Odvrácená tvář delty Pádu

15.4.2012 - jak.23

V druhé polovině září jsme se s parťákem Gusem rozhodli znovu po roce navštívit naší oblíbenou destinaci - deltu řeky Po a její rozvětvené kanály a laguny. Vzhledem k rodinným a pracovním okolnostem jsme nemohli vyjet až v pozdním listopadu dle prvotního plánu, ale už v polovině září. To byl kámen úrazu a sami jsme se přesvědčili, jak je důležité si výpravu „správně“ načasovat. Oproti loňsku, kdy jsme na jaře odjížděli s maximální spokojeností a krásnými úlovky, to byl přesný opak!

Nejdříve jsme navštívili „náš flek“ z loňska, kde jsme se přesvědčili, jak zub času pracuje už na přes rok. Místo bylo téměř k nepoznání. Vegetace byla v plné síle a to byl hodně tvrdý oříšek. Na to jsme byli patřičně připravení a zahradnické pomůcky zachránily naše dlaně. O problematice s drsným přílivem a odlivem se rozepisovat nemusím.

Slova místních rybářů „nessun pesce“ jen potvrdila krutou skutečnost. Kapři tu prostě nebyli ještě najetí a co hůř, velká vedra jim navíc nenastartovala apetit. I domorodci zažívali období ticha a tak jejich sítě zely prázdnotou většinu času stráveného na vodě. Sem tam se nějakým místním klanům podařilo nachytat cípaly, ale ojediněle. Sumcaři na tom nebyli o moc lépe a většinou ulovili jen menší jedince, za kterými sem určitě nepřicestovali. Co se amurů týče, nemůžeme situaci posoudit, neboť na jejich typických vodách jsme nelovili. Jen cejni byli aktivní, tak jsme se bavili přes den federováním. Někteří skončili jako pokus na sumce a pár větších na grilu.

Po prozkoumání okolních kanálů a hlavního toku jsme se rozhodli pro lovení v kanále Gnocca. Výběr byl správný, parťák lovil přímo v patě meandru a to zde bylo klíčové místo. Bereme-li v úvahu, že jsme lovili na 10 prutů, tak jedno horké místo je málo. Z ostatních prutů, které byly nad meandrem nepřišel téměř žádný kapr a když už, tak nepřesáhl 60 cm. Navíc nám zde každý večer znepříjemňovali lov místní rybáři táhnoucí pnuté sítě napříč vodou od břehu ke břehu. Vyvážení ke druhé straně k padlým stromům tak bylo nemyslitelné, zrovna tak tažení vlasců či šňůr vzduchem. Pod meandrem kvůli vegetaci a terénu lovit nešlo. Místo, kde Gus každé ráno a dopoledne tahal 3 až 4 sazany od 7 – 9 kg, jsme se po cca 4 dnech rozhodli změnit. Já si zde vychutnal na feeder „jen“ 3 krásné parmy od 58 – 67 cm, které projížděli vždy ráno a neodolávaly halibut peletám. K nim sem přidal několik krásných cejnů a 3 kapry do 4 kg. Na feeder super, ale mé kaprové pruty na rozdíl od Gusových mlčely.

Stěhovali jsme se na větev delty Po di Maistra, kde naši známí toto jaro opravdu zabodovali na jedničku. Jsou zaměření na sumce, ale lovili i kapry a podařilo se jim zde několik hezkých kusů od 15 – 19,5 kg. Zde se opět projevilo špatné načasování výpravy. Po kaprech jako by se voda slehla, ani se neukazovali, natož aby žrali. Místo jsme tedy perfektně připravili pro další partu na pozdější čas, a ulovili jen 1 kapra kolem 5 kg. Byl jsem rád, že se povedl mně, byl můj první na kaprový prut při této výpravě. Očekávání bylo jiné a za 3 dny jsme se opět stěhovali, neboť zde nebyli ani cejni, natož cílení kapři.

Volba padla na hlavní tok, kde jsme se usídlili asi na největším vracáku, který jsme na vlastní oči kdy viděli. Na každý prut jsme trochu nakrmili a čekali, jestli to konečně nebude to pravé ořechové. Záběru jsme se dočkali jen jediného. Já byl ten šťastný a zdolal jsem krásného šupíka mezi 8 – 9 kg. Byl jediným bonbónkem za 2 dny, tak jsme se rozhodli vrátit na Gnoccu. Tam cejni brali pravidelně, parmy najížděly ráno, kapři brali dopoledne z místa v meandru a v noci lovili sumci. Zkrátka to byla nejživější oblast. Dali jsme tomu další 4 dny a Gusovi chodily záběry pravidelně jako předtím. Dokonce se mu podařilo dostat klasického „třeboňského“ vysokého lysce! Gus zde dominoval s cca 20-ti kusy, ale přes 10 kg se nám nepodařilo dostat.

Shrneme-li výpravu, tak ji nelze považovat za úspěšnou. Ovšem i neúspěšné zkušenosti jsou k nezaplacení a o tom kaprařina je! Za necelých 12 dní jsme zkrmili jen polovinu množství, které jsme s sebou vezli. V tomto období je naprosto zbytečné masivně krmit. Ryby braly z osvědčeného Gusova místa i bez příkrmu. O montážích je zbytečné se rozepisovat, osvědčily se dlouhé z monofilu, či kombinované s většími háčky vel. 4+. Návnady jsme používali na rybí bázi především Red Salmon, Spiced Tuna a Squid, prolité stejnými liquidy + pelety halibut zalité lososovým olejem. Dobré bylo nástrahy prolít i kvůli velkým vedrům spojeným s ranní a večerní vlhkostí, vše by jinak plesnivělo. Na závěr bych ještě podotknul, že nejen vegetace je v plném proudu a tak každé místo připravit pro bivak a lov zabralo nejméně ½ dne, ale hmyz, ten je ještě na větším vrcholu!

Jakmile se vám stane, že budete lovit v topolovém háji, tak se nebojte ani tak komárů a hovádů, kterých jsou tu mračna, ale zelených placatých brouků, kteří masivně zalezou i do té nejmenší škvíry na světě a nevylezou dokud nechtějí. Nepřeháním ani trochu (parťák by vám to s útrpným smíchem jistě potvrdil). Několik stovek jedinců jsme postupně rozházeli cestou po Rakousku, Německu a ČR až domů. Momentálně je začátek prosince a já stále ještě nacházím ve voze mrtvé a občas živé brouky. Deratizace prostě musí přijít chtě, nechtě! Takže pozor! Pokud jedete v létě lovit na Po autem, ve kterém se občas sveze i vaše žena, neparkujte v topolovým háji, mohla by dostat infarkt při puštění větrání či klimatizace. Na jaře 2012 se opět těšíme na další výpravu a přejeme všem fajn rybářům pěkné chvíle u vody!