Necvakej – začni fotit!, 2. díl

15.7.2013 - fotojakes

Výběr fotoaparátu

Dnešní trh s digitální fotografickou technikou je doslova přesycen a novinky snad ani nelze sledovat, protože toho je prostě moc. Naštěstí jsou některé věci a parametry, podle kterých se dá v té záplavě jakž takž vyznat, a právě o tom bude dnešní díl seriálu o fotografování. Správný výběr fotoaparátu nám ušetří mnoho starostí, nervů a kolikrát i peněz, což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Když jsem si kupoval svůj druhý „digitál“, sáhl jsem sakra vedle a po pěti měsících jsem ho prodal se ztrátou čtyř tisíc a koupil raději jiný, i když použitý.

Začnu u rozdělení fotoaparátů a vysvětlení některých pojmů, které je dobré znát, když si vybíráte fotoaparát.

Megapixely

Jinak řečeno rozlišení snímače fotoaparátu, které vyjadřuje miliony obrazových bodů, ze kterých se bude snímek skládat. Jedná se o nejvíce zprofanovaný marketingový „chyták“ výrobců fotoaparátů, který na nás kouká z každého letáku prodejen s elektronikou.

Je třeba si uvědomit, že většina z nás si své fotografie nebude tisknout na formát větší než A4, a k tomu nám bohatě stačí nějakých 6-8 megapixelů, které už mají snad všechny foťáky na trhu. Jedinou výhodou více pixelů je možnost více ořezávat fotografie v počítači při zachování vysokého rozlišení, případně tisk obřích fotek, třeba na billboardy. I když jde technika kupředu, má velké množství pixelů na snímači svá negativa, ale o tom až níže.

ISO

Tento termín vychází už z analogové fotografie a vyjadřuje citlivost, v tomto případě citlivost snímače. Čím vyšší citlivost snímač má, tím lépe můžeme fotit za horšího světla. Většinou se dá nastavit od hodnoty 100 (někdy i méně), ale podstatná je horní hranice, která obvykle končí na 1600, 3200, 6400, či u profesionálních fotoaparátů až na desetitisících. O této hodnotě lze jednoznačně říct, že čím více, tím lépe. Také je třeba zmínit, že maximální hodnota je jen hrubý ukazatel, protože použitelné nastavení je mnohem menší. Hranici použitelnosti vidím v množství šumu, které stoupá spolu s vyšším nastavením hodnoty ISO. Šum je do určité hodnoty neznatelný, a proto je dobré porovnat fotografie z fotoaparátu s různým nastavením hodnoty ISO. To už dnes není problém, na mnoha internetových stránkách naleznete ukázkové fotografie s popisem nastavení při focení u jednotlivých aparátů.

Těmito hodnotami se výrobci příliš neohání, vyjma výrobců profesionální techniky, kde v tomto směru probíhá neustálý závod o vyšší citlivost. Dáno je to tím, že vysoké citlivosti dosáhnete jen vysokou kvalitou snímače a s tou rostou i ceny samotných fotoaparátů.

Velikost snímače

Megapixely, ISO a velikost snímače spolu úzce souvisí. Pokud má fotoaparát malý snímač, který má hodně pixelů, je téměř jisté, že bude mnohem náchylnější na šum už při nastavení nižších hodnot ISO. Naopak velké snímače, které mají zrcadlovky a některé kompakty, si mohou dovolit vyšší rozlišení, protože jednotlivé body (pixely) nejsou tak na husto a díky tomu lépe odolávají šumu.

