdy nikdo neodešel. Toho si velmi vážím. Jediné, kde se mi dlouhodobě nedařilo, byla pozice dealerů na Slovensku. Po lidské stránce to bylo vždy v pohodě, ale vždy to v něčem začalo skřípat. Věřím, že nyní, kdy se o to stará Martin Kosťovič s Petrem Hofierkou, už to bude bez problémů i zde.

No a samozřejmě nesmím zapomenout na rodinu. Bez tolerantní manželky (první půlrok jsem AK i jiné produkty dělával v kuchyni) a velké pomoci obou synů bych to nezvládal, nebo alespoň ne tak dobře. Za to jim patří velký dík.

V tomto oboru vzniklo a stále vzniká mnoho nových firem, ale jen pár z nich dosáhlo většího úspěchu. Tobě se to myslím povedlo, tušíš proč?

Když jsem vstupoval na trh já, bylo už dost firem, ale zdaleka ne tolik, co nyní. A mnohé z těch, co tu byly, nedokázaly naplno rozvinout svůj potenciál. V tom jsem to měl lehčí. Navíc, jsem si vědom i toho, že jsem měl hodně štěstí. Některé věci se prostě sešly tak, jak se sejít měly.

Na druhou stranu jsem to dotáhl tak daleko i proto, že jsem nepodceňoval některé zdánlivé maličkosti, které mnozí nepovažují za podstatné. Možná i tím, že mnohé mé nápady byly trefou do černého. Je to asi i nasazením, neboť jsem byl a stále jsem schopen věnovat se firmě nejméně dvanáct hodin sedm dní v týdnu. Taky bych raději seděl na rybách a užíval si, ale to bychom nebyli tam, kde nyní jsme. Věřím, že mnozí z majitelů nově vznikajících značek také dokáží tvrdě pracovat, mají dobré nápady a možná i dobré produkty. Ale jen to už dnes nestačí. Podle mě, pokud nějaká z předních českých firem svými chybami nevyklidí pole, nevidím reálnou šanci prosadit se na úroveň, aby to novou firmu naplno uživilo a umožňovalo růst. Nikoho tím neodrazuji, naopak každému říkám, ať to klidně zkusí. Mně taky tehdy říkali, že nemám šanci:-).

Co považuješ za svůj nejlepší produkt za dobu, co se věnuješ výrobě boilie?

Kdyby ses mě zeptal v roce 2005, šest nebo sedm, řekl bych ti určitě Magická Oliheň. Poté ji na pozici vlajkové lodi vystřídalo BigS a za dva roky nato Fanatica. Všechny tyto věci úspěšně prodáváme dodnes, i když už převážně v trvanlivé podobě. Před pár lety nastal boom trvanlivých boilie a od té doby jsme přivedli na trh řady eXpress, Robin Fish, Multibait, Legends, Spiceman, LiveriX, Gangster a Fanatica. Každá z nich má své „hitovky“. Např. eXpress Půlnoční Pomeranč, Oliheň nebo Ananas N-BA byly a stále jsou prodejní trhák, také Gangster G2 i G4 jdou skvěle na odbyt, stejně tak i oba LiveriXy nebo Hruška z Robin Fishe. Obrovský zájem je o novou Fanaticu Koi, která má ambici stát se novou vlajkovou lodí. Na konec jsem si nechal Spiceman Pikantní Švestku. Té od počátku vyrábíme tolik, že i kdybychom dělali jen ji, stále bychom patřili mezi tři největší výrobce v ČR. Proto bych právě toto boilie označil za svůj nejlepší produkt, neboť nám přineslo tisíce spokojených zákazníků.

Na které boilie nejčastěji chytáš?

Já si většinou k vodě beru věc, která je ve fázi zkoušení, často jsem první, kdo novinku testuje. Samozřejmě, musí to být věc, která se na danou vodu a daný typ výpravy hodí. Nevezmu si dráždivé boilie na dalekou vyvážku na velkém jezeře jen proto, že ho právě zkoušíme. Ale když se to hodí, tak proč ne. Jinak nejčastěji chytám na selektivní věci, jako je BigS, Gangster nebo Fanatica. Možná právě ta je v poslední době můj největší favorit na výpravách za velkými kapry. Velmi jsem si oblíbil chytací boilie v dipu a také v soli, jež prodáváme pod označením Exclusive salty. Výhodou je, že to máme v různých průměrech, takže u vody můžu experimentovat.

Jaké máš plány, nebo vize do budoucna?

To je jednoduché. Zůstat zdravý, duševně mladý a pokud možno i úspěšný. Nemám žádné přehnané vize na dobytí ještě většího podílu v ČR nebo super boomu v zahraničí. Pro mě je důležité, abych mohl být na to, co dělám, hrdý, abych nezklamal důvěru našich zákazníků a abych se jednou za sebou mohl s čistým svědomím ohlédnout. A pokud to přitom všem mě a lidi okolo firmy uživí, budu spokojený. Toť vše.

Děkuji ti Michale za rozhovor a přeji ti mnoho zdaru v podnikání i na rybách a hlavně, aby tě to bavilo tak jako doposud.

Na další rozhovor s majiteli českých firem se můžete těšit hned, jak nám odpoví na naše otázky, které jsme jim zaslali.