Kapr obecný 3

- Roman Čejka

při vnějších poraněních ztracené šupiny opět narostou. Každý kapr hladký, řádková nebo lysec má proto své charakteristické individuální uspořádání šupin, které ho činí nezaměnitelným. 
      Rychlost růstu kapra závisí na výkyvech působených ročními obdobími a projevuje se na jeho šupinách. Jejich základem je centrální ploténka, k níž během intenzivnějšího růstu za tepla a hojnosti potravy přirůstají soustředné lamely (circuli). V době nedostatku bývají nahuštěny v letokruhy (annuli). Vznikají široké a světlejší letní kroužky, jakož i úzké a temnější zimní kroužky. Podle počtu těchto růstových kroužků se dá velmi přesně určit - podobně jako je tomu u stromu - stáří kapra. 
      V rybníkářství vyroste kapr za optimálních podmínek během tří let do váhy asi jedenapůl kilogramu při délce 40 centimetrů. Na svobodě měří tříletý kapr mezi 30 a35 centimetry a váží pak asi jeden kilogram. 

Vnitřní orgány.  

8.5. Žábry a dýchání  
Kaprova potřeba kyslíku je v porovnání s ostatními druhy ryb malá. Při hodnotách kolem 3 miligramů kyslíku na litr vody dosahuje i on spodní hranice. Například pstruh potřebuje asi dvojnásobné množství kyslíku. Kapr má dvě možnosti, jak si získávat kyslík. Nejdůležitější úlohu hraje při tom dýchání žábrami. Pod skřelemi (operculum) sedí na každé straně pět žábrových oblouků, z nichž první čtyři mají silně prokrvené žábrové lístky. Jsou uspořádány vždy ve dvou řadách. Chrupavčité žábrové oblouky mají trnovité výčnělky, označované jako žábrové destičky. Ty filtrují vdechovanou vodu a chrání jemné žábrové lístky před znečištěním plovoucími nečistotami. 
       Dýchání žábrami probíhá ve dvou stupních. Kapr nejdříve nasává čerstvou vodu, při čemž mu skřele přiléhají. Poté vytlačuje vodu mezi žaberními oblouky opět ven. Dociluje  toho sevřením ústní dutiny při zavřené tlamě. Skřele se za tím  účelem otvírají. Při protékání žaberními oblouky probíhá výměna plynů na žaberních lístcích. Do krve se přejímá kyslík a do vody se vypouští kysličník uhličitý. Také část konečných produktů látkové výměny se při tom vylučuje přes žábrové lístky. 
       Kromě dýchání přes žábry může kapr dýchat také pokožkou. Čerstvě vylíhlý kapří potěr kryje velkou část své potřeby kyslíku skrze pokožku. S přibývajícím věkem se tento podíl podstatně zmenšuje. Při nedostatku kyslíku ve vodě polyká kapr na  vodní hladině atmosférický vzduch, který pak prochází mokrými žábrami. Toto dýchání se nazývá "nouzové dýchání", může zajistit přežití pouze na krátkou dobu. 

8.6. Srdce a krevní oběh.  
Kapři mají, tak jako i jiné ryby, jednoduchý uzavřený krevní oběh. Srdce se nachází pod žábrami v oblasti hrtanu. Skládá se z přední komory, hlavní komory a zesílení žábrové arterie (arteriový bulbus). Krev chudá na kyslík proudí žilou a přední komorou do hlavní srdeční komory. Srdeční sval čerpá krev skrze žábrovou artérii za žábrové lístky k výměně plynu. Odtud se rozděluje krev bohatá na kyslík artérií do jemných vlásečnic  v těle ryby. Tyto cévy odvádějí kyslík tělesným buňkám a přejímají kysličník uhličitý. Odkysličená krev (bohatá na kysličník uhličitý) se z vlásečnic soustřeďuje opět do žíly a teče zpět k srdci. 

8.7. Plynový měchýř.  
Plynový měchýř je umístěn v tělesné dutině pod páteří. Kapr jím stabilizuje svou tělesnou polohu ve vodě a řídí svou specifickou váhu tak, aby buď klesal ke dnu, stoupal vzhůru nebo se vznášel v určité poloze. Bez tohoto orgánu by musel stále měnit svou polohu ve vodě aktivními pohyby ploutví. Plynový měchýř mu pomáhá šetřit energii. 
       Plynová měchýř je složen ze dvou komor s průchodek ke střevům. Tímto spojením se může rychle vypouštět ven přebytečný plyn, například při rychlém přechodu z větší do menší hloubky. Uspořádání komor do řady mu umožňuje "stojku" - rytí k přijímání potravy u dna. Při tom je větší množství vzduchu v zadní komoře a zajišťuje tak odpovídající vzplývání ocasní partie rybího těla. U čerstvě vylíhnutého potěru je plovací měchýř ještě bez plynu. Poprvé se naplňuje polykáním vzduchu na vodní hladině. 