Porovnání velikosti některých snímačů

Objektiv

Ohnisková vzdálenost

Důležitým údajem je ohnisková vzdálenost, která vyjadřuje, jaký zorný úhel je fotoaparát schopen snímat. V podstatě všechny fotoaparáty mají objektivy se zoomem, tedy „přiblížením“ (proměnlivou ohniskovou vzdáleností). Tyto údaje se dnes už naštěstí uvádějí v hodnotách přepočítaných na jednotnou míru (kinofilmových přístrojů), protože digitální fotoaparáty mají různě veliké snímače a nikdo by se v tom nevyznal. Jako rybáře nás většinou zajímá nejkratší, tedy nejširší ohnisko, které fotoaparát umožňuje snímat. U kompaktních fotoaparátů začíná asi tak na 24 mm, ale běžnější je 28 mm či více. A co to znamená? Čím kratší ohnisko, tím širší bude zorný úhel, ale pozor ať to nepřeženete, protože fotit ryby „rybím okem“ není příliš vhodné. Rybí oko je superširoký objektiv na zrcadlovky, které sice zabírá velmi široký úhel (až 180°), ale zobrazení reality značně zkresluje. Tohoto nešvaru si poslední dobou všímám jak v časopisech, tak na internetu, především zde v sekci Můj lov. Je to opravdu zbytečné a tito rybáři ze sebe jen dělají hlupáky, protože to je na fotkách poznat. Horní hranice ohniskové vzdálenosti je většinou nepodstatná, tedy pokud nemáte v úmyslu fotit něco na větší vzdálenosti, například zvěř a podobně.

Údaje o cloně a ohniskových vzdálenostech najdeme většinou na objektivech

Zoom u kompaktů

Údajem, který u kompaktů nemá valnou výpovědní hodnotu, je zoom. Ten je často jen marketingovou zbraní prodejců. Zoom totiž nevyjadřuje konkrétní hodnotu ohniskové vzdálenosti a vlastně ani násobek přiblížení, jak si mnozí myslí. Hodnota zoomu značí, kolikrát se nejnižší ohnisková vzdálenost vejde do té nejvyšší. Tuto hodnotu lze brát jen jako orientační, protože vypovídající je ohnisková vzdálenost v přepočtu na kinofilm.

Světelnost

Velmi podstatným parametrem objektivů je jejich světelnost, tedy množství světla, které dokáže objektiv propustit. Je to velmi zjednodušeně řečeno, ale pro naše potřeby to stačí. Tyto hodnoty se udávají clonovým číslem (f). Čím nižší clonové číslo, tím lépe pro nás, protože objektiv pustí více světla na snímač a my můžeme fotit lépe i v horších podmínkách. Nejsvětelnější objektivy se zoomem mají světelnost 2,8 a sem tam už se objevují i kompakty s takovouto světelností. Za střední hodnoty lze považovat světelnost 3,5 až 5,6. Co je nad, to už ubírá vcelku dost světla. Na mnoha objektivech se zoomem je uváděno rozmezí, třeba f 3,5-6,3, což znamená, že na nejkratší ohnisko bude minimální clona 3,5 a na nejdelší ohnisko 6,3. Jako rybáře nás zpravidla zajímá nejkratší ohnisko, takže stačí se dívat na tu nižší hodnotu z rozmezí.

Fotoaparát

Napájení

Velmi podstatné je pro nás, kteří jezdíme k vodě či někam do přírody na delší dobu, napájení fotoaparátu. K napájení se používají většinou dva základní typy baterií či akumulátorů. První skupinou jsou fotoaparáty napájené články, které jsou běžně k dostání. Nejčastěji se jedná o tužkové, případně mikrotužkové baterie. Tato forma napájení je dobrá z hlediska dostupnosti baterií kdekoliv na cestách, ale pokud fotoaparát používáte více, během chvíle se prodraží. Kupovat neustále kvalitní alkalické baterie je velmi drahé. Tento druh napájení je na ústupu a dnes už převažují fotoaparáty se speciálními akumulátory, které jsou uzpůsobeny energetické náročnosti a velikosti fotoaparátu.

Na zdroji energie tolik nezáleží, ale podstatná je výdrž fotoaparátu na jedno nabití či jedny baterie. Tento údaj se běžně neuvádí, ale na specializovaných serverech se dají najít údaje naměřené podle určitých norem. Výdrž baterií značně snižuje používání displeje nebo blesku.

