Malé řeky - díl 1.

9.1.2014 - Miras

O chytání kaprů na velkých řekách toho bylo napsáno už hodně a ještě toho dost napsáno bude. Důvod je zřejmý – velké řeky v sobě zpravidla skrývají množství ryb trofejních velikostí, za kterými se spousta rybářů doslova honí. Neuznávají nic jiného než fotky mega-ryb v albu.

A menší řeky a říčky? Nezajímavé a opomíjené, protože v sobě takový potenciál nemají. A možná je to i dobře.

Jsem si vědom faktu, že každá řeka žije svým specifickým životem a má své specifické zákonitosti, přesto se domnívám, že některé z mých postřehů se budou dát použít prakticky všude. Jsem velice rád, že neexistuje nic jako „univerzální návod“, protože pak by se z rybařiny vytratil jeden z jejích důležitých prvků – radost z objevování nových „fint“ a zákonitostí.

Co je malá řeka

Definice neexistuje, přesto u malých řek lze najít jeden základní atribut – jsou narozdíl od velkých řek podstatně citlivější na rychlý vzestup hladiny při intenzivních srážkách. Zpravidla však voda rychle přijde a stejně rychle odejde. Nejednou se mi stalo, že jsem měl po nočním lijáku vidličky nebo část vybavení ve vodě. To byl však jen „slabý odvar“ toho, co jsem zažil v roce 2002, kdy mě od vody vyhnal strážník Městské policie. Krátce po mém odchodu stoupla voda o neuvěřitelné čtyři metry. Pravděpodobně vděčím strážníkovi za život, za což mu velmi děkuji. Informace o průtoku a stavu hladiny řek lze zjistit na stránkách www.chmi.cz nebo na teletextu ČT strana 185.

Základní přístup

Pokud se za každou cenu honíte za trofejními kapry a kila jsou pro vás jediným měřítkem, další řádky už ani nečtěte – rybaření na malých řekách nebude nic pro vás. Je nutné si trochu upravit své žebříčky a uvědomit si, že například kapr průměrné velikosti z Labe může být na malé řece považován za trofejního. Zaměřte se na sílu zážitku, nikoliv na kila.

Kapr z malé řeky zná dokonale svůj revír a přesně ví, kdy a do jaké vázky zajet. Síla a bojovnost těchto ryb je nepředstavitelně větší než u ryb ze stojatých vod či líných velkých řek. Jsou to učinění divočáci. Je to dáno tvarem těla, které mívá torpédovitý tvar a je osazeno mohutným kormidlem v podobě ocasní ploutve. Zkrátka atlet-sprinter v dobré formě. Nicméně i zde se lze čas od času setkat s kapry, kteří jsou spíš vyšší než delší.

Při rybaření na malých řekách nejde naštěstí jen o kapry, i když především na ně upírám svou pozornost. Jsem rád za druhovou pestrost, a proto mám radost i z ryb, které se pověsí „omylem“ na háček, ať už je to pěkná parma, tloušť či sumec. Pokud se rozhodnete zkusit své rybářské štěstí na některé z našich malých řek, pamatujte prosím na to, že opravdu velkých ryb tam nebývá hodně a trvá jim velmi dlouhou dobu, než dosáhnou trofejní velikosti. A skutečně není důležité, zda je to kapr, parma, lín, či tloušť. Proč mordovat velké ryby, když těch ve správné pánvičkové velikosti plave ve vodě dost?

Jak se chovat u vody

Pokud si myslíte, že se umíte u vody chovat tiše, chovejte se ještě tišeji. Pokud si myslíte, že se umíte chovat nenápadně, buďte ještě nenápadnější. Každá chyba, každé prozrazení vaší přítomnosti může vyplašit ryby na několik hodin. Být nenápadný, znamená být úspěšný. Nenápadnost je jedním z klíčových faktorů úspěchu. Je lepší nesednout si až těsně k vodě, ale spíš kousek dál od břehu – je důležité, aby rybář neztratil přehled o okolním dění, ale zároveň je nežádoucí, aby ryba věděla o každém jeho pohybu.

Vhodný „cajk“

Platí zásada „cajku“ přiměřeného dané situaci a podmínkám. To neznamená nic jiného, než že vybavení musí být takové, abyste byli schopni vy ovládat rybu, nikoliv ryba vás. Jelikož často bývají zajímavá místa celkem vzdálená od civilizace a přístupná jen pěšky, je nutné z klasické „hard kaprařské“ výbavy vyřadit některé těžké „nezbytnosti“ (stojan, megabivak, stolek, gril, pět kilo supertěžkých olov, tyčovku, …) Teď jsem si trošku zapřeháněl, ale věřte mi, že na zádech či v ruce je každé zbytečné kilo výbavy navíc velmi znát. Snažte se, abyste dokázali vše pobrat najednou. Kde to terén dovolí, můžete použít na odvoz vybavení od auta k vodě vozík k tomu určený nebo obyčejné stavební kolečko:-).

Co s sebou vzít k vodě?

