Tímto posledním, třetím dílem, bych rád uzavřel svůj krátký seriál na téma první krůčky s přívlačí. Věřím, že pár rybářům tyto řádky mohly pomoci.
Popy, propy – Čistě hladinové verze woblerů, které jakoby pukají či dělají bublinky na hladině. Většinou je zdrojem bublin dutinka v hlavové části, ale doba přinesla i inovaci v podobě vrtulky. Za jejich největší přednost považuji to, že rybář krásně vidí záběr ryby a kolikrát se stane, že když před vámi vybuchne voda, tak se leknete tak, že nestihnete zaseknout.
Slidery (jerky) – Hit poslední doby. Je hladinový, či potápivý. Představuje rybku, která se kýve ze strany do strany. Nemá nořítko.
Marmyšky – Většinou malá nástraha, která má připomínat drobnějšího vodního živočicha, který si odnáší do svého úkrytu něco dobrého. Takže na háček se ještě dává hnojáček nebo kousek umělého dráždidla, např. kousek ustřiženého twisterového ocásku nebo kousek bavlnky. Vodí se jemným třepáním špičkou prutu. Závist není hezká vlastnost, ale tímto „nicem“ dokážete klidně vyprovokovat i metrovou štiku.
Barvy nástrah – V moha diskusích se standardně používá termín FT /firetiger/ - reflexní žlutozelená. RH /redhead/ alias slávista a spousta dalších zkratkových slov. Uvádím to jen jako úvod do problematiky, abyste se zbytečně nelekli. Samozřejmě si teoreticky vystačíte i se znalostí základních barev, což už jste se naučili v mateřské škole. To je vám ale na nic, protože vy potřebujete najít tu barvu, kterou v daný moment budou preferovat ryby. Je pak úplně jedno, zda ji nazveme č. 12 nebo BSH. Na prodejně zase máte výhodu v tom, že můžete na objekt vašeho zájmu ukázat prstem. Každopádně se dopracujete časem k závěru, že rybí povaha je nevyzpytatelná a jednou chtějí rychle taženou lahvově hnědou a druhý den už v přikalené vodě sklidíte ovace s pomalu taženou reflexní zelenou.
Přídavná zátěž – Většina výše uvedených nástrah se nahazuje vlastní vahou. Ale rybáři samozřejmě vyvinuli i spoustu dalších fint. Populárním tématem je systém dropshot, tedy zátěž na přívěsu. Zátěž umožňuje jednak delší nához, ale prioritně drží nástrahu těsně nade dnem a sama vlastně nastavuje kůži v případných vázkách. Další efekt spočívá v tom, že zátěž vytváří v bahně atraktivní rozruch a nad kalem se vznáší naše nástraha, která je navíc méně ohrožena váznutím. Přidávání zátěže umožňuje více technik, ale je k tomu potřeba si něco nastudovat. Rozhodně bych si tím jako začátečník nekomplikoval život, ale cítím potřebu to zmínit, protože skoro v každém časopise je zmínka o tom, že lovec dával nástrahu na dropshot.
Lanka – Zjednodušeně různé druhy materiálů, které mají za účel ochránit nástrahu před ukousnutím štikou. Není důvod na tomto šetřit. I dnes je lanko několikakorunová záležitost. Samozřejmě se mezi rybáři používají různé materiály, takže se hovoří o wolframu, kevlaru, technosteelu, microwireu atd. Je jednoduchá poučka. To, co snadno přeříznete nožem, štičím zubům neodolá. Jestli máte pocit, že na revíru může zabrat štika, neváhejte nějaký návazec nasadit a nevěřte báchorkám, že se štiky standardně chytají bez lanka.
Pokud se vám přesto stane, že štika zabere na nástrahu bez lanka, tak nepanikařte a rybu zkuste klidně a nenásilně zdolat. Prostě pomaloučku, polehoučku. Největší riziko překousnutí (přepilování) nastává, když ryba začne cukat hlavou, případně vyskakovat nad hladinu. V tomto momentě se může i stát, že se ryba zbaví i nástrahy opatřené krátkým lankem, protože otevřenou hubou přejede po nechráněné části sestavy.
