Odborný seminář o rybích obsádkách našich nádrží

Kategorie: Všeobecné

V jakém stavu jsou české nádrže, kde žijí vzácná rybí společenstva a jak ovlivňují například cejni a plotice rozšíření tzv. vodního květu? To se veřejnost dozví na odborném semináři, který pořádá Hydrobiologický ústav Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Uvedla to Daniela Procházková z Biologického centra AV ČR, v. v. i.

Seminář se uskuteční ve čtvrtek 27. března 2014 od 10 hodin v aule na Branišovské ulici. Hydrobiologové v šesti přednáškách představí výsledky svých dlouhodobých výzkumů.

Jedním z nich je sledování stavu našich vodních nádrží z hlediska složení rybích společenstev. „Celková početnost ryb závisí na úživnosti nádrže. Když je nádrž čistá, tedy obsahuje nízkou koncentraci živin, jako je fosfor, uživí se v ní málo ryb a budou ji obývat jiné druhy než nádrž s velkou úživností,“ vysvětluje hydrobiolog Petr Blabolil z Biologického centra v Českých Budějovicích. Zajímavostí je také Vltavská kaskáda (jihočeští vědci detailně prozkoumali ryby v nádržích Lipno, Hněvkovice, Orlík a Kamýk, orientačně i Štěchovice a Vrané). Ačkoli leží všechny tyto nádrže na jedné řece, jejich rybí osazenstvo se dost liší. „Je to ovlivňováno prostředím, a to především v jaké části kaskády se nádrž nachází a dále její morfologií,“ říká Petr Blabolil a dodává, že nejvíce ochuzené rybí obsádky najdeme v nádržích pod velkými hrázemi (Kamýk a Štěchovice).

Dlouhodobý výzkum umožňuje vyhodnotit také účinnost biomanipulace ve vodních nádržích. Hydrobiologové na jihu Čech zjistili, že nejen prostředí ovlivňuje ryby, ale také ryby mají efekt na prostředí, v němž žijí. Pokud například v nádrži převažují planktonožravé (bílé) ryby, jako je cejn a plotice, přemnoží se ve vodě tzv. vodní květ – sinice a řasy. Proto navrhují vědci vysazovat do nádrží dravé ryby (candát, bolen), které podíl planktonožravých ryb sníží. Jak je tento způsob péče o vodní nádrže účinný, to se dozvědí účastníci na semináři.

Mezi další témata pak budou patřit důlní jezera, které vznikla jako zcela nové ekosystémy po zatopení důlních jam po těžbě hnědého uhlí v Podkrušnohoří, a vzácné rybí fauny na našem území. Ty se vyskytují například ve vodárenských nádržích v Beskydech, Jizerských či Krušných horách a vyznačují se výskytem lososovitých ryb, což svědčí o dobrém ekologickém stavu tamního prostředí.

Na podzim hydrobiologové z Biologického centra připravují velkou mezinárodní konferenci o ekologii ryb v jezerech a nádržích (EcoFiL 2014). Bude se konat od 8. do 11. září 2014. Očekává se, že do Českých Budějovic přijede více než sto vědců z třiceti zemí světa.

Podrobnosti o zářijové konferenci na webových stránkách http://www.ecofil2014.wz.cz/

Seminář „Ekologický potenciál rybích obsádek v našich přehradách a umělých jezerech“ je realizován v rámci projektu „VĚDRO – Věda pro veřejnost – cesta k udržitelnému rozvoji“, reg. č. projektu: CZ.1.07/2.3.00/35.0002. Podrobnosti na webových stránkách http://www.hbu.cas.cz

Kontakty:

Odborné dotazy: Petr Blabolil, Hydrobiologický ústav BC AV ČR – 387775838

Organizační záležitosti: Kateřina Soukalová, Hydrobiologický ústav BC AV ČR – 387775831

zdroj: nase-voda.cz

JaMi, 27.3.2014

Diskuse k bleskovce

Honza7 - Profil | St 7.5.2014 20:16:01 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

JaMi - >> Ahoj, tenhle seminář mohl být velmi zajímavý. Dalo by se někde na internetových stránkách podívat na některé přednášky? Hodně by mě zajímaly informace k vysazování dravých ryb do nádrží. Ono je dosti velký problém KAPROMANŮM neustále vysvětlovat, že bez zdravé populace dravých ryb, která je v dostačném množství nádrži, nelze mít zdravou rybí obsádku.

Jsem velice rád, že konečně si někdo všiml, že uvedené problémy se sinicemi a řasami nemají nádrže v Beskydech Morávka a Šance. Samozřejmě svůj podíl má na tom i skladba rybích druhů ( v drtivé většině lososovitých ) v nádrži. Určitě těch faktorů je daleko více: nadmořská výška, průměrná teplota v nádrži, množství srážek, pH vody atd. Pevně věřím, že správný poměr mezi bílou a dravou rybou dokáže velmi ovlivnit kvalitu vody.