Cejni na přívlač? Proč ne!

12.11.2013 - Milan Tychler

Kdysi jsem se vypravil na zatopené štěrkopískové jezero s lehkým přívlačovým prutem na okouny. Jenže ten den byl jako zakletý. Sluníčko svítilo, hladina se ani nehnula a po okounech nebylo ani vidu ani slechu. Voda byla jako mrtvá. Ani kolečko od ouklejky se neobjevilo.

Přesto prohazuji trpělivě všechna místa okolo břehu a šťourám nástrahami okolo každé potopené větve. Stále nic. Střídám nástrahy. Zkouším různé barvy, velikosti, měním rotačky za wobblery, wobblery za gumy a tak stále dokola. Za dvě hodiny zaznamenávám jedno jediné škrtnutí o nástrahu, ale ani tím si nejsem úplně jistý. Klidně jsem mohl o něco jen zavadit. Táhl jsem nástrahu blízko potopeného stromu a klidně to mohla být nějaká zbloudilá větvička.

Dávám si pauzu a pozoruji okolí. Kousek ode mě se usadil rybář s plavačkovým prutem. Když se dostanu až k němu, právě vyvažuje angličák. Chystá se k lovu drobotiny. Půl kbelíku vnadicí směsi a krabice masných červů hovoří jasně. Tenhle na kapry evidentně nepřišel. Po pozdravu to v krátkém hovoru jen potvrzuje. Nezdržím se u něj a pokračuji dál. Kousek, za rohem, leží ve vodě koruna staré břízy. Možná u ní budu mít trochu štěstí.

A opravdu. Na první hod dostávám na malou rotačku záběr. Nestačila se ani pořádně zanořit a už je tu rána do prutu jako hrom. No konečně. Po dlouhé době si vychutnávám rybu na prutu. Není to ale okoun, nýbrž malý bolen. Ale to je jedno. Ryba to je a rybářská čest je tím pádem zachráněná. Bolen lítá jako čertík v krabičce. Snaží se unikat na volnou vodu, a tak ho nechám trošku poodjet, ať zbytečně neplaší slibné místo. Dál od břehu se uklidní a všechno už probíhá v pohodě. Podběrák pak bolínka slupne jako nic. Samozřejmě dostává svobodu a malá třpytka už zase letí ke koruně potopeného stromu. Jenže ať házím, jak chci, záběr ne a ne přijít.

Znovu měním nástrahy, obcházím strom z druhé strany a činím se, jak jen nejlépe umím. Jenže není to nic platné. Okouni se mnou dnes nějak nechtějí kamarádit. Mě tím ale nepřekvapí. Znám jejich zdejší náturu a vím, že jejich čas dříve či později přijde. Chce to jen trpělivost. Nic víc a nic míň. Zkrátka musí přijít jejich doba a pak se všechno změní jako mávnutím kouzelného proutku a ježatci začnou slídit po potravě. Teď se nedá nic dělat, asi to ještě chvíli potrvá.

Odpoledne je na sklonku a snad by mohla přijít okouní hodinka. Jdu dál po břehu a mechanicky prohazuji vodu. Bezvýsledně. Můj čas se chýlí ke konci. Mám čas tak na pomalý návrat a několik hodů okolo stromu, na který jsem tolik spoléhal. Kolega se splávkem už také balí. Evidentně spokojen. Viděl jsem, že každou chvíli táhne ke břehu nějakého cejnka, takže se asi pobavil a měl úspěšný den. To se o mě říct nedá. Jenže přívlač v našich vodách, to je něco zcela jiného než splávek.

Jsem u stromu a začínám s rotačkou u hladiny. Dvacet hodů a nic. Beru malý potápivý wobbler a zkouším to mimo dosah větví. Po třiceti hodech opět čistá nula. Teď už mi zbývá jen guma. Nasazuji twistřík a rabuji okolo větví i mezi nimi. Počítám, že tam nějaký zůstane, ale jsem ochotný strpět tuhle oběť pro třeba i jediného pěkného okouna. Už to zkouším hezkou chvíli. Že jsem na správném místě, cítím každou chvíli v ruce. Nástraha se motá mezi větvemi a já cítím, jak o ně brnká. Nic víc zřejmě udělat v tuhle chvíli nemohu. Mám štěstí, že nástraha dosud nikde neuvázla, ale to je všechno. Ryby jako by vymřely. Snad ani není možné, aby na takovém místě nebyly, ale to se nikdy nedozvím. Zvláště, když už jsem na odchodu.

Míjím stanoviště kolegy, který před chvílí odešel, a v tu chvíli mě napadá, že zkusím prohodit okolí místa, kde chytal. Možná jeho krmení, kterým lákal drobné rybky, přitáhlo i nějakého toho dravce. Uvidíme… V těchto místech je dno rovné jako mlat, ale dravci se stahují vždycky tam, kde je potrava, takže šance na záběr není vyloučená.

Házím za místo, kde se ještě před chvílí koupal angličák, nechávám gumu klesnout na dno a pomalými přískoky ji vedu k sobě. Po pár metrech cítím škubnutí v prutu, až mě to vyděsí, ale ryba hned padá. Stahuji nástrahu rychle k sobě a znovu nahazuji. Situace se do puntíku opakuje s tím rozdílem, že mám taková škubnutí dvě. Nástraha je poměrně malá, okouni by s ní neměli mít problém, ale ještě ji tedy zmenším. Vybírám z krabičky skutečně maličké nástrahy a snažím se hodit, jak nejdál to jde. Díky tomu, že používám poměrně tenký vlasec, se mi to daří, ale je to jen tak tak.

Nástraha klepne o dno. Rychleji zvednu špičku, abych ji uvedl do pohybu, nechám ji klesnout a než ji zvednu podruhé, už je tu záběr a ryba je na háčku. No konečně! Vypadá to na celkem slušného okouna, ale jaké je mé překvapení, když se na hladině objeví cejn! Tak tuhle rybu jsem skutečně nečekal. Náhodička, říkám si a rychle nahazuji zpět. Další hod znamená další rybu a znovu je to cejn. Takto jich na malý bílý twistřík připomínající malého červíka s ocáskem chytím ještě dalších pět.

Vysvětlení je jediné. Na místě prokrmeném vnadicí směsí a masnými červy se krmí hejno cejnů a malý pohybující se červ je pro ně zajímavé sousto, kterého se neváhají zmocnit. Po výměně nástrahy za takovou růžovou nohatou potvůrku chytám konečně na okraji krmeného místa okouna, ale jen jednoho jediného.

Nakonec jsem tedy odcházel od vody celkem spokojený, ale všechno bylo jinak, než jsem si představoval. Ani ve snu by mě nenapadlo, že budu chytat cejny s přívlačovým prutem v ruce. Tato příhoda mě přiměla k tomu, abych se pokusil o stejný lov naprosto cíleně.

Asi za měsíc stojím na stejném místě se stejným vybavením, ale navíc mám kbelík směsi a půl litru červů. Krmím nedaleko břehu, abych se nemusel trápit s dalekým nahazováním lehkou nástrahou. Než ryby najedou do krmení, jdu ke stromu na okouny. Během chvilky se mi daří dostat dva pěkné kousky a několik mrňousků. Vracím se na provnaděné místo, nasazuji bílý twistřík a začínám jím přeorávat dno. Úspěšně. Cejni berou jako rodilí dravci a ke spokojenosti mi nic nechybí.

Nevím, jestli tohle funguje všude, ale myslím, že by mohlo. Takže pokud si chcete zpestřit svou přívlač a neštítíte se malých cejnů, mohlo by vás tohle snad trošku zaujmout.