8.8. Trávící soustava.  
Na rozdíl od dravých ryb nemají kapři a jejich příbuzní žaludek.  Zažívací trakt se skládá jenom z hltanu, začínajícího na konci ústní dutiny a na něj navazujícího střeva. To je dvakrát až třikrát  delší než celá ryba. Zažívání začíná tedy ve střevě. Protože tak se nevytvářejí žádné  žaludeční šťávy, musí být potrava - nežli se dostane do střeva - mechanicky rozmělněna. K tomu mají všichni kaprovití požerákové zuby, uspořádané na požerákové kosti na zadním konci ústní dutiny. 
      Nejdůležitějším orgánem látkové výměny jsou tučná játra. Jsou zbarvena hnědočerveně a dělí se na jednotlivé části, ležící mezi smyčkami střeva. Játra provádějí čištění krve, ukládání rezervních látek a produkci žluče pro trávení. Žluč se shromažďuje v zeleném žlučovém měchýři. Při žraní se žluč vylučuje spojovacím průchodem do střeva. Podle stupně naplnění žlučového měchýře lze proto také zjistit momentální stav výživy kapra. Jestliže je naplněný, naznačuje to hladové období ryby. 
      Na přechodu ke střevu je umístěna černočervená slezina, orgán tvorby krve. 
Přímo pod páteří leží dvojice temně červených ledvin (opistonefros) s uzavřenými nefrony.. Táhnou se téměř po celé délce ryby, jejich funkcí je tvorba krve a vylučování vody a odpadních produktů výměny látek formou moči. 

8.9. Pohlavní soustava  
Kapři mají oddělené pohlavní orgány, to znamená, že jedinci mužského a ženského rodu mají od počátku rozmnožovací dospělosti vyvinuté různé pohlavní orgány. Jenom podle těchto orgánů je lze s jistotou rozlišovat. Samčí kapři (mlíčňáci) dosahují tohoto stadia ve třetím nebo čtvrtém, samičí (jikrnačky) ve čtvrtém nebo pátém roce věku. Varlata, respektive vaječníky jsou uloženy ve dvojicích v zadní části tělní dutiny pod střevem po obou stranách plynového měchýře. Jejich úkolem je produkce pohlavních buněk. 

8.10. Rozmnožování a vývoj.  
Aby  se mohli úspěšně rozmnožovat, potřebují kapři od května do června teplotu vody nejméně 20_C po dobu několika dnů. Za těchto předpokladů vyhledávají ryby mělké  úseky vody s podvodními rostlinami a hlučně se páří za silného převalování a úderů. Při tom vypouští jikrnačka do vody milion až dva miliony jiker (jikrnačka může mít 150 - 300 tisíc jiker na 1kg hmotnosti), které jsou bezprostředně nato oplodňovány mlíčňákem. Jikry jsou poměrně malé, o průměru 1 -1,5 mm. Na vodních rostlinách zůstávají pak oplodněná vajíčka přilepena a po několika dnech (inkubační doba trvá 60 - 80 denních stupňů - podle teploty vody) - se vylíhne plůdek se žloutkovým váčkem. Je asi 5 mm dlouhý a lpí na vodních rostlinách. Po několika hodinách "šplhá" k vodní hladině. Tam několikrát polkne vzduch, aby si naplnil plynový měchýř. Pro první týden života mají dostatek potravy ve žloutkovém váčku. Potom se plůdek živí jednobuněčnými organismy a nejmenšími ráčky. 
      Rychlý růst závisí především na hojnosti vhodné potravy a na teplotě vody. Například v klimatických podmínkách  Anglie dosahují  dvou letí kapři hmotnost kolem 200 g a čtyřletí kolem 1,2 kg, naproti tomu v jižní Číně a jižní Francii již 1 kg v druhém roce a ve čtvrtém 3 - 4 kg. Ve většině našich domácích vod chybí však podmínky pro úspěšné rozmnožování kaprů. 

předchozí strana                      další strana

Autor: Roman Čejka