Děsivá předpověď: povodňový neklid potrvá ještě 20 let

Velká povodeň v roce 1997 na Moravě, ještě rozsáhlejší v roce 2002 v Čechách, rozsáhlé záplavy před čtyřmi let, loni v červnu podobná lokální katastrofa na Jesenicku a v těchto dnech v severních Čechách. Co nás v tomto směru ještě čeká? Bohužel předpovědi odborníků jsou pro naši zemi pesimistické.

http://www.reflex.cz/clanek/dokument/38106/desiva-predpoved-povodnovy-neklid-potrva-jeste-20-let.html

Hugo Fisher, 8.8.2010

Diskuse k bleskovce

Georgtreb - Profil | Po 9.8.2010 16:32:04

Ahoj ,..je to všechno pravda a bude hůř místo lesů parkoviště místo polí a luk solární elektrárny ,proste všude kolem BETON a ASFALT a PLOTY s cedulí SOUKROM POZEMEK VSTUP ZAKÁZÁN jo co jsme chtěli to máme .................................

Nelíbí 0
Líbí 0

CarpHunder - Profil | Po 9.8.2010 16:29:33

nesmíme zapomenout na drenážní trubky, které jsou všude ....

Nelíbí 0
Líbí 0

Jarda Š. - Profil | Po 9.8.2010 16:23:50

Jaroch >> Jj, to je zhruba ta doba, kdy se začaly masivně regulovat řeky, aby místo niv a lužních lesů vznikly pole a v místech bývalých podmáčených ploch se dalo stavět. Negativní důsledky v případě povodní už ale císařští rádcové nedomysleli, když toto prosadili.

Nelíbí 0
Líbí 0

Mike1977 - Profil | Po 9.8.2010 16:22:24

2Livecrew >> Naprostý souhlas!
Jen dodám...že to bude jen horší a horší....dámy a pánové.... :-(

Nelíbí 0
Líbí 0

2Livecrew - Profil | Po 9.8.2010 16:14:24

Stále se nikomu nechce natvrdo uvést ty pravé důvody!
To jest necitlivé a hloupé zásahy do vodních toků a jejich okolí!!
Dnes je regulován kdejakej potok, malá říčka až po ty největší řeky.
Potok je vybetonován do krásný strouhy a okolí též patřičně upraveno, říčka do které se daný potok vlévá jakbysmet a pak, když přijde přívalový déšť na větší ploše, tak veškerá voda uhání jak o závod a ničivá povodeň i na malých tocích je na světě..
Není to jako kdysi, že se voda vylila a zase klesla někde v loukách nebo lesích(někdy i zástavě), ale dneska bere vše co se jí dostane do cesty..
Takže škody jsou pochopitelně daleko vyšší..
Nevím čemu se divíme, ale ještě tomu dáme pro jistotu víc na prdel...

Nelíbí 0
Líbí 0

Jaroch - Profil | Ne 8.8.2010 20:06:23

Iza >> V tom případě se podívej od kdy tam jsou města , to by znamenalo že by tu navážku v lužních lesích dělali už za staré austrie 1836-52.
Alespoň mi to vychází podle historických map.

Nelíbí 0
Líbí 0

Iza - Profil | Ne 8.8.2010 19:00:52

Zajda >> Vím to od dědy a od pradědy. Sem z Němčic

Nelíbí 0
Líbí 0

Zajda - Profil | Ne 8.8.2010 18:24:00

Iza >> A na to jsi přišel kde, že je Kojetín postavený na navážce...Neber to jako rýpání, zajímá mě to...

Nelíbí 0
Líbí 0

Iza - Profil | Ne 8.8.2010 18:21:46

Jenže každý si asi péči o koryto a břehy našich řek představu jinak:-( Když sem viděl co jsou lidi schopni udělat řece a jeho korytu jako na soutoku Moravy a Dyje, tak to ať se na mě nikdo nezlobí v záplavové oblasti je výlévání řek běžné a nikdo mu nezabrání. Jen člověk si myslí, že může všechno. Kojetín a hlavně Chropyně jsou obce postavené na navážce a betonu v lužním lese a je toho mnohem víc. Máme se na co těšit, až se příroda rozhodne a řekne "už toho mám dost"!!!

Nelíbí 0
Líbí 0

: vydrák - Profil | Ne 8.8.2010 16:28:11

Hugo Fisher >> To znamená,že za všechno mohou rybáři,protože chytají na žížaly a ty pak nemohou prokypřovat půdu,aby vázala vodu!!!

Nelíbí 0
Líbí 0

Hugo Fisher - Profil | Ne 8.8.2010 14:17:19

Citace:

I čeští hydrologové si například už před patnácti lety všimli, že i když málo zaprší, jim rychle někde vyskočí povodňová voda. To proto, že málo vody zůstává v krajině. Až kolem 12 až 14 procent Evropy (v Česku je to podobné) je dnes vybetonováno a vyasfaltováno, to je jeden z důvodů. Dalším problémem je stav lesa, zejména nepřiměřeně velké množství smrků. Pro zadržení vody by bylo lepší mít daleko více listnatých stromů. Jinak se také obdělává zemědělská půda. Už naši předkové věděli, proč orat po vrstevnici, nechávat na poli velké hroudy či kolem své obdělávané půdy nechat hlubší rýhu. To vše zadržovalo vodu. Podle biologů zase schopnost zemědělské půdy vázat vodu závisí na množství žížal. V okamžiku, kdy padesát let používáte pesticidy, herbicidy a umělá hnojiva, půda ztrácí svoji strukturu a je ve špatném stavu. Výsledek? Voda, která stéká, a povodně, které mohou být stále častější. O a vodohospodáři stále marně upozorňují, že velmi důležité je, aby se co nejvíc vody vsáklo na místě, aby se řeka mohla volně rozlévat v krajině a aby bylo v okolí obcí pečováno o hráze a koryto.