V době, kdy se u nás poprvé ve větší míře objevil feeder, se okamžitě rozrostla diskuze o tom, co je lepší – plavaná, nebo feeder? Diskuze se samozřejmě hned chytila sousta zapálených duší a i rozumní lidé se v tu dobu nechali strhnout do této, podle mě celkem nesmyslné debaty. Tento spor do jisté míry pokračuje dodnes a stále si to mezi sebou „rozdávají“ příznivci obou technik s cílem přesvědčit jeden druhého, že ta jeho technika je lepší.
Splávek, nebo špička?
Co to ale znamená „lepší“? Snad to, že přináší více ryb? Jiné kritérium mě v tuto chvíli nenapadá. Osobně si myslím, že tento pohled na věc je velmi jednoduchý a tak trochu nerozumný. Podle mého skromného názoru by se nemělo srovnávat nesrovnatelné a už vůbec by měřítkem nemělo být to, kolik se jakým způsobem uloví ryb. Dobře ovšem chápu, že ty opravdové hodnoty, pro které většina rybářů chodí k vodě, tedy dobrý pocit a radost z toho, že vůbec mohou být na krásném místě a lovit ryby, se nijak a ničím měřit nedají. Snad by se tedy opravdu mohlo říct, že čím více chytím ryb, tím více radosti prožívám. Možná to tak někdo má, ale určitě ne všichni.
Match, nebo feeder?
Podstatné ale je, zda se skutečně dají srovnávat dvě tak odlišné metody, jako je lov na položenou a lov se splávkem? A nebo položím otázku jinak: Podobají se tyto metody alespoň v něčem, anebo jsou skutečně tolik odlišné? Velmi obecně by se snad dalo říct, že obě tyto metody jsou jemné a jejich pomocí se dají lovit jak malé, tak i velké ryby. Také příprava vnadicích směsi je téměř stejná. Zásadní je ale to, že při plavané lze nabízet nástrahu v pohybu a ve sloupci, ale stejně dobře i staticky na dně. Feeder je skvělý na prezentaci nástrah na dně, ale plovoucí nástrahy lze nabídnout i nade dnem. Samozřejmě do určité míry. A do určité míry i v pohybu, pokud lovíte na tekoucí vodě a necháte malou zátěž nebo krmítko po dně odvalovat. Ale plavaná to samozřejmě není, takže nějaké srovnávání je tak trochu mimo.
V mělké vodě u břehu je skvělý splávek
V každém případě je to jen taková berlička, kterou se dá lehce vypomoct. Je to podobné, jako snažit se udržet splávek v proudu uprostřed větší řeky. Nicméně obě tyto techniky mají něco do sebe a umožní vám nachytat spousty nádherných ryb. Ovšed stejně jako mají něco do sebe, mají i své nedostatky a ne vždy a všude je rozumné trvat na splávku, nebo naopak na krmítku. To je ta druhá strana mince.
V rychlém proudu boduje krmítko
Srovnávat bychom mohli lov dvou rybářů, jednoho se splávkem a druhého s feederem, pokud by ryby braly velmi spolehlivě nástrahy ze dna. Pak rozhoduje rychlost a šikovnost každého z nich. Jestli se ale ryby zvednou do sloupce a berou vysloveně na klesající nástrahy, je to pro feeder veliký handicap. Dá se tomu pomoct velmi dlouhým návazcem, který po nahození déle klesá, ale nebude to stejné jako se splávkem. Se splávkem zase můžete tvrdě narazit na vodě, která je velmi mělká, rychlá a je nutné lovit dál od břehu.
Splávek, nebo krmítko?
Zkrátka všechno chce své a rozumný člověk to bez zbytečného vysvětlování snadno pochopí. Jednou je ve výhodě splávek, jednou zase boduje feeder. Kdo zvládne obě techniky – a určitě to není nic složitého – a naučí se je používat na správném místě a ve správný čas, ten bude vždycky o krok napřed a rybařina mu bude přinášet více radosti. Pokud je tedy tím skutečným kritériem počet ulovených ryb…
Typickým případem, kdy je dobré změnit techniku, jsou teplé letní dny na rybníce. Velmi brzy ráno jsem měl mnoho dobrých záběrů při lovu s krmítkem na dně. Jak ale sluníčko stoupalo výš a prohřívalo vodu, i ryby se zvedaly ode dna. Normálně si každý řekne, že ryby už přestaly brát, že prostě mají jen své hodiny a je čas to sbalit a jít domů. Není to tak ale vždycky. Zkuste zvednout své nástrahy „o patro“ výš a nejednou se přesvědčíte o tom, že ryby berou dál, jen ne na dně.
Úspěch přináší splávek
Velmi efektivní může být v tu chvíli lov se splávkem na propad nebo stačí feeder s hodně dlouhým návazcem, který po nahození pomalu klesá ke dnu. A můžete být znovu ve hře! Stejně tak jako když použijete dlouhý návazec a plovoucí nástrahu. Mnohokrát se mi s feederem stalo, že záběry přicházely těsně po nahození. Když záběr nepřišel velmi rychle, nepřišel už vůbec. Stačilo ale jen přehodit, a záběr byl znovu tady. Tak jsem zjistil, že ryby reagují jen na klesající nástrahy. Prodloužil jsem návazec, aby byl delší než metr, a bylo po problému. Když nástraha klesala pomalu, ryby měly víc času ji uchopit. Abych dosáhl ještě pomalejšího klesání, přidal jsem k nástraze maličký kousek plovoucí pěny, která klesání ještě více zpomalila. Pak už to bylo skutečně na hod a nejednalo se o ryby zdržující se typicky ve sloupci, ale o pěkné cejny, kterým se přisuzuje téměř výhradně sběr potravy ze dna.
Feeder ale také…
Zkrátka, zamyslím-li se nad tím, zda je lepší splávek, nebo krmítko, je mou odpovědí, že každý by si měl vybírat techniku podle toho, kdy, kde a co loví, a neposlouchat, co mu chce někdo jiný „nakukat“.
