MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK - Stále na rybách

Architektura chuti návnad a nástrah

23.4.2012 - Skála

      Stavba boilie a kaprového krmení všeobecně jsou mým mnohaletým koníčkem, který se po letech vzdělávání a následného aplikování do praxe přehoupl do profesionální roviny. Díky nestorovi československé kaprařiny Daliboru Hašpicovi mám teď možnost dohlížet na vývoj návnad a nástrah v jeho firmě. Článek v podstatě obsahuje nástin složení a výroby našich produktů, ale věřím, že si z něj něco vezmou i podomní malovýrobci boilie. Pro širší veřejnost snad poskytnu informace o potřebách kaprovitých, co se potravy a jejich metabolizmu týče. V úvodu tohoto článku objasním pár informací týkajících se samotné architektury chuti a následně navážu na jednotlivé složky, z nichž je tvořena. V tomto tématu se bohužel nejde vyhnout technickým pojmům, a tak se budu snažit o co nejjednodušší objasnění nebo vysvětlení.



Architektura chuti

Chuť návnad a nástrah je vybudována podobně, jako když se staví dům:

1) Chuťový základ (základy domu)
Je tvořen základními živinami, mezi něž patří bílkoviny, tuky a sacharidy.

2) Nástavba nad chuťovým základem, specifická chuť (stěny domu)
Tyto látky obvykle vznikají ze základních složek působením okolního prostředí, nebo doprovázejí původní surovinu. Jsou to různé hydrolyzáty živin (enzymatické moučky, peptidy) nebo základní molekuly živin (aminokyseliny, mastné kyseliny, glukóza), dále také vitamíny a další biologicky aktivní látky. Specifické chuťové látky z rostlinných a živočišných produktů.

3) Chuťové zastřešení, finální zvýraznění chutě (střecha domu)
Mezi tyto látky řadíme především různá aromata a jim podobné látky, sladidla, esenciální oleje.

4) Speciální složky, celkové chuťové zvýraznění (zdobné prvky domu)
Tyto látky mohou ale i nemusí být součástí chuti návnad a nástrah. Podobně jako balkóny na budově být nemusí, ale hodí se. Jsou to chuťové stimulátory, extrakty, palatanty, látky podporující trávení, enzymy.

     Trvale bychom se měli snažit o sestavení návnad a nástrah ze tří základních složek tvořících chuť, tedy Základ, Nástavba, Chuťové zastřešení. Specialitou, neboli třešničkou na dortu může být dip, aktivační liquid (katalyzátor) nebo sirup. Tyto nemusí být součástí samotné hmoty boilie a mohou být naneseny jen na jeho povrch.



     Návnady a nástrahy jsou mnohdy častým zdrojem energie a nezbytných látek pro život ryby. Mezi životně důležité látky se řadí bílkoviny, tuky, sacharidy, minerální látky a vitamíny. Jejich nedostatek v potravě ryb může mít za následek vážné zdravotní komplikace (platí pro vody s nedostatkem přirozené potravy, kde je kapr odkázaný na rybáře). Stejně jako nedostatek těchto látek je škodlivý i jejich přebytek, a to zejména přebytek vitamínů.
     Návnady a nástrahy, v našem případě tedy pelety a boilie, jsou produkty rostlinného, živočišného, nebo kombinovaného původu. Výživa ryb je odvozena z vědeckých studií a doporučení odborníků, kteří stanovili minimální požadavky na zajištění základních životních funkcí, zdravý růst a vývoj ryb. Tyto požadavky se u jedinců mohou mírně lišit v závislosti na stáří, pohlaví, aktivitě a fyzické zátěži kapra.
      U pelet a boilie není důležité jen množství jednotlivých složek, ale také jejich zdroj, s nímž souvisí stravitelnost výživy a tudíž i zajištění dlouhého a kvalitního života ryby (a to nás musí zajímat, pokud chceme i nadále lovit kapitální kapry).