Obratlíky, karabinky – Pomáhají spojit nástrahu, lanko a vlasec v jeden celek. Přitom ještě omezují kroucení vlasce, které je obzvláště u rotačních třpytek veliké. Velikost těchto spojek by měla být přímo úměrná velikosti nástrahy, protože jinak by omezila její chod případně by působila rušivým dojmem.
Kroužky – Opět druh spojení z kovu, jde o podobný princip, jako na klíčích. Používá se na přidělání trojháčku k nástraze, případně jde o očko, na které se připevňuje karabinka či obratlík s vlascem. Není to věc, kterou musíte řešit, neboť jsou již na 99% nástrah automaticky přidělány. Jde jen o to, že pokud na wobleru zlomíte háček, tak kroužkem tam připevníte náhradní. Z toho důvodu se vyplatí mít v krabičce pár náhradních kroužků. Dokonce se na snadnější otevírání kroužků dělají pro rybáře speciální kleštičky.
Háčky – Na nástrahách bývají často jednoháčky případně trojháčky. Někdy i více trojháčků najednou. V poslední době je dobrým zvykem a vyjádřením sportovního charakteru lovce, vážícího si ryby, zamáčknutí protihrotů na nástraze. Můžeme koupit i originály bez protihrotů, ale není nic jednoduššího, než že kleštěmi protihroty zamáčknete sami. Nebojte se toho. Jsem si vědom toho, že na fotgrafiích jsou nástrahy s protihroty, protože ty zamačkávám až před lovem. Dále jsem pro prezentaci volil větší nástrahy, aby byly fotky dostatečně zřetelné. Spousta vláčkařů pak dokonce koupené nástrahy takzvaně překovává, tedy osadí novými háčky, kterým důvěřuje, aby předešli tomu, že jim větší ryba unikne jen proto, že ty původní při souboji o svobodu narovná.
A tím se dostávám i k etice lovu, kdy je přívlač považována za sportovnější způsob rybaření. Když pominu plané tlachání o úctě, vyšším smyslu atp. Tak je dobré ulovené ryby na břehu válet co nejméně, fotografovat ji pak ve vodě či na podběráku. Není nic horšího než vidět fotku malé štičky či pstruha v písku s komentářem, že jde o štiku 35 cm a ryba byla vrácena zpět do revíru. Asi tam pak jde pomalu zemřít, či zaplísnit ostatní ryby.
Co se vám ještě bude hodit – Když ne větší, tak menší podběrák, který můžete nosit přehozený přes rameno a je kdykoliv v pohotovosti. Rybářská vesta, kam schováte nezbytné zásoby nástrah, peán a nějakou rozumě velkou krabičku s nástrahami.
No a teď už můžete k vodě. Začněte studovat chování jednotlivých rybích druhů (i nedravci se nechají zlákat na nějaké to šidítko) a zkoušet, co by které rybě mohlo šmakovat nejvíc. Zda mosazný plech, či kus pružné umělé hmoty a úplně nejvíc ze všeho zkoušejte, jak s nástrahou pracovat. V článku jsem se snažil vyhnout odkazům na konkrétní firmy. Jednak jde vývoj v přívlačovém sportu strašně rychle dopředu a navíc každý výrobce může použít pro svůj výrobek svoje označení. Většinou jde však o výše popsané nástrahy, či přístup k nim a za použiti této terminologie se už v rybářství nějak domluvíte. Chtěl jsem prostě začátečníkům naznačit, na co se mají ptát a dát jim do ruky jakýsi základní slovníček. Aby nezůstali při odpovědi: „Napopal jsem na RHáčko hodně bolenů, ale musel jsem tam mít 0,8 fárlajnu, silnější nechtěli“ stát s otevřeno pusou. Každý z odstavců výše napsaného teoreticky vydá na samotný článek, ale nechci vás připravit o kouzlo objevování, a to jak na pultech rybářských obchodů, tak pak i při samotném lovu, kdy bude záležet jen na vás, co bude ta věc na konci vlasce dělat. Až si osaháte jednotlivé věci v reálu, určitě vás napadne spousta doplňujících podotázek a odpovědi najdete ve stále více odbornějších článcích či vlastních experimentech.
Rybářské centrum Olomouc
