Míra pro život

- Milan Rozsypal

V roce 1934 definoval Jaroslav Tejčka obecně platné myšlenky rybářského sportu. Jaké že to jsou myšlenky a zásady? Jsou platné i dnes? Podíváme se tedy na to, co velký rybář tenkrát ve své knize „Rybářský sport“ poznamenal:

„Pronikne-li ušlechtilá stránka sportovního rybolovu zásadně do všech vrstev těch, kdo ryby chytají, pak splní sportovní rybolov své poslání, neboť jedinečná krása, kterou skýtá, provede vyznavače kultu tohoto k lásce k přírodě a jejímu tvorstvu, zabrání bezúčelnému ničení, neboť pravodatný rybář nechytá více, než právě potřebuje, neničí bezúčelně, naopak hájí a rozmnožuje stav ryb, aby vody jeho poskytovaly mu neztenčeně a stále více ušlechtilých požitků a byly ozdobou jeho okolí.“


Naše představy jsou pěkné, ale velmi často naráží na nepochopení jiných. Někdy je lze naplnit už jen tím, že o nich začneme mluvit. Vzpomínám si, že v jednom starém rybářském časopise byl článek, ve kterém jeho autor vyjádřil přesvědčení, že další generace rybářů již zavrhne lov na živou a mrtvou rybičku. Doufal, že nastává doba, kdy se začnou používat pro lov dravých ryb výhradně umělé nástrahy. Uteklo více jak šedesát let a nezměnilo se nic!

Líhně ale i organizace, které produkují dravé ryby, mi jen potvrdí, kolik to dá práce. Nasazení rychlených štik do rybářského revíru je pro rybářskou organizaci velkým svátkem. Normální rybáři se těší, jak jednou budou chytat velké štiky. Bohužel, současně po vysazení vyráží další skupina rybářů lovit nasazené dravce na malou rybičku. Když se jich zeptáte, co je k tomu vede, něco zamručí. Někam Vás pošlou a maximálně odpoví: „A vlastně! Co je vám po tom! Vždyť nedělám nic, co je v rozporu s rybářským zákonem! Tak co!“ Brání se a Vy jim na to nemůžete nic říci. Mají pravdu.

Je potřeba změnit rybářský zákon. Nejenom formou „bližších podmínek výkonu rybářského práva“ na daném revíru, ale na úrovni ČRS a MRS s platností pro všechny rybářské revíry.

Některé rybářské organizace zavedly nejmenší míru nástražní ryby a spolu s dalšími nápravnými opatřeními se dočkaly překvapujících výsledků v podobě návratu dravých ryb do jejich revíru. Další organizace je následují a podporují. To všechno jsou změny, na které mohou rybářské svazy reagovat. Důležité je, aby dostaly počáteční impulzy od jednotlivých organizací.

Do konce měsíce mají organizace nahlásit požadavky na změny rybářského řádu. Jestliže Vám není lhostejný osud dravých ryb a vážíte si našich rybářských revírů, oslovte prosím Vaše domovské rybářské organizace a požádejte je, aby podaly návrh popř. návrhy podobeného znění:

Při lovu na nástražní rybičku smí být použita pouze celá rybička, jejíž délka je minimálně 15 cm. Současně je zakázán rybolov na části rybiček.

Další návrhy jsou:

Zvýšení míry candáta na 50 cm


Jsou organizace, které si odhlasovaly zvýšení míry candáta na 50 cm. Jediným cílem této změny je nechat dorůst candáta do velikosti, kdy se může začít rozmnožovat. Odpovědět dopředu, že Vašem revíru nemá candát takové podmínky pro rozmnožování, je myslím nevhodné. Pokud rybě nedáme tuto možnost, tak se to nikdy opravdu nedovíme.

Další návrh:

Okoun hájen v období od 1. 1. do 15. 6. včetně

Hledět na okouna jako na dravou rybu a hájit ji jako dravou rybu! Jediný rok takového hájení stačil k tomu, že na jaře nebyla nenechavými rybáři zdecimována generační ryba, která hlídá hnízda. Jen tento prostý krok stačil ke zlepšení stavu okounů a k jejich větším úlovkům.

Navrhovaných změn by bylo určitě ještě více. Setkal jsem se i s radikálními názory zakázat lov na živé i mrtvé rybičky.

Sám za sebe, ale prosím alespoň o pomoc při zavedení minimální míry nástražní rybičky 15 cm.

Je revír, kde je stanovena minimální délka nástražní rybky 20 cm. Pro hodně rybářů je tato velká míra. Patnáct centimetrů představuje kompromis. Je to ale hraniční a minimální míra, pod kterou nelze jít. Takto velká rybička neznamená pro mírovou štiku, bolena a candáta žádnou překážku. Pro podměrečného dravce je to rybka, se kterou bude mít při pozření potíže. To mu může v hodně případech pomoci a zachránit život.

Vím, že žádný rybář nepřijme okleštění jeho rybářských možností (formou výše uvedených navrhovaných změn rybářského řádu) s radostí. Přesto všechno věřím, že mi většina z Vás porozumí. Nemám z těchto navrhovaných změn žádný osobní prospěch. Jsou to výrazné změny, které se ve své podstatě dotýkají každého rybáře, organizace i revíru. Hodně rybářů je může vidět jako negativní.

Já ale vím, že jsou nevyhnutné.

Žádné změny k lepšímu nemohou nastat, pokud se o ně sami nepostaráme. Když chceme něčeho lepšího dosáhnout, musíme tomu něco obětovat.

Co mohu slíbit, když si vezmete některý z návrhů za své a budete se snažit ho podpořit?

  • Minimální míra nástražní rybičky ochrání dravčí dorost před drancováním rybářů lovících na malé nástražní rybky. Tzn., že zabráníme zbytečným úmrtím malých dravých ryb při vytahování háčků z jícnu.
  • Zavedením minimální míry nástražní rybky se selektivně zaměříme na lovení větších dravých ryb. Malým dáme čas a prostor dozrát pro rozmnožování.
  • „Míra pro život“ nám dá naději na návrat dravých ryb do našich revírů. To sebou ponese i naději na častější úlovky větších dravých ryb.

Říká se, že kdyby na celé planetě vyhynul veškerý hmyz, tak do padesáti let zanikne život na zemi. Kdyby vyhynulo lidské plémě, tak do padesáti let rozkvete celá země. Nehodlám zkoumat pravost tohoto tvrzení. Vím jen jedno.

Je škoda ničit život malých dravých ryb jen pro naši zábavu. Když ho dokážeme ochránit hned na začátku zákonem, dáváme naději především sobě. To je to jediné, o co Vás nyní prosím.

Dejte naději životu a změnám.


Autor: Milan Rozsypal

Diskuse k článku (421 reakcí)

Přečteno: 12 431x
Průměrná známka: 1.33