Bílkoviny

      Z chemického hlediska jsou bílkoviny makromolekulární dusíkaté látky (velikost molekuly nad 10000 Daltonů a více než 100 aminkyselinových zbytků spojených peptidovými vazbami), na jejichž stavbě se podílí 21 alfa-L aminokyselin.
      V organizmu kapra zastávají bílkoviny funkci STAVEBNÍ (tvorba tkání, svalstva, kostí), TRANSPORTNÍ (hemoglobin, albumin), OCHRANNOU (imunoglobuliny), HORMONÁLNÍ (inzulín) a TRÁVICÍ (enzymy).
      Proteiny v boiliích a peletách je zejména živočišného původu (masové a rybí moučky, moučky z mořských živočichů, krevní moučky nebo různé krevní deriváty, mléčné a syrovátkové bílkoviny, vaječné bílkoviny a extraky a hydrolyzáty jednodruhových mas, dále také buňečný protein sladkovodní, sušený mořský plankton, sušený hmyz a jiné „speciality”). Mezi rostlinné bílkoviny patří např sójová, pšeničná, kukuřičná, rýžová, hrachová a bramborová bílkovina, fotosyntetizující mikroorganizmy spirulina a chlorela. Jejich kvalita se různí, avšak izoláty rostlinných proteinů jsou nejkvalitnější.
      Bílkoviny se také dají rozdělit na rychle, středně a pomalu stravitelné. Kapr nemá žaludek a při trávení bílkovin využívá hepatopankreatických proteáz (tripsyn, chymotripsyn) a trávení probíhá v prvních přibližně 50 % délky střeva. Bílkoviny se dále štěpí až na dipeptidy (obstarává enzym aminopolypeptidáza) a na aminokyseliny (enzym dipeptidáza). Ty jsou vylučovány střevní stěnou (zjednodušená verze, jen pro představu).
      Mezi rychle stravitelné bílkoviny patří např. WPI (whey protein isolate, mikrofiltrovaná syrovátková bílkovina), rybí bílkovina, cell protein, mořský krill a jiné. Mezi bílkoviny se střednědobou stravitelností patří MPC (milk protein concentrate) 60 % a MPC 80 % s poměrem kaseinu a syrovátkové bílkoviny 4:1, dále živočišné a krevní bílkoviny atd. Mezi pomalu stravitelné bílkoviny patří například vaječný bílek a poté zejména bílkoviny rostlinné, a to sójová, pšeničná a hrachová bílkovina. Důležitá je však směs proteinů všech tří kategorií, jelikož jejich kombinací získáme správný poměr aminokyselin (docílíme vyváženého poměru jak esenciálních, tak i neesenciálních aminokyselin a tím vyšší biologické hodnoty boilie). Bíkoviny se tráví ve střevě kapra v mírně zásaditém prostředí při pH 7,6–8,2.

Tuky (lipidy)

      Jsou nejkoncentrovanějším zdrojem energie. Chemicky se řadí mezi estery vyšších mastných kyselin a glycerolu (mastných kyselin a alkoholu). Jejich důležitým rysem je rozpustnost v organických rozpouštědlech a nerozpustnost ve vodě. Jejich negativní vlastností je jejich nestálost. Snadno podléhají oxidaci, hydrolýze. Oxidace způsobuje destrukci (znehodnocení) lipofilních vitamínů. Oleje se chrání proti oxidaci přidáním tzv. ANTIOXIDANTŮ, např. vitaminu E a C nebo syntetických antioxidantů. Pro kapra jsou nejstravitelnější především oleje s nízkým bodem tání, pod 0 °C. Čím je bod tání nižší, tím je olej stravitelnější. Při optimálních podmínkách tráví a vstřebává kapr takový olej přibližně deset hodin.
      Mezi nejpoužívanější oleje v kaprařině patří především oleje z mořských ryb a jater tresek, dále rostlinné oleje, a to konopný, lněný, řepkový a oleje z některých hlíz, např. z tygřích ořechů.
      Tuky tráví kapr v přední části střeva. Na trávení tuků se podílí enzymy lipáza a kolipáza. Žlučové kyseliny a jejich soli, zbytky alkoholů s taurinem a lecitin jsou vstříknuty žlučovodem na povrch tráveniny v přední částí střeva, aby emulgovaly olej a zvýšily pH tráveniny. Pak začnou působit aktivované lipázy a rozštěpí emulgované kapénky tuku až na glycerol a mastné kyseliny, a to na kartáčovém lemu střeva, kde jsou postupně transportovány. Tuk (v našem případě olej) je tráven při pH 8,2–8,8. Tento proces je značně pomalý a ovlivňuje jej zejména teplota prostředí.

