Sraz MRKu 2012

21.9.2012 - fotojakes

Tradiční a v pořadí už dvanáctý sraz MRKu je za námi a nezbývá než ho v krátkosti shrnout a podělit se se všemi o tu pohodu, zábavu a legraci, která celý sraz provázela. Ač je zvykem, že každý sraz se pořádá na jiném revíru, ten letošní proběhl na revíru, který už „mrkácké“ setkání jednou hostil. Tím revírem je Ostrov nad Oslavou a myslím, že volba to byla dobrá. Revír se nachází takřka v srdci republiky, takže většina to měla relativně blízko. Voda má rozlohu kolem 16 ha, tedy pro nějakých 45 rybářů, kteří na sraz dorazili, ideální velikost. U hráze je domek, venkovní posezení a ohniště s grilem, a tak se ta naše skupina měla i kde usadit k zábavě.

Počasí se nám vskutku vydařilo.

Přijel jsem chvilku po poledni a velká část účastníků už chystala své věci kolem revíru nebo ochutnávali pivo. K mému překvapení jsem se šel zapsat k Netipovi, který dostal funkci sekretáře srazu. Na to se také náležitě oblékl, tedy do černého obleku, červené košile a nechyběla ani květina v náprsní kapse. U zápisu každý dostal půllitr s logem MRKu, aby měl pivo na srazu z čeho pít, a také tričko, abychom tu všichni ladili a měli nějakou památku.

Poměřování sil dvou feederových velikánů Martina Maťáka a Milana Tychlera.

Někteří už se věnovali chytání ryb a jiní stavěli svá obydlí. Jak se blížil večer, začalo se to kolem domku u hráze pěkně hemžit. Místní kuchaři připravili báječné pohoštění v podobě několika uzených kýt, které otáčeli nad ohněm a postupně ořezávali. Masa bylo tolik, že zůstalo i na druhý den. Večer se živě debatovalo o všem možném i nemožném a takovou kulturní vložkou byla degustace vín, kterou připravil Roman. Asi v touze nahodit ráno co nejdříve se všichni vcelku brzo vytratili do svých loží a přes půlnoc zůstalo jen pár vytrvalců v domku u výčepu.

Netipu páteční úřadování značně zmohlo.


Už se to peče.


Krásný páteční večer.


Kýtu je třeba průběžně okrajovat.

V sobotu ráno nás probudilo sluníčko a většina rybářů se začala snažit o nějaký úlovek. Rybám se bohužel moc nechtělo, a tak se ulovilo jen pár kaprů, nějaké plotice a vláčkaři proháněli místní okouny. Rybaření přerušil až perfektní gulášek, který nám k obědu připravil místní správce Petr. Po odpolední siestě s nahozenými pruty nás čekala srazová novinka, která byla do poslední chvíle překvapením. Jednalo se o dovednostní soutěž „MRKácký Magistr“, kterou přichystal Roman s Martinem. Soutěž sestávala ze tří disciplín: uběhnutí dané trasy s kuličkou boilie na polévkové lžíci, poté nahazování prutem na cíl s pěti pokusy a nakonec veslování kolem bójky a zpět. Vyhrává nejrychlejší čas, přičemž trefou cíle na vodě lze získat 20 vteřin k dobru. Celkem se soutěže zúčastnilo přes dvacet Mrkařů a bylo vidět, že to všechny opravdu bavilo, a nechybělo ani správné hecování k výkonům a účasti na soutěži. Takovou perličkou tohoto programu byl pán v bílém kloboučku, který to trošku přehnal s konzumací, a tak v zájmu vlastního bezpečí nebyl do soutěže vpuštěn. Na oplátku si pro nás přichystal velmi originální představení, které nás bavilo minimálně stejně jako samotný magistr.

Lžička, kulička a běh moc dohromady nejdou, proto je třeba přidat šikovnost a soustředění.


Trefit cíl v dáli na vodě a za větru nebylo snadné.




Pádlovat se musí s úsměvem.


Pán v bílém kloubočku sice nemohl závodit, ale po skončení Magistra se ujal prutu a zacílil na Martina, který stahoval terč z vody. Naštěstí se netrefil.


Tři magistři MRKu.

Kolem stmívání se začala podávat pečená kuřecí stehna s cibulkou a proběhlo vyhlášení odpolední soutěže. Celkovým vítězem se stal Dock Fox, který jako jediný trefil cíl na vodě, takže všichni máme co trénovat. Druhý byl Rybkin a třetí Vodník Kebule. Po večeři a předání diplomů pokračovala volná zábava, kterou opět zpestřil Roman další degustací vín, pro která musel dopoledne na otočku domů do sklepa, protože sobotní zájem byl veliký. Stejně jako v sobotu byla perfektní zábava, kterou nikdo nenarušoval, a všichni se bavili.

Pěkný úlovek lysce pro Rybkina.


Toto je speciální nástraha na velké kapry, jen nevím, zda je to kukuřice dipovaná vajgly, nebo naopak.


Nejčastější úlovek srazu.


Nedělní ráno bylo trošku zakaboněné, ale nálada byla pozitivní, protože se blížil vrchol závodní sezony, rybářský závod srazu. Rybám se stále příliš nechtělo a závod byl napínavý až do konce, protože nikdo nevěděl, kolik kdo má ryb, a rozhodoval každý kus. Dokonce i Netipa přerušil svou sérii smůly, vypořádal se s mohutnou skálou před sebou a zdolal nějakého kapříka. Závod trval dvě hodiny a po něm začala většina balit a přesouvat se k základnímu táboru, kde proběhlo vyhlášení závodu a oficiální ukončení letošního srazu. Na cestu jsme se posilnili ještě guláškem z předešlého dne, rozloučili se a vyrazili ke svým domovům.

Protože to byl první sraz MRKu, který jsem absolvoval, nemohu srovnávat, ale myslím, že tato akce se velmi vydařila, byla opravdu zábava, žádné rozepře, či dokonce rvačka a tak to má být. Poznali jsme osobně spoustu lidí, kteří byli dosud jen anonymními postavami z internetu, a možná i získali nové přátele. Počasí se vydařilo na jedničku, a i když se rybám příliš nechtělo, bylo to super. Na srazu jde hlavně o seznámení se, shledání s přáteli nejen z MRKu, „pokec“ u pivka či vína a to se povedlo na jedničku. Rozhodně je stále co vylepšovat a budeme rádi, když nám své připomínky napíšete, abychom to mohli posunout zas o kousek dál.

Takže za rok na viděnou a Petru zdar!