Pohled pod hladinu - Plumlovská přehrada

29.10.2014 - Redakce

Přestože se svojí rozlohou řadí spíše k menším vodním dílům, patří Plumlovská přehrada mezi nejstarší nádrže v celém povodí řeky Moravy. Hlavním impulsem pro výstavbu přehrady na říčce Hloučele byly katastrofální povodně z počátku 20. století. Rozhodnutí o zahájení stavby padlo již v roce 1911, dokončení se ale dílo dočkalo až v roce 1936. Přípravné a stavební práce zdržela jednak první světová válka a následně také opakující se povodně, které neustále narušovaly harmonogram prací.

Málokdo ví, že v místech zátopy dnešní nádrže se nacházely dva rybníky - Zlechovský a Stichovský. A právě původní hráz Stichovského rybníka posloužila jako základ pro zemní sypanou hráz přehrady, jak ji známe dnes. V patě návodního svahu je betonová zeď zavázaná do podloží hráze, tvořeného drobovými pískovci a břidlicemi. Materiál na hráz se těžil v blízkosti díla, kam se dopravoval polní drážkou, a zemina se poté rozprostírala po vrstvách a hutnila se těžkými litinovými válci. Obdobný postup použili stavbaři také u přehrady v Luhačovicích, která se budovala prakticky současně. Koruna hráze má pětimetrovou šířku a vede po ní komunikace. Na návodní straně hráze je kamenná spárová dlažba do betonu a vzdušní svah je osetý trávou. Hráz je vysoká 17 metrů nad terénem a je 469,5 metrů dlouhá. U hráze v blízkosti pravého břehu je věžový objekt s výpustným zařízením přístupný po ocelové lávce. Celkový objem nádrže je téměř 5,45 milionu m3 vody a zatopená plocha dosahuje 74 hektarů.

A zase ty sinice

Problémy s kvalitou vody vedly stejně jako v případě brněnské přehrady v roce 2008 k zahájení příprav a posléze spuštění projektu Čištění vodního díla Plumlov. Nádrž trpěla zejména vysokou zátěží fosforem ze zdrojů v povodí a sinicemi z Podhradského rybníka. Sezonu zde přerušovaly opakované zákazy koupání z důvodu zhoršeného mikrobiálního znečištění a silného výskytu sinicového květu. Ani rybařina pak nebyla takovým požitkem. Ostatně, kdo by chtěl celý den sedět u hrnce s hrachovou kaší… Po dokončení celkové revitalizace v roce 2013 byla přehrada postupně znovu napuštěna. Kvalita vody se sice výrazně zlepšila, nicméně celkový úspěch projektu závisí také na realizaci opatření v povodí Hloučely nad přehradou, zejména pak na výstavbě chybějících čistíren odpadních vod. Dalším z opatření správce toku s cílem zajištění a udržení čistoty vody je i vybudování tzv. litorálních zón, které dokáží částečně odstranit zvýšený přísun živin do vody.

Rybí obsádka včera a dnes

Jak už bylo zmíněno výše, hlavním posláním přehrady je ochrana před povodněmi a zároveň udržování průtoků v období sucha. Tak jako u jiných přehrad i tady došlo postupně k rozvoji rekreace, provozování vodních sportů a hlavně rybolovu. Plumlovská přehrada je rybářským revírem, na kterém hospodaří MRS MO Prostějov. Nejen pro členy této organizace má přehrada velký význam. V oblasti rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny bychom totiž jen těžko hledali rybářsky atraktivnější revír. Stejně jako v případě brněnské přehrady i na Plumlově došlo po dokončení revitalizace k významným změnám ve skladbě rybí obsádky. Na jaře 2014 (březen) byl schválen Krajským úřadem Olomouckého kraje nový zarybňovací plán, resp. zarybňovací povinnost pro revír Hloučela 1.

Ten byl oproti předcházejícímu pozměněn v tom smyslu, že se bude vysazovat jen malá část kapří násady K2 (1 000 ks), ale většinu bude tvořit rovnou kapr tříletý, tedy mírový (4 000 ks). Smyslem tohoto opatření je, že kapr jakožto hlavní aktér víření sedimentů (a uvolňování živin - fosforu) se bude rovnou odlovovat. Samotné vysazování kapra pak bude nově probíhat minimálně ve čtyřech termínech. Toto opatření by mělo rozprostřít odlov kapra sportovními rybáři do období celého roku. Dále se posílilo množství vysazovaných dravých ryb: roční štika 1 000 ks, roční candát 5 000 ks, roční sumec 400 ks. Z dalších druhů bude vysazena násada lína v množství 300 ks a 100 ks násady amura. V prvotním zarybnění navíc doplnilo Povodí Moravy rybí obsádku o násadu okouna. Je důležité uvést, že konečné počty a kategorie ryb v zarybňovacím plánu vzešly z jednání mezi Krajským úřadem, Povodím a MRS. Jako základ přitom sloužila studie, kterou zpracovali Doc. RNDr. Zdeněk Adámek, CSc. a Ing. Pavel Jurajda, Dr., a také Návrh zarybňovacího plánu předložený MRS.

Důležitou informací pro všechny sportovní rybáře je rozhodnutí, že v roce 2015 bude platit celoroční hájení dravých ryb. Už v průběhu letošního roku prováděl na Plumlově tým Ing. Jurajdy monitoring vývoje obsádky a podle zjištěných výsledků se případně přistoupí k dalším krokům pro stabilizaci vyrovnané obsádky této nádrže.

Mnozí z vás Plumlovskou přehradu v době vypuštění navštívili a o hloubkových poměrech tak mají detailní přehled. Pro všechny ostatní dáváme k dispozici mapu, která vám alespoň částečně napoví, jak je to s hloubkou v jednotlivých lokalitách. Jen upozorňujeme, že po kliknutí na obrázek se vám mapa zobrazí ve větším rozlišení, i tak ale zůstává pouze orientační. Vaše lovné místo za vás nikdo nezmapuje.

Pozn: Věříme, že vám tyto mapy budou alespoň částečně ku prospěchu. A všem zvědavcům můžeme slíbit, že do konce roku na vás čekají ještě další dvě vodní díla v povodí řeky Moravy. Jejich jména vám ale zatím neprozradíme.

Ilustrační fotografie, zdroj: Povodí Moravy, s.p.