Sacharidy

      Jsou to nedusíkaté látky, určené zejména pro energetický metabolizmus. Zdrojem jsou především škrobnatá semena, např. pšenice, žito, kukuřice, rýže, proso a jiná semena nebo jejich výlisky a extrudované formy. Používají se jako plnidla, zahušťovadla nebo pojivé látky. Součástí rostlinných mouk jsou také balastní látky označované jako vláknina, které z energetického a výživového hlediska nemají pro kapra žádný význam, ale podporují peristaltiku střeva (posunování tráveniny) a vážou na sebe některé patogenní látky (nestravitelné části bílkovin aj.). Rozpustná vláknina umožňuje výživu střevní mikroflóry, která se také podílí na trávení potravy. Vlákninu kapr netráví, jelikož nemá dost prostorný trakt, potřebnou teplotu a chybí mu enzymové vybavení.
      Sacharidy tráví kapr v zadní části střeva za pomoci enzymu amylázy a maltázy, jež rozkládají škroby až na glukózu, kterou je kapr schopen strávit až z 98 %. Obsah sacharidů v dietě kaprů napomáhá rychlejšímu doplnění tělního a jaterního glykogenu. To je živočišný polysacharid (škrob), který kapr využívá v období hladovění na pokrytí základních životních funkcí. Díky sacharidům může také kapr lépe využít bílkoviny v potravě ke stavbě vlasní biomasy (těla). Ke všem těmto biochemickým reakcím je zapotřebí kyslík. Nároky kapra na sacharidy jsou menší než u teplokrevných živočichů, jelikož kapr neudržuje stálou tělesnou teplotu.
      Při zdolávání musí kapr vydávat více energie, protože vyvíjí svalovou práci. Energii k ní potřebnou získává aerobní glykolýzou glykogenu (oxidace přes kyselinu pyrohroznovou až na vodu a oxid uhličitý). Při déletrvající námaze může dojít k nedostatku kyslíku ve svalech, takže začne probíhat anaerobní glykolýza, jejímž produktem je kyselina mléčná. Ta se nahromadí ve svalech a způsobí svalovou únavu. Kapr zeslábne a v lepším případě končí v podběráku. (K obnovení energie potřebuje kapr kyslík, proto jej nevystavujte dlouhému pobytu na souši. Také jste si možná všimli, že se nechá v klidu fotit. Pokud si odpočine v saku, pěkně se při focení mrská a to je okamžik, kdy jej můžete zranit.)



Vitamíny

      Vitamíny se dělí podle rozpustnosti na rozpustné ve vodě a v tucích. Mezi vitamíny rozpustné ve vodě patří vitamín B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B6 (piridoxin) a B12 (kobalamin), kyselina nikotinová, pantothenová, listová a askorbová a vitamin H (biotin). Nejen pro ryby je významný amid kyseliny nikotinové, tzv nikotinamid. Ten je součástí koenzymů NAD+ a NADP+ důležitých pro oxidakčně redukční reakce v organizmu.
      Mezi vitamíny rozpustné v tucích patří vitamíny A (retinol), D (karciferol), K (menadion) a E (tokoferol) – hlavně v alfa formě je významným antioxidantem, který brání produkci volných radikálů, ovlivňuje plodnost, uplatňuje se při regeneraci buněk, zpomaluje jejich stárnutí, přispívá ke zlepšení buněčného dýchání a k celkovému zvýšení imunity.
      Vitamíny se jako součást enzymů účastní metabolických procesů. Pro kapra jsou významné a nepostradatelné (samozřejmě jsou součástí přirozené potravy a ta bude pro kapry vždy nejdůležitějším zdrojem vitamínů).
      Jejich nedostatek, ale i nadbytek má nepříznivý dopad na zdraví kaprů. Jelikož jsou naše nástrahy a návnady vesměs tepelně upravované, dochází k destrukci vitamínů. Dají se však obnovit použitím aktivačního liquidu nebo našeho dipu, jehož jsou součástí. Stačí rozprášit potřebné množství na pelety a bolie, ovšem až před vnaděním, jelikož také rychle oxidují.

Minerály

      Pro kapra jsou důležité také anorganické látky, tzv. minerály. Jsou v krmení a přirozené potravě obsaženy ve stopovém množství a plní řadu úloh. Jsou např. stavebními látkami kostry (Ca, P, Mg, Mn, F), pomáhají při regulaci elektrolytického a vodního režimu a osmotického tlaku (Na, K, Cl). podílí se na tvorbě červených krvinek (Fe, Mn, Cu).

Přídatné látky

      Přídatné látky mohou být do boilie a pelet přidávány pro zlepšení jejich kvality, stravitelnosti a chuti. Všechna aditiva musejí mít příznivý dopad na zdraví ryb. Mohou být aplikovány tyto skupiny látek: antioxidanty, zvýrazňovače chuti, zvlhčovadla, emulgátory, stabilizátory, zahušťující látky, barviva, konzervanty (NaCl, kys. mléčná), vitamíny, provitamíny, stopové prvky, pojiva, chuťové stimulátory, probiotika, enzymy (proteázy, amylázy, lipázy), jenž zlepšují stravitelnost. Dále průmyslově vyráběné základní živiny (krystalické aminokyseliny), např. lysin, arginin, glutamin, asparagin, isoleucin, valin, alanin, glycin, taurin a jiné.
      Další přídatné látky do boilie používají výrobci z hlediska obchodního, jelikož „kupují” oko a nos zákazníka, a také proto, aby boilie bylo řádně zakonzervované a měkké a v přitažlivém obalu. Takové boilie samozřejmě chytá kapry, ale mnohdy zatěžuje organizmus ryb kvůli použitému množství chemie. V dnešní době se velmi diskutuje o zatížení potravin různými aditivy a jejich dopadu na lidské zdraví. A věřte, že u ryb to nebude jiné, jelikož jsou také z masa a kostí. Dalo by se to zlehčovat tvrzením, že přirozené útočiště ryb je stejně znečištěné vším možným. Podle mne je každá maličkost, kterou můžeme změnit k lepšímu nejen pro ryby, ale i pro sebe, výzva. Navíc někteří rybáři své úlovky konzumují a ani si neuvědomují, že ryby jsou indikátorem znečištění.