Blesk

Vestavěný blesk mají téměř všechny fotoaparáty, ale u menších fotoaparátů bývá dost slabý. To většinou nelze měřit, protože výkon blesku se uvádí snad jen u zrcadlovek nebo u externích blesků. Nicméně snad každý vestavěný blesk je dost silný k osvícení rybáře s úlovkem kousek před objektivem. Nasvícení sice nebude ideální, protože blesk je vždy hodně blízko objektivu, což s sebou nese nevýhody, ale stačí to. Pokud však chcete fotit opravdu podařené noční snímky a focení se trošku věnovat, dojdete časem k pořízení externího blesku a na to je dobré myslet už při koupi fotoaparátu, aby měl patici na externí blesk. Externí blesk posune noční focení o dost dál, ale o tom až v některém z dalších dílů.

Je škoda kupovat lepší fotoaparát, když kolikrát stačí dokoupit externí blesk k tomu fotoaparátu, který máte, ale musí mít patici na externí blesk

Možnosti nastavení

Ovladatelnost

Tento parametr se těžko posuzuje, ale patří mezi velmi podstatné. K čemu vám bude špičkový fotoaparát, když bude mít složité nastavování a pro základní funkci se bude třeba ponořit do hloubky menu. Působí to problémy především na začátku, kdy ještě nemáte vše „nacvičené“. Ztrácíte tím čas a přicházíte o ty nejlepší okamžiky, nebo fotíte se špatným nastavením a technická kvalita fotografie je nevalná. Dobrá ovladatelnost se dá zjistit jedině vlastním vyzkoušením, případně můžete dát na zkušenosti jiných majitelů.

Pokud se chcete ve fotografování rozvíjet a dále zdokonalovat, měl by váš fotoaparát mít možnost manuálního nastavení u většiny parametrů. Nepostradatelným základem je ruční nastavení ISO, expozičních parametrů (čas snímání a clona) a případně blesku. Automatické nastavení sice funguje dobře za většiny situací, ale je k vzteku, když máte záměr a automatika vám ho kazí, protože to vidí jinak. Pokud nemáte nebo nechcete fotoaparát s manuálním nastavením, stačí možnost korekce expozice, kterou automatiku alespoň upravíte tak, aby exponovala fotku „světlejší“, či „tmavší“.

Další parametry a možnosti

Výrobci dnes integrují do fotoaparátů už opravdu všechno, ale většinou se jedná jen o nevyužitelné hlouposti, které mají produktu pomoct v propagaci. Poslední novinkou, kterou jsem zaznamenal, jsou fotoaparáty s operačním systémem a možností vkládat fotky hned na internet. Pro někoho to může být důvod ke koupi, ale dle mého to je jen další hloupost, kvůli které budou ty podstatné parametry na horší nebo jen standardní úrovni.

Nahrávání videa

Nepovažuji to za nutnost, ale jsou věci, které je lepší zaznamenat jako video, a tak by se tato funkce mohla hodit. Dnes už je tato funkce v podstatě u každého kompaktu a pomalu se dostává i do zrcadlovek. Na druhou stranu video ve formátu Full HD pořízené na zrcadlovce s dobrým objektivem odpovídá kvalitou lepším, nebo dokonce profesionálním kamerám.

Vodotěsnost a odolnost

Velkým problémem nás rybářů je, že se moc motáme kolem vody, takže o příležitost namočit telefon či foťák není nouze. Na nás, stejně jako na mnohé jiné skupiny lidí, kteří mají větší pravděpodobnost poškození techniky vodou či pádem, už naštěstí výrobci myslí. Dají se koupit vodotěsné a odolné fotoaparáty, které vydrží i nejhrubší zacházení a běžnou nehodu přestojí bez jediného problému. Navíc můžeme svá fotoalba obohatit o snímky, které byly donedávna jen v repertoáru specializovaných profíků.

Pro nás rybáře je vodotěsnost elektroniky neocenitelná

Gps

Zaznamenání souřadnice GPS, tedy polohy na zemi, je relativně zbytečné. Ovšem na zahraničních cestách nebo pro někoho se špatnou pamětí může GPS pomoct s identifikací místa, kde byl snímek pořízen. Jen si dejte pozor na to, když máte tuto funkci na fotoaparátu zapnutou a snímky posíláte někomu dalšímu nebo je dáváte na internet. GPS souřadnice jsou uloženy neviditelně, a pokud je nějakým programem nesmažete, dají se kdykoliv vytáhnout, což u oblíbeného a utajovaného místa nemusí být vůbec příjemné.

