při vnějších poraněních ztracené šupiny
opět narostou. Každý kapr hladký, řádková nebo lysec má proto své charakteristické
individuální uspořádání šupin, které ho činí nezaměnitelným.
Rychlost
růstu kapra závisí na výkyvech působených ročními obdobími a projevuje
se na jeho šupinách. Jejich základem je centrální ploténka, k níž během
intenzivnějšího růstu za tepla a hojnosti potravy přirůstají soustředné
lamely (circuli). V době nedostatku bývají nahuštěny v letokruhy (annuli).
Vznikají široké a světlejší letní kroužky, jakož i úzké a temnější zimní
kroužky. Podle počtu těchto růstových kroužků se dá velmi přesně určit
- podobně jako je tomu u stromu - stáří kapra.
V rybníkářství
vyroste kapr za optimálních podmínek během tří let do váhy asi jedenapůl
kilogramu při délce 40 centimetrů. Na svobodě měří tříletý kapr mezi 30
a35 centimetry a váží pak asi jeden kilogram.
Vnitřní orgány.
8.5. Žábry
a dýchání Kaprova potřeba kyslíku je v porovnání
s ostatními druhy ryb malá. Při hodnotách kolem 3 miligramů kyslíku na
litr vody dosahuje i on spodní hranice. Například pstruh potřebuje asi
dvojnásobné množství kyslíku. Kapr má dvě možnosti, jak si získávat kyslík.
Nejdůležitější úlohu hraje při tom dýchání žábrami. Pod skřelemi (operculum)
sedí na každé straně pět žábrových oblouků, z nichž první čtyři mají silně
prokrvené žábrové lístky. Jsou uspořádány vždy ve dvou řadách. Chrupavčité
žábrové oblouky mají trnovité výčnělky, označované jako žábrové destičky.
Ty filtrují vdechovanou vodu a chrání jemné žábrové lístky před znečištěním
plovoucími nečistotami.
Dýchání žábrami probíhá ve dvou stupních. Kapr nejdříve nasává čerstvou
vodu, při čemž mu skřele přiléhají. Poté vytlačuje vodu mezi žaberními
oblouky opět ven. Dociluje toho sevřením ústní dutiny při zavřené
tlamě. Skřele se za tím účelem otvírají. Při protékání žaberními
oblouky probíhá výměna plynů na žaberních lístcích. Do krve se přejímá
kyslík a do vody se vypouští kysličník uhličitý. Také část konečných produktů
látkové výměny se při tom vylučuje přes žábrové lístky.
Kromě dýchání přes žábry může kapr dýchat také pokožkou. Čerstvě vylíhlý
kapří potěr kryje velkou část své potřeby kyslíku skrze pokožku. S přibývajícím
věkem se tento podíl podstatně zmenšuje. Při nedostatku kyslíku ve vodě
polyká kapr na vodní hladině atmosférický vzduch, který pak prochází
mokrými žábrami. Toto dýchání se nazývá "nouzové dýchání", může zajistit
přežití pouze na krátkou dobu.
8.6. Srdce
a krevní oběh. Kapři mají, tak jako i jiné ryby, jednoduchý
uzavřený krevní oběh. Srdce se nachází pod žábrami v oblasti hrtanu. Skládá
se z přední komory, hlavní komory a zesílení žábrové arterie (arteriový
bulbus). Krev chudá na kyslík proudí žilou a přední komorou do hlavní srdeční
komory. Srdeční sval čerpá krev skrze žábrovou artérii za žábrové lístky
k výměně plynu. Odtud se rozděluje krev bohatá na kyslík artérií do jemných
vlásečnic v těle ryby. Tyto cévy odvádějí kyslík tělesným buňkám
a přejímají kysličník uhličitý. Odkysličená krev (bohatá na kysličník uhličitý)
se z vlásečnic soustřeďuje opět do žíly a teče zpět k srdci.
8.7. Plynový
měchýř. Plynový měchýř je umístěn v tělesné
dutině pod páteří. Kapr jím stabilizuje svou tělesnou polohu ve vodě a
řídí svou specifickou váhu tak, aby buď klesal ke dnu, stoupal vzhůru nebo
se vznášel v určité poloze. Bez tohoto orgánu by musel stále měnit svou
polohu ve vodě aktivními pohyby ploutví. Plynový měchýř mu pomáhá šetřit
energii.