Bezpečnost krmiva

      Z hlediska bezpečnosti návnad a nástrah je tedy nezbytné regulovat přítomnost nežádoucích látek (správným výběrem základních surovin). Velmi diskutovanými látkami jsou mykotoxiny, sekundární metabolity plísní a vláknitých hub a jiné látky, mající karcinogenní a toxické účinky (mohou se vyskytovat již v surovinách, případně jejich spory kontaminují hotový výrobek). S Daliborem Hašpicou aplikuji své poznatky do praxe a na složení a bezpečnost návnad a nástrah klademe velký důraz. Nejenže musí zajistit ulovení kaprů, ale musí také dodávat rybám látky potřebné pro jejich zdraví a růst (v důsledku to pak může znamenat, že ryby nemusíme překrmovat při lovu, ale i malé množství může být kaprem dobře využito).
      Velká pozornost se tedy soustřeďuje na přítomnost, resp. nepřítomnost mykotoxinů, což jsou toxické látky produkované plísněmi, dále různé kontaminující látky, jako jsou těžké kovy (výrobci surovin mají povinnost uvádět je na etiketách) a polychlorované bifenoly (součást hydraulických kapalin lodních strojů). Ty jsou většinou v potravním řetězci mořských živočichů a tak se mohou vyskytnout například v nekvalitních rybích moučkách (vyráběných z kontaminovaných ryb).



Důležité info

      Fyziologickými studiemi potravního chování kaprů v posledních 30 letech byla zjištěna řada přírodních látek, které kapry excitují (dráždí, stimulují) prostřednictvím čichových vjemů. Jsou to aminy (hlavně betain), amidy, alkoholy, nukleotidy, sacharidy, lipidy, mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, vitamín B12 a kyselina mléčná. Prakticky žádné sloučeniny však nevyvolávají tak obecnou čichovou aktivitu jako aminokyseliny, působící na kapry jako chemické mediátory na dálku. Z tohoto pohledu jsou nejdůležitějšími aminokyselinami alanin, histidin, glycin, threonin, leucin, kyselina glutamová, isoleucin, valin, methionin, arginin, asparagin, lysin, kyselina gama-aminomáselná a tryptofan. Výzkumy prováděné u tržních ryb ukazují, že toto podráždění může probíhat v extrémně nízkých koncentracích, řádově až několika samostatných molekul. Ryby jsou schopny rozlišit i nepatrné rozdíly v pachu a jejich čichový orgán citlivě reaguje i na rezidua (zbytky, zůstatky) syntetických molekul. Čichovou citlivost lze ještě zvýšit „výcvikem" a u ryb existuje na chemické látky dlouhodobá paměť. (čerpáno z Rybářství EU)
      Nejpoužívanějším výrazem mezi kapraři se stal pojem „potravní signál“, což je výraz všeobecně zahrnující údaje v tomto článku. Pro mne je však důležitá chuť a biologická vyváženost návnad a nástrah z hlediska dlouhodobého účinku při lovu. Je to nejkritičtější část článku, jelikož mnoho z vás se zeptá, jak mohu vědět, jakou mají kapři chuť. Mohu stručně odpovědět. Chuťové pohárky jsou smyslové orgány a rozeznají chuť sladkou (velmi citlivá), slanou, kyselou a hořkou (méně citlivá). Zbytek ví jen samotní kapři. Snad se v otázkách kaprařských krmiv můžeme spolehnout na podložené výzkumy vědců a jejich výsledky aplikovat do výroby návnad a nástrah.
      Nehledejte prosím zbytečné složitosti v tomto oboru. K lovu kaprů vám bude stačit především lovecký um a znalost revíru. Kvalitní nástrahy nechte na těch, kteří jejich složení opravdu rozumí.



Mnohé z těchto informací byly čerpány z odborné literatury z oboru potravinářství, biologie, biochemie, krmivářství a ekologie vodního prostředí. Není důležité tyto poznatky reprodukovat, ale snažit se jim opravdu porozumět a používat je v praxi.

Autor: Skála - ®

Diskuse k článku (61 reakcí)

Sponzorem tohoto článku je www.dhbaits.cz.

Přečteno: 11 795x
Průměrná známka: 1.95