Někomu se tyto funkce mohou hodit, ale já je považuji za zbytečnost, která je ve fotoaparátu na úkor něčeho jiného

Otočný displej

Tato drobnost se hodí především při focení samospouští, protože přesně vidíte, zda jste v záběru, nebo ne, a máte tak možnost to napravit hned. Ušetříte tím spoustu času a hlavně stresu z pokažených snímků.

Samospoušť

Většina fotoaparátů ji má, ale je dobré zjistit si možnosti jejího nastavení. Někde je prostě daná na 10, 15 či 20 vteřin, ale jinde se dá nastavit vlastní čas nebo dokonce sekvence několika snímků za sebou v určitém intervalu. Toje na „samofocení“ s rybou k nezaplacení.

Co si tedy vlastně pořídit?

Kompakty

První a asi i největší skupinou jsou kompaktní fotoaparáty neboli kompakty. Tyto přístroje mají objektiv zabudovaný přímo v sobě a fotografujete většinou přes displej. Jejich hlavní výhodou je skladnost a nízká váha. Díky tomu je můžete mít u sebe téměř kdykoliv. Protože tato skupina je nejpočetnější, máte větší šanci, že koupíte ne zrovna ideální stroj. Důvod je prostý, někteří výrobci tak tlačí na cenu, že kvalita jde stranou, a proto je třeba mít se na pozoru. Také ovladatelnost těchto fotoaparátů je paradoxně často problematická. Mají třeba jen několik málo tlačítek, ale kvůli každému nastavení je třeba vlézt do menu a hledat, čímž ztrácíte drahocenný čas. Také rychlost nastartování po zapnutí či stisknutí spouště může být problém, protože může trvat i několik vteřin. Velkou výhodou kompaktů je relativně velká schopnost maskovat naše chyby při focení, třeba při ostření (díky větší hloubce ostrosti).

Nejobyčejnější kompakty jsou zpravidla levné a skladné

Pokud se chcete fotografování věnovat, vůbec bych se kompaktních fotoaparátů nebál, právě naopak je to dobrá startovní příčka. V takovém případě bych ale volil kompakt, který má možnost manuálního nastavení expozice a pokud možno i dalších parametrů. Až na výjimky z vyšších cenových kategorií se dá říct, že čím menší rozsah objektivu (zoomu), tím lepší kvalita fotografií. Je to dáno složitostí a kvalitou objektivů, které mají na kvalitu fotky zásadní vliv.

Zrcadlovky

V této skupině fotoaparátů se dají koupit přístroje v ceně lepších kompaktů, ale také profesionální mašinky v ceně auta. Mezi zrcadlovkami nejsou zásadní rozdíly, i když poslední dobou se výrobci snaží své nejlevnější modely ostrouhat, aby zákazníky přinutili časem přejít na lepší, a tím i dražší aparát. Nejlevnější zrcadlovky mají mnoho společného s kompakty, protože jejich ovladatelnost není na nejlepší úrovni a citlivost snímačů není nijak ohromující. Stejně jako u kompaktů je třeba spoustu věcí nastavovat v menu, což je nepohodlné a zdlouhavé.

Hlavní nevýhody zrcadlovek jsou oproti kompaktům velikost, váha a také vyšší cena

Čím jdete v modelových řadách výše, tím lepší je ovladatelnost fotoaparátu, jeho zpracování kvalitnější a citlivost snímače vyšší, ale s tím samozřejmě roste i cena. Ve střední třídě amatérských zrcadlovek jsou dnes už velmi dobré a kvalitní mašinky za rozumnou cenu, které mají dobrou ovladatelnost, dobrou ergonomii (dobře se drží v ruce) a dobrou obrazovou kvalitu i za horšího světla, ale je třeba více hledat.

Další skupinou jsou poloprofesionální nebo lepší amatérské zrcadlovky, které už mají mnoho společného s profesionální technikou. Mají například kovové tělo (nejčastěji z hořčíkové slitiny), které je velmi pevné, tlačítka i fotoaparát mají dobré těsnění proti vnikání prachu a stříkající vodě, což se také podepisuje na delší životnosti a odolnosti. Obrazová kvalita je zpravidla na špičkové úrovni a některé zrcadlovky z této skupiny se vybavují stejnými snímači a elektronikou jako profesionální stroje. Poslední skupinu, profesionální zrcadlovky, nechám stranou, protože to je stejně mimo možnosti většiny lidí, tedy pokud „nejsou za vodou“ nebo pokud není fotografie jejich zdrojem obživy.

Dá se říct, že dochází k posouvání technologií. Do profesionální techniky se instaluje ta nejnovější a nejvýkonnější technologie a to, co už „zastaralo“, se posouvá o třídu níž. Tento běh je velmi rychlý a technologie používaná dnes u nejlevnějších zrcadlovek, se ještě před pár lety považovala za špičku profesionální techniky. Tohle jsem si s hořkostí zakusil při koupi své druhé zrcadlovky –kvůli vyšší citlivosti jsem si koupil Nikon D300 za necelých pětačtyřicet tisíc a jen chvilku nato představil výrobce svou novinku D90, která stála méně než polovinu, parametry byla téměř totožná a navíc měla nahrávání videa, které dnes postrádám. Pokrok zkrátka nezastavíš.

Objektivy k zrcadlovkám

Co si mnoho lidí neuvědomuje, je fakt, že větší vliv na technickou kvalitu fotky má objektiv, a nikoliv samotná zrcadlovka, protože jejich výstupy jsou relativně na stejné úrovni a zásadně se liší jen citlivostí snímače a šumem. Vliv na kvalitu objektivu mají především použité materiály a preciznost zpracování. Nejvyšší kvality obrazu dosahují zpravidla objektivy s pevným ohniskem, které často nabízí i vysokou světelnost, ale jejich nevýhoda je v tom, že stále snímají jen určitý úhel a přibližovat se tak musíte nohama. Daleko častěji se používají objektivy se zoomem, které nabízí určitý rozsah ohnisek (například 18-70 mm), takže pokryjí většinu našich potřeb vyjma speciálních přání.

Každý objektiv se hodí k něčemu jinému

Mnoho otázek panuje kolem toho, zda volit objektiv originální od výrobce fotoaparátu, nebo sáhnout po levnější variantě dalších výrobců. Osobně mám tu zkušenost, že u neoriginálních neznačkových ?? výrobců se kvalita diametrálně liší kus od kusu a spoléhat se na to, že právě já trefím na ten dobrý, se mi zatím příliš nevyplatilo.

Konkrétní tipy se dávají těžko, protože každý má jiné preference, potřeby a chuť své focení posouvat dál. V první řadě si musíte ujasnit, jak se fotografování chcete věnovat a dále se v něm zdokonalovat. Podle toho by měl vypadat výběr vašeho fotoaparátu. Dobré je si uvědomit a uspořádat / dát dohromady své požadavky a podle nároků a samozřejmě finančních možností najít to nejvhodnější.

Pokud víte, že si chcete jen cvaknout úlovek nebo svůj revír, není třeba shánět něco speciálního a sáhl bych po prvním kompaktním fotoaparátu za přijatelnou cenu, který se bude dobře a snadno ovládat.

Pokud jste na vážkách, zda se focení věnovat, pořiďte si spíše lepší kompakt s možností manuálního nastavení expozice a dalších parametrů, který vám odpustí při focení pár chybiček a mnohdy nabídne i lepší obrazovou kvalitu než nejlevnější zrcadlovky s plastovým objektivem.

Když se rozhodnete utrácet za zrcadlovku, volte raději nižší třídu těla a připlaťte si za lepší objektiv. U elektroniky nejsou rozdíly v kvalitě tak zásadní jako u mechanických a optických částí.

Pokud bych měl dát konkrétnější radu, vybírejte fotoaparáty výrobců, kteří mají v této branži bohatou historii a zabývají se i výrobou profesionální techniky. To je například Nikon či Canon. Tyto společnosti většinou dbají na kvalitu svých výrobků a navíc díky vlastnímu vývoji a výzkumu mohou nabídnout i u levnějších přístrojů špičkové technologie, protože z pohledu profesionální techniky už se jedná o zastaralé technologie. Jak jsem psal výše, dochází k posouvání technologii. Pokud někdo vyrábí fotoaparáty pro mobilní telefony (myslím tu miniaturní čočku a pidi snímač v telefonu) a malé kompaktní foťáky s objektivy z plastu, těžko očekávat, že najednou začne produkovat něco výjimečného.

Specializované servery

Pokud máte ujasněno, jaký druh fotoaparátu si chcete pořídit, začíná mravenčí práce v prohledávání e-shopů, případně prodejen. Ještě před tím bych se určitě podíval na specializované servery, kde lze krom kompletních technických informací najít i ukázkové fotografie nasnímané například s různým nastavením ISO nebo přímo recenze na dané fotoaparáty. Velmi příjemné je dát si do srovnání několik vytipovaných fotoaparátů a porovnat parametry pěkně vedle sebe.

Pro snadnější orientaci uvedu dva své oblíbené odkazy na takové servery. Je jich samozřejmě mnohem více, ale tyto jsou přehledné a plné informací.

Prvním je server digimanie.cz, který je plný recenzí, článků a tipů ohledně fototechniky. Nechybí zde ani diskuze pod články, kde lze vyčíst drobnosti, které recenze neobsahuje, nebo se zeptat ostatních majitelů. Takovou lahůdkou je aplikace „Výběr foťáku“, která po zadání našich požadavků na fotoaparát vygeneruje seznam všech fotoaparátů, které naše požadavky splňují. Tím nám ulehčí mnoho práce se studováním nabídek e-shopů.

www.digimanie.cz

Druhý web je dpreview.com. Sice zahraniční, ale obsahuje velké množství ukázkových fotografií s různým nastavením ISO a jeho ovládání zvládne i úplný neznalec angličtiny. Podle těchto fotek jde dobře poznat, jak na tom fotoaparát je s focením na vyšší ISO, tedy většinou za horšího světla nebo v noci. Pokud máte nějaké favority a nemůžete se rozhodnout, tento nástroj vám to jistě usnadní.

www.dpreview.com

Závěrem

Nezapomínejte, že fotoaparát je jen prostředek, ale dobrou fotografii tvoříte právě vy tím, jak dokážete používat to, co máte. K tomu patří i čtení návodů k fotoaparátu, protože návod skutečně nemá jen funkci výplně krabice. Když si pořídím fotoaparát, vždy si návod přečtu a při čtení si rovnou zkouším konkrétní nastavení a funkce. Mnohdy se mi podaří najít věc, která mi v něčem pomůže, a osvojím si tak ovládání daného fotoaparátu daleko rychleji.

I když jsme v digitální době, najde se pár lidí, kteří se stále věnují fotografování na kinofilm

S fotoaparátem je to totiž podobné jako se závodním autem. Auto může mít takové parametry, které mu umožní vyhrát závod, ale pokud ho neumíte perfektně ovládat, vylétnete nejspíš ze zatáčky. S foťákem je to sice bezpečnější, ale spoléhat se na to, že si koupíte za hodně peněz špičkovou techniku a polezou z ní dokonalé fotky, je nesmysl. Právě naopak, ty nejobyčejnější fotoaparáty jsou stavěné tak, aby skryly mnoho chyb fotografa. Na druhou stranu profesionální technika dělá přesně to, co jí „řekne“ člověk, takže zrealizuje i všechny chyby, které při focení člověk udělá. Stejně jako v rybařině, kde vám ta nejlepší technika ryby sama o sobě prostě nenachytá, jen vám něco usnadní, ale je třeba umět ji ovládat.