Plynová měchýř je složen ze dvou komor s průchodek ke střevům. Tímto spojením
se může rychle vypouštět ven přebytečný plyn, například při rychlém přechodu
z větší do menší hloubky. Uspořádání komor do řady mu umožňuje "stojku"
- rytí k přijímání potravy u dna. Při tom je větší množství vzduchu v zadní
komoře a zajišťuje tak odpovídající vzplývání ocasní partie rybího těla.
U čerstvě vylíhnutého potěru je plovací měchýř ještě bez plynu. Poprvé
se naplňuje polykáním vzduchu na vodní hladině.
8.8. Trávící
soustava. Na rozdíl od dravých ryb nemají kapři
a jejich příbuzní žaludek. Zažívací trakt se skládá jenom z hltanu,
začínajícího na konci ústní dutiny a na něj navazujícího střeva. To je
dvakrát až třikrát delší než celá ryba. Zažívání začíná tedy ve střevě.
Protože tak se nevytvářejí žádné žaludeční šťávy, musí být potrava
- nežli se dostane do střeva - mechanicky rozmělněna. K tomu mají všichni
kaprovití požerákové zuby, uspořádané na požerákové kosti na zadním konci
ústní dutiny.
Nejdůležitějším
orgánem látkové výměny jsou tučná játra. Jsou zbarvena hnědočerveně a dělí
se na jednotlivé části, ležící mezi smyčkami střeva. Játra provádějí čištění
krve, ukládání rezervních látek a produkci žluče pro trávení. Žluč se shromažďuje
v zeleném žlučovém měchýři. Při žraní se žluč vylučuje spojovacím průchodem
do střeva. Podle stupně naplnění žlučového měchýře lze proto také zjistit
momentální stav výživy kapra. Jestliže je naplněný, naznačuje to hladové
období ryby.
Na přechodu
ke střevu je umístěna černočervená slezina, orgán tvorby krve.
Přímo pod páteří leží dvojice temně
červených ledvin (opistonefros) s uzavřenými nefrony.. Táhnou se téměř
po celé délce ryby, jejich funkcí je tvorba krve a vylučování vody a odpadních
produktů výměny látek formou moči.
8.9. Pohlavní
soustava Kapři mají oddělené pohlavní orgány,
to znamená, že jedinci mužského a ženského rodu mají od počátku rozmnožovací
dospělosti vyvinuté různé pohlavní orgány. Jenom podle těchto orgánů je
lze s jistotou rozlišovat. Samčí kapři (mlíčňáci) dosahují tohoto stadia
ve třetím nebo čtvrtém, samičí (jikrnačky) ve čtvrtém nebo pátém roce věku.
Varlata, respektive vaječníky jsou uloženy ve dvojicích v zadní části tělní
dutiny pod střevem po obou stranách plynového měchýře. Jejich úkolem je
produkce pohlavních buněk.
8.10. Rozmnožování
a vývoj. Aby se mohli úspěšně rozmnožovat,
potřebují kapři od května do června teplotu vody nejméně 20_C po dobu několika
dnů. Za těchto předpokladů vyhledávají ryby mělké úseky vody s podvodními
rostlinami a hlučně se páří za silného převalování a úderů. Při tom vypouští
jikrnačka do vody milion až dva miliony jiker (jikrnačka může mít 150 -
300 tisíc jiker na 1kg hmotnosti), které jsou bezprostředně nato oplodňovány
mlíčňákem. Jikry jsou poměrně malé, o průměru 1 -1,5 mm. Na vodních rostlinách
zůstávají pak oplodněná vajíčka přilepena a po několika dnech (inkubační
doba trvá 60 - 80 denních stupňů - podle teploty vody) - se vylíhne plůdek
se žloutkovým váčkem. Je asi 5 mm dlouhý a lpí na vodních rostlinách. Po
několika hodinách "šplhá" k vodní hladině. Tam několikrát polkne vzduch,
aby si naplnil plynový měchýř. Pro první týden života mají dostatek potravy
ve žloutkovém váčku. Potom se plůdek živí jednobuněčnými organismy a nejmenšími
ráčky.
Rychlý
růst závisí především na hojnosti vhodné potravy a na teplotě vody. Například
v klimatických podmínkách Anglie dosahují dvou letí kapři hmotnost
kolem 200 g a čtyřletí kolem 1,2 kg, naproti tomu v jižní Číně a jižní
Francii již 1 kg v druhém roce a ve čtvrtém 3 - 4 kg. Ve většině našich
domácích vod chybí však podmínky pro úspěšné rozmnožování kaprů.
Saccon Carp