Pruty: 10–12 ft (3–3,6 m) s vrhací zátěží 2,25–2,75 lb, nejlépe s parabolickou akcí. Kratší pruty bývají vhodnější – značně to usnadní manipulaci. Pamatujte na to, že je zbytečné mít příliš měkký prut, pokud budete chytat v těsné blízkosti překážek či přímo v překážkách, a naopak příliš tvrdý prut, budete-li lovit na vodě bez překážek. Mými „milášky“ jsou třímetrové šoulačky Free Spirit Bank Creeper – jsou tenké, přesto dostatečně pružné a silné na to, aby zvládly udolat i větší rybu.

Navijáky: velikost 30–50 je zcela dostačující. Naviják s bait runnerem zde má své opodstatnění, protože i metr vlasce navíc, ztracený při dobržďování, může znamenat ztrátu ryby ve vázce. Stejně tak dobře však poslouží i naviják s přední brzdou, je ale potřeba mít ji poměrně utaženou. Pozor na ztrátu prutu! Stačí mít utaženou brzdu víc, než je zdrávo, a prut je fuč. Doporučuji mít pruty na dosah, abyste mohli na záběr okamžitě reagovat. Velmi šikovným pomocníkem jsou i snag ears (uši), které zabrání vytržení prutu z hlásiče při záběru do strany.

Vlasec: 0,25–0,35 mm podle podmínek. Posledním asi pěti až deseti metrům vlasce je dobré věnovat více pozornosti a kontrolovat, zda není vlasec poškozený například od kamenů či mušliček. Při sebemenším podezření se vyplatí pár metrů odmotat a vyhodit. Rád bych také upozornil, že nemá smysl snažit se používat příliš tenké vlasce, protože se počítají jen zdolané ryby, nikoliv utržené. Kde to vyžaduje situace, použijte šokovku ze silného vlasce v síle 0,50–0,70 mm.

Návazcové šňůrky: pevnost 10–25 lb. Nejčastěji používám Kryston Super Silk 14 lb nebo Ashima Ground Hog nebo různé šňůrky od Carp Systemu. Poslední dobou jsem si oblíbil i tuhý fluorokarbon. O značku nejde, chytám na to, co mi vyhovuje.

Háčky: velikost 4–10 bez protihrotu. Ověřil jsem si v praxi, že ryba ukotvená ve vázce se háčku bez protihrotu většinou dokáže zbavit. To, že rybu neodsoudím k smrti, je pro mě dostatečně pádným důvodem pro použití těchto háčků. Mezi mé oblíbené patří Ashima Indispensable, Fox Teflon Arma Point SSC a SSBP, Drennan Continetal a Carp System E, SC či jiné, tvarově podobné. Platí, že dobrý háček je ten, který je ostrý. Mám-li pochybnosti o ostrosti háčku, raději jej vyměním – jistota je jistota. Háčky zásadně nedobrušuji, protože se mi nikdy nepodařilo docílit stejné ostrosti jako u háčku nového.

Olova: váha 20–150 g v různých tvarech. Prakticky nejde o nic jiného, než udržet montáž na požadovaném místě. Většinou chytám těsně u svého břehu, proto si vystačím s olovy o váze 20–60 g.

Vidličky: břehy bývají přírodní, proto je stojan zbytečný. Vyplatí se mít s sebou dlouhé zavrtávací vidličky.

Hlásič, swinger: lze se bez nich obejít, záběry bývají velice razantní a navíc je nutné být v dosahu prutu. Nerozhýbe-li vás však řev navijáku, klidně si vezměte hlásič s sebou.

Backleady (zadní olova): zpravidla se chytá na dost omezeném prostoru a právě maličkost, jakou zadní olova jsou, vám ulehčí život při zdolávání, protože se vám ryba nezamotá do druhého prutu. Vlastním backleady se zámečkem od firmy Fox, se kterými jsem velmi spokojený. Občas jsem však riskoval jejich utržení v kamenitém dně, proto jsem si pro tyto situace vymyslel zcela funkční náhražku. Stačí mít kancelářskou sponku, gumičku a kámen. Do gumičky se dá menší kámen, sponka se provlékne gumičkou, pověsí se na vlasec a spustí do vody. Pokud se někde na dně kámen zachytí, při tahu vlasce snadno odpadne. Je to levné, jednoduché a hlavně účinné.

Bivak pro jednoho nebo deštník: pokud je předpověď počasí velmi nepříznivá, vezmu s sebou malou garážovku, jinak spím pod širákem nebo pod deštníkem. Před deštěm dobře ochrání i nepromokavý přehoz na spacák (lze jej použít i samostatně jako deku).

Doklady, podběrák, drobná bižuterie, prak, lehká podložka, váha, metr, foťák a náhradní baterie, čelovka, spacák, lehátko, toaletní papír a lopatka, talisman pro štěstí, krmení pro ryby, svačina pro rybáře, něco k pití a placatka na zapití úspěchu.

Přípravy jsou hotové, už zbývá „jen maličkost“ – vyrazit k vodě a pořádně si zachytat. Jak na to se dozvíte v příštím díle, který bude věnován především výběru místa a samotné strategii lovu.

S pozdravem „Co sežereš, nechytíš“

Miras „Kapří Pohoda“