Páternoster nebo průběžka?

- Milan Tychler

Při diskusích o lovu feederovými pruty se často diskutuje otázka, zda je lepší použít průběžnou koncovou sestavu, nebo raději páternoster. Diskuse jsou někdy velmi živé, až nevraživé, jakoby to byla otázka života nebo smrti. Řeknu vám popravdě, jak to bylo u mě.

Když jsem s feederem začínal, vlastně jsem obě sestavy znal z klasické položené, protože jsem stejně, jako všichni ostatní, občas také vysedával při lovu kaprů u prutů nahozených na těžko. Průběžku tu znal jistě každý a sestava s koncovým krmítkem a bočním přívěsem, někdy i se dvěma, byla také dostatečně známá. Jednalo se vlastně o páternoster s krátkým návazcem, ač se tomu tak neříkalo. Ale na názvu nezáleží. Kapři se chytali na obě varianty a stejně jako dnes měly tyto rozdílné sestavy své zastánce i odpůrce.


Jednoduchá průběžka

V mých feederových začátcích mě celkem zaujal páternoster, který se dal velmi snadno vyrobit bez jakýchkoli perliček, korálků, průjezdů a podobně. Jestliže jste používali vlasec o průměru 0,16 mm, stačilo jen udělat velkou smyčku, tu pak v poměru 4:1 rozstřihnout, na krátký konec připevnit krmítko, na delší konec háček a bylo hotovo. Mohlo se chytat. Bylo to rychlé, levné a fungovalo to. Navíc to bylo něco nového. Chytal jsem s tím na stojatých vodách i na tekoucích a v podstatě jsem ani nepřemýšlel nad tím, jestli by to šlo udělat i jinak, protože jsem se v tu dobu potýkal s jinými problémy. Řešil jsem špičky, úhel vlasce od špičky, jak silně napnout vlasec… Zkrátka pomalu jsem odkrýval taje lovu s citlivou špičkou. Bavilo mě to dost a této technice jsem věnoval každou volnou chvíli.

Když se dostavily první hmatatelné úspěchy, začal jsem si docela věřit a dělal už mnoho věcí v podstatě automaticky, přišel čas i na další otázky. Tato sestava, ač byla skvělá, měla jen jednu chybu, která mi docela vadila – jakmile se na ní někde zdeformoval kousek vlasce, byla dost náchylná k zamotání. Navíc jsem také pocítil potřebu tenčího návazce, takže přišel čas si tuhle sestavu malinko zkomplikovat.


Ještě jednodušší páternoster

Problém s návazcem jsem vyřešil velmi jednoduše tak, že jsem už nedělal velkou smyčku, ale krátkou a tu rozstřihl na půl. Na jeden konec přišla karabinka s obratlíkem a na druhé jsem udělal smyčku. Systémem smyčka do smyčky jsem pak s hlavním vlascem spojoval návazce. Byl po pokrok kupředu a odkryly se mi tak další možnosti, především experimentovat se sílou a délkou návazců. Bavilo mě to ohromně, a já si od toho sliboval, že najdu klíč k velké úspěšnosti. Ze začátku se zdálo, že se někam posouvám, pak se rýsovaly nějaké náznaky, ze kterých jsem se poučil a ve finále jsem stejně přišel na to, jak taky jinak, že nic nefunguje pořád a že je třeba i tuto sestavu nutné pro různé podmínky přizpůsobovat a že neexistuje žádná univerzální délka návazce. Experimenty probíhaly nejen s délkou návazce, ale i s délkou bočního přívěsu a bylo to fajn. Také jsem zkoušel dělat přívěs z jiného, tužšího vlasce než z kmenového, abych co nejvíce omezil možnost zamotání. Časem jsem si vyráběl i jakési polotovary této sestavy pro ušetření času v případě nutné výměny abych pořád nemusel vázat všechno u vody. Tam jsem chtěl hlavně chytat a některé věci mi tak docela ušetřily čas.


Spojení smyčka do smyčky

Pak ale čas dozrál k tomu, abych zkusil také něco jiného. První co bylo po ruce, byla obyčejná průběžná sestava. Brzy jsem poznal a pochopil, že mezi touto sestavou a páternosterem není až tak propastný rozdíl jak by se mohlo zdát, tedy ve funkčnosti. Čím to? V podstatě je to jednoduché. V obou případech se chytá s napnutým vlascem a tak se vlastně průběžná sestava nemůže chovat stejně jako průběžná sestava při lovu na položenou, kdy máte nějaké čihátko mezi očky prutu. V tu chvíli přišel čas na další experimenty s délkou návazců a také s hmotností krmítka. Příběh se opakuje a je hodně podobný tomu předchozímu s páternosterem, jenže teď už nevím, co mě baví víc, protože přichází zjištění, že i tato sestava je skvělá a dá se s ní chytat všude, stejně jako s páternosterem. Samozřejmě, že obě sestavy mají své jemné niance, kterými se od sebe odlišují, ale pouze za některých okolností. Také mohu klidně říci jednu troufalost – někteří na to nepřijdou nikdy. Na druhou stranu, ti co je pochopí, jsou dostatečně bystří na to, aby dokázali i svou stávající sestavu „vyladit“ tak, aby se zkrátka vyrovnala v ten okamžik té druhé.


Tady bodoval páternoster

Jistě teď očekáváte, nějaké podrobnosti, centimetry, průměry vlasců a podobné věci, jenže, a to mi věřte, o tomto to skutečně není. Návodů na to, jak uvázat páternoster nebo průběžnou sestavu najdete všude hromadu. Autoři tuhle problematiku popisují dokonale, všechno budou rozpitvávat a to všechno ve vás bude budit dojem, že pokud to neuděláte právě tak, pak jste ztracení. Fakta jsou taková, že si sice hezky počtete, avšak u vody se stejně budete muset přizpůsobit aktuálnímu stavu a situaci. Proto nechci, alespoň v tuhle chvíli, sdělovat nic konkrétního. Já myslím, že časem na to jistě dojde, avšak v tuto chvíli nechci nic jiného, než probudit váš zájem a říci vám, že vlastní zkoušení je to nejlepší ze všeho. Tohle sice slyšíte ze všech stran a je to v podstatě otřepaná fráze. Jenže pravda je i taková, že někteří jako by to neslyšeli a snad ani nechtějí slyšet, protože jasný návod a kuchařka jim vyhovuje víc. Je to totiž bez práce, ale bohužel to nefunguje.

A jak je to teď po letech se mnou a s koncovými sestavami? Myslíte, že jsem se přiklonil k některé z nich? Kdepak. Používám obě, ale není to ani proto, že si nejsem jistý, která z nich je lepší anebo že by mi některá z nich více vyhovovala. Mám prostě jen rád změnu. Po přečtení těchto řádků se jistě ozvou různé hlasy. Jedni budou říkat, že jim to nic nedalo, a že se něco psát musí. Ano, ale ne všichni jsme na stejné úrovni. Druzí budou vyzdvihovat svůj názor a poukazovat na „jasné“ výhody té které sestavy. Netvrdím, že tam rozdíly nejsou. Říkám ale jasně, že pro šikovného rybáře to není problém a myslete si, co chcete, tak úplně jasné to většinou není a vždycky existuje varianta.


A tady průběžka

V závodním feederu jsem se často setkal s tím, že někteří chytali pravidelně jen na průběžku a jiní zase jen na páternoster a byli mezi nimi rybáři, z obou táborů, kteří na stejných vodách ve stejnou dobu podávali vynikající výsledky a vyhrávali pravidelně své sektory. Jsou to skvělí rybáři, zvyklí potýkat se s mnoha nástrahami, problémy a z jejich výsledků je jasně znát, že až tak úplně to o koncové sestavě skutečně není a že tajemství úspěchu je někde jinde, respektive podílí se na něm mnohem více věcí než jen koncová sestava.

Autor: Milan Tychler - ®

Diskuse k článku (68 reakcí)

Přečteno: 19 399x
Průměrná známka